Vidovdan (v srbské cyrilici Видовдан, v bulharštině Vidovden, do češtiny přeložitelné jako Vítův den) je významným pravoslavným svátkem, který slaví srbská, i bulharská pravoslavná církev. Připadá na 15. června podle juliánského kalendáře, na 28. června pak podle kalendáře gregoriánského. Přestože jej slaví pravoslavní na Balkáně, jak Srbové, tak Bulhaři, vzhledem k jisté kumulaci významných událostí právě v tento den je Vidovdan významný hlavně pro Srby.
Významné události srbských dějin souvisejících s Vidovdanem 28. června 1389 došlo k bitvě na Kosově poli, která – ač dopadla podle mnohých nerozhodně – skončila vítězstvím Osmanské říše a přispěla k likvidaci středověkého srbského státu. V bitvě padli jak srbský kníže Lazar, tak i turecký sultán Murad I., které zabil podle legendy rytíř Miloš Obilić. 28. června 1914 byl v Sarajevu zastřelen korunní princ František Ferdinand, což se později stalo záminkou ke konfliktu, známému jako první světová válka. 28. června 1919 byla ve Versailles podepsána mírová smlouva, která ukončila první světovou válku. 28. června 1921 král Alexandr I. podepsal ústavu království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tento dokument bude později znám pod názvem Vidovdanská ústava. 28. června 1948 Kominforma zveřejnila z iniciativy sovětských delegátů Ždanova, Malenkova a Suslova Rezoluci o stavu SKJ, která se vyloučila SKJ z Kominformy a prohloubila roztržku mezi Titovou Jugoslávií a Stalinovým Sovětským Svazem. 28. června 1989 Slobodan Milošević pronesl řeč při příležitosti 600. výročí Bitvy na Kosově poli, ve které se zmínil hlavně o nepřátelích Srbska a Srbů, kteří existují i nyní a že Srbové jsou připraveni bojovat proti každému z nich. Vzhledem ke komplikované situaci v tehdejší jugoslávské autonomní oblasti došlo k opětovnému posílení nenávisti mezi Srby a kosovskými Albánci a rovněž se urychlil i rozpad jugoslávské federace.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Pravoslaví Kategorie:Dějiny Srbska Kategorie:Srbská společnost