90. léta 20. století („devadesátá léta“ nebo zkráceně „devadesátky“) byla dekádou, která začala 1. ledna 1990 a skončila 31. prosince 1999. Tato dekáda je často považována za „období po studené válce“ a kulturně bývá vymezována jako období mezi pádem komunismu v Evropě a teroristickými útoky z 11. září 2001. Rozpad Sovětského svazu znamenal konec statusu Ruska jako supervelmoci, ukončení multipolárního světa a vzestup protizápadních nálad. Čína se stále zotavovala z politicky a ekonomicky turbulentního období, což umožnilo Spojeným státům americkým stát se jedinou světovou supervelmocí a přinést relativní mír a prosperitu mnoha západním zemím. Během této dekády vzrostla světová populace z 5,3 na 6,1 miliardy lidí.
Devadesátá léta 20. století se vyznačovala větším důrazem na multikulturalismus a rozvojem alternativních médií. Ve vyspělých zemích bylo díky osvětě o bezpečném sexu zpomaleno šíření viru HIV.
Došlo k pokroku v technologiích, jako byl rozvoj World Wide Webu, evoluce mikroprocesoru Pentium, zavedení dobíjecích lithiových baterií, první pokusy s genovou terapií a klonováním. V roce 1990 byl zahájen projekt lidského genomu, v roce 1998 začala výstavba Velkého hadronového urychlovače a NASDAQ se stal první americkou burzou, která obchodovala online.
Ekonomická a politická moc se konsolidovala prostřednictvím neoliberalismu, globalizace a konce studené války. Rozvoj nových médií, jako byl internet, přinesl rozšíření síťové kultury a novou možnost samostatného publikování webových stránek a vytváření kontaktů na profesní, politické a zájmové úrovni. Digitální propast byla zřejmá, přístup k internetu byl omezen na ty, kteří si mohli dovolit vlastnictví počítače a uměli jej ovládat.
Mnoho zemí zažívalo ekonomickou prosperitu a těžilo z globalizace. Naopak HDP států bývalého Sovětského svazu klesal v důsledku neoliberální restrukturalizace. Mezinárodní obchod posílil díky vytvoření Evropské unie v roce 1993, Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v roce 1994 a Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1995. Ekonomiky Asie a Tichomoří, jako jsou čtyři „asijští tygři“, ASEAN, Austrálie a Japonsko, byly zasaženy asijskou finanční krizí v roce 1997 a recesí na počátku 90. let.
V 90. letech začalo několik významných válek, včetně první a druhé války v Kongu, rwandské občanské války a genocidy, somálské občanské války a občanské války v Sierra Leone v Africe; jugoslávských válek v jihovýchodní Evropě; první a druhé čečenské války na území bývalého Sovětského svazu; a války v Perském zálivu na Blízkém východě. Konflikt v Afghánistánu od roku 1978 a občanská válka v Kolumbii pokračovaly. Dohody z Osla naznačovaly možnost ukončení izraelsko-palestinského konfliktu, což se však nenaplnilo. Naopak v Severním Irsku došlo v roce 1998 k zastavení konfliktu známého díky Velkopáteční dohodě, která ukončila 30 let násilí.
Věda a technika náhled|vpravo|První webový server na světě měl Tim Berners-Lee na svém stole v CERNu. Fotografie pochází z muzea CERNu v roce 2005. Devadesátá léta byla desetiletím, které přineslo revoluci v oblasti informačních technologií a komunikací. Rozšíření internetu do domácností a firem změnilo způsob, jakým lidé pracovali, komunikovali a přistupovali k informacím. V roce 1991 byl spuštěn World Wide Web, jehož autorem byl Tim Berners-Lee. Tento systém, založený na hypertextových odkazech, umožnil snadné prohlížení a sdílení informací a položil základy pro moderní internetovou éru. Do konce desetiletí se internet stal globálním fenoménem, který spojil lidi po celém světě.
V oblasti počítačových technologií došlo k významnému pokroku. Společnost Microsoft v roce 1995 uvedla na trh operační systém Windows 95, který přinesl revoluční grafické uživatelské rozhraní a zjednodušil používání počítačů pro širokou veřejnost. Tento systém také popularizoval myš a ikony, což změnilo způsob, jakým lidé interagovali s technologiemi. Současně se začaly objevovat první chytré telefony, jako byl IBM Simon z roku 1994, který kombinoval funkce telefonu a PDA.
V roce 1991 zahájil finský student Linus Torvalds vývoj operačního systému Linux, který se stal jedním z nejvlivnějších open-source projektů. Linux se stal základem mnoha technologií, od serverů po mobilní zařízení. Stal se základem operačního systému Android.
Medicína a biotechnologie zaznamenaly v 90. letech velký rozvoj. V roce 1996 byl naklonován první savec, ovce Dolly, pomocí techniky přenosu jádra somatické buňky. Tento průlom otevřel nové možnosti v genetickém výzkumu a vyvolal etické debaty o klonování. V roce 1998 byly poprvé izolovány lidské embryonální kmenové buňky, což přineslo naději na léčbu řady onemocnění, jako jsou Parkinsonova nemoc nebo diabetes mellitus.
|náhled|vpravo|Hubbleův vesmírný dalekohled Pokračoval i vesmírný výzkum. V roce 1990 byl na oběžnou dráhu Země vypuštěn Hubbleův vesmírný dalekohled, který poskytl dosud nevídané snímky vesmíru a významně přispěl k nový poznatkům v astronomii. V roce 1997 přistála na Marsu sonda Mars Pathfinder s vozítkem Sojourner, což byl první úspěšný pokus o průzkum povrchu Marsu pomocí robotického vozidla. Tyto mise otevřely dveře pro budoucí průzkum planety.
