Přírodní park Baba je chráněné území na ploše 8,89 km², vyhlášené v letech 1990–1991. Větší část přírodního parku leží v okrese Brno-venkov, menší část zasahuje do okresu Brno-město.MARTIŠKO, Josef. Přírodní parky Jihomoravského kraje. [Brno]: Jihomoravský kraj, 2007, s. 8. ISBN 978-80-254-1637-2.
Přírodní park Baba je rozsáhlá zalesněná vyvýšenina s mnoha loukami. Celý tento komplex se nachází v katastrech Kuřimi, Jinačovic, Komína, Řečkovic a Medlánek, přičemž největší část leží v katastru Kuřimi, po níž následuje jinačovická část. Nejvyšší bod Sychrov dosahuje nadmořské výšky 463 metrů.
V přírodním parku lze podél žlutě značené turistické cesty nalézt celkem pět historických hraničních kamenů, stojících na katastrální hranici mezi Jinačovicemi a Brnem. Další hraniční kámen lze pak nalézt na východní hranici přírodního parku, a to konkrétně na katastrální hranici mezi brněnskou městskou částí Brno-Ivanovice a obcí Jinačovice.
Geografie Park je tvořen asi šest kilometrů dlouhým, zalesněným hřbetem, který leží mezi brněnskými čtvrtěmi Bystrc, Komín a Medlánky na jihu, Jinačovicemi na západě, Ivanovicemi na východě a městem Kuřim na severu. Hřbet tvoří ve směru od jihu k severu vrcholy Bosně (365 m n. m.), Malá Baba (399 m n. m.), Velká Baba (446 m n. m.), Chochola (446 m n. m.), Sychrov (463 m n. m.) a Kuřimská hora (435 m n. m.).Turistika. In: Obec Jinačovice [online]. [cit. 2025-01-06]. Dostupné z: https://www.jinacovice.eu/cs/obec/turistika.html
náhled|Masiv Baby v pozadí z medláneckého letiště
Flóra náhled|Brněnská strana historického hraničního kamene na východní hranici Přírodního parku Baba Na Babě je unikátní, stoletý dubový porost (hlavně dub cer), dále se zde vyskytuje smrk ztepilý, borovice lesní, buk obecný, habr obecný, bříza bělokorá. Keřové a bylinné patro tvoří bez černý, ostružiník, bělozářka, kostival lékařský, sasanka lesní, pryšec kolovratec, ostřice, orsej jarní, plicník lékařský, kopytník evropský, pastarček celolistý (Tephroseris integrifolia), různé druhy travin aj.
Vyskytuje se zde celá řada vzácných a chráněných rostlin. Jde například o lilii zlatohlavou, lýkovec jedovatý, bělozářku větvitou, náprstník velkokvětý, plamének přímý, medovník meduňkolistý nebo brambořík nachový. Roste zde také hladýš pruský, hlístník hnízdák, hrachor jarní, hvozdík pyšný, kokořík vonný, konvalinka vonná, lupina mnoholistá, okrotice bílá, okrotice dlouholistá, orlíček, prstnatec bezový, prvosenku jarní, vemeník dvoulistý, vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha).
Z běžnějších a běžných rostlin byl zmapován barvínek menší, česnáček lékařský, heřmánek terčovitý, jestřábník skvrnitý (Hieracium maculatum), jitrocel kopinatý, kostival hlíznatý, kyčelnice cibulkonosná, medovník meduňkolistý, pomněnka lesní, ptačinec velkokvětý, rozrazil rezekvítek, svízel vonný neboli mařinka vonná, tolita lékařská, vikev chlupatá, vikev úzkolistá (Vicia angustifolia), violka psí, violka rolní neboli maceška rolní, violka vonná a zběhovec lesní.
V lese se vyskytují nízké houštiny mladých dubů (semenáčky). Dochází k samovolné obnově dubového lesa, zejména na mýtinách. Mýcení je prováděno ekologicky, probírkou. Les je velmi světlý. Zbytky dřeva jsou z části ponechány na místě a podléhají přirozenému procesu rozkladu.
Fauna Žije zde ještěrka zelená a užovka hladká. V poslední době bylo v době hnízdění evidováno více než 50 druhů ptáků. K nejvzácnějším lze zařadit několik párů žluvy hajní a datla černého, vyskytuje se zde strakapoud prostřední, lejsek šedý, krutihlav obecný, linduška lesní a na lesních okrajích hnízdí ťuhýk obecný. Z dravců zde pravidelně hnízdí káně lesní, krahujec obecný, jestřáb lesní a ze sov puštík obecný. Zaznamenán byl i výskyt krkavce velkého.
Z hmyzu, resp. z brouků byl zaznamenán hrobařík obecný, chřestovníček cibulový (Lilioceris merdigera), tesařík kousavec páskovaný, kovařík Prosternon tessellatum, kovařík protáhlý (Melanotus villosus), kovařík purpurový (Anostirus purpureus), kovařík šedý (Agrypnus murinus), lejnožrout malý (Onthophagus ovatus), nosatec pilous velký (Sphenophorus striatopunctatus), páteříček tmavý (Cantharis obscura), střevlíci střevlíček kovový (Pterostichus metallicus), svižník polní a kvapník kovový (Amara aenea). Z motýlů okáč pýrový a perleťovec nejmenší (Boloria dia), z ploštic vroubenka keřová (Gonocerus acuteangulatus), z blanokřídlých srpice obecná a z rovnokřídlých cvrček.
Z pavouků byl evidován lovčík hajní.
V zimě byla pozorována sněžnice matná živící se chvostoskoky.
Bohaté je také společenstvo organismů žijících v půdě čili edafon.
Antropogenní vlivy Na Přírodní park Baba má člověk přímý vliv – cesta je prošlapaná lyžaři, cyklisty, chodci, jezdci na koních (koňská lejna); nad lesem přelétají letadla, přes les někdy projedou motocyklisté; lidé tu trhají konvalinky. Těží se tu dřevo a část dřeva je zde ponechávána přirozenému rozkladu. Člověk o Přírodní park Baba pečuje tak, aby byl zachován existující stav.
Podmínky Půda je středně vlhká s vysokým obsahem humusu a menší složkou jílu. Matečnou horninou jsou prvohorní diority a granodiority. Je tu poměrně stabilní teplota.
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura GRULICH, Vít. Červený seznam cévnatých rostlin ČR. The Red List of vascular plants of the Czech Republic. In: Příroda. Praha: [Agentura ochrany přírody akrajiny ČR], 2017, č. 35, s. 75–132. Viz též s. 55. ISBN 978-80-88076-47-6 (print). Dostupné také z: https://www.priroda.nature.cz/index.php/priroda/article/view/31/60 KLEPALOVÁ Vendula. Botanický průzkum území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi u Brna. Brno, 2021. 107 s. Bakalářská práce. Ved. práce Ing. Jiří Danihelka, Ph.D. Masarykova universita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie. Dostupné online. KREVOVÁ, Daniela. Inventarizační floristický průzkum okolí vrchu Baba. Brno, 1999. 60 s., s. map. příloh. Pedagogická fakulta Masarykovy university. KROPÁČOVÁ, Jitka. Floristická studie Mniší hory a části přírodního parku Baba. 2004. 122 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Masarykovy university.
Související články Lesy města Brna
Externí odkazy
Baba Baba Kategorie:Chráněná území v Bobravské vrchovině