Genetika a molekulární biologie prošly v 90. letech značným rozvojem. V roce 1990 byl zahájen Projekt lidského genomu, jehož cílem bylo zmapovat celou lidskou DNA. Tento projekt, dokončený v roce 2003, položil základy pro personalizovanou medicínu a lepší pochopení genetických příčin onemocnění. V roce 1998 byla poprvé sekvenována celá DNA mnohobuněčného organismu, hlístice Caenorhabditis elegans, což byl významný krok v genetickém výzkumu.
Životní prostředí a ekologie se staly v 90. letech důležitými tématy. V roce 1992 se konala Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru, kde byla přijata Agenda 21, globální strategie pro udržitelný rozvoj. V roce 1997 byl podepsán Kjótský protokol, který si kladl za cíl snížit emise skleníkových plynů a bojovat proti změně klimatu. Tyto iniciativy zvýšily povědomí o nutnosti ochrany životního prostředí.
V dopravě došlo k významným inovacím. V roce 1994 byl otevřen Eurotunel, který spojil Velkou Británii a Francii pod Lamanšským průlivem. Tento projekt se stal symbolem technologického pokroku a evropské spolupráce. V roce 1997 začala sériová výroba prvního hybridního automobilu Toyota Prius, který kombinoval spalovací motor s elektrickým pohonem a položil základy pro moderní ekologickou dopravu.
Sport
Olympijské hry V roce 1992 se konaly Letní olympijské hry v Barceloně a Zimní olympijské hry Albertville, v roce 1994 se konaly Zimní olympijské hry v Lillehammeru, v roce 1996 Letní olympijské hry v Atlantě a v roce 1998 zimní olympijské hry v Naganu.
Česká hokejová reprezentace vyhrála zlatou medaili na Zimních olympijských hrách v Naganu v roce 1998.
90. léta v Československu a Česku Devadesátá léta 20. století představovala pro Českou republiku období transformace od komunistické diktatury a centrálně plánovaného socialistického hospodářství k pluralitní demokracii západního typu a tržní ekonomice. Vznikly nové politické strany, které mezi sebou soutěžily ve svobodných volbách. Občané získali možnost svobodně cestovat, neboť cestovní pas se stal běžně dostupným dokladem. Byly zrušeny devizové přísliby i výjezdní doložky a evropské státy postupně odstranily vízovou povinnost pro československé občany. Část obyvatel začala podnikat nebo pracovat v zahraničí. Studenti mohli nově studovat bez kádrových posudků na domácích školách i v zahraničí. Délka povinné základní vojenské služby byla postupně zkrácena z 24 na 12 měsíců a byla zavedena možnost civilní služby. Po pádu železná opona došlo k obnovování rodinných vazeb a k návratu řady emigrantů a exulantů, kteří přinášeli zkušenosti ze západních zemí. Spotřebitelský trh se otevřel zahraničním výrobkům a byl rychle nasycen dříve nedostatkovým zbožím, jako byla elektronika, automobily, hygienické potřeby či exotické ovoce. Zrušeny byly také pracovní soboty.
Transformace měla rovněž negativní sociální a ekonomické dopady. Po desítkách let se objevila nezaměstnanost a bezdomovectví. Někteří občané přišli o finanční prostředky v důsledku krachů bankovních institucí. Došlo k nárůstu násilné i majetkové kriminality. V roce 1993 se Československá federace rozdělila na dva samostatné státy, což část veřejnosti vnímala negativně. Proces kupónová privatizace byl v některých případech provázen zneužitím investičních fondů, které poškodilo drobné investory. V roce 1998 byla uzavřena Opoziční smlouva mezi dvěma nejsilnějšími politickými stranami s odlišnými programy, jež vedla k toleranci menšinové vlády a část veřejnosti ji interpretovala jako selhání parlamentní demokracie. Na konci desetiletí se u části populace začala projevovat nostalgie po předlistopadových poměrech.
Na počátku 90. let se politická reprezentace snažila vymanit Československo z politických, ekonomických a vojenských vazeb východního bloku. Prezident Václav Havel se s Michailem Gorbačovem 26. února 1990 v Moskvě dohodl na odchodu sovětských vojsk z Československa. 29. března Federální shromáždění nahradilo dosavadní název státu Československá socialistická republika na Československá federativní republika a po asi třítýdenní tzv. pomlčkové válce na Česká a Slovenská Federativní Republika. Z Komunistické strany Československa vznikla 31. března 1990 Komunistická strana Čech a Moravy a 1. prosince 1990 Komunistická strana Slovenska – Strana demokratickej ľavice. Obě strany do 7. dubna 1992 vystupovaly na federální úrovni společně pod původním názvem. V prvních svobodných parlamentních volbách 9. června 1990 zvítězilo hnutí Občanské fórum, které v České republice získalo do Sněmovny lidu 53,15 % a do Sněmovny národů 49,96 % hlasů. Druhá nejsilnější byla Komunistická strana Československa s necelými 14 % hlasů a mandáty získala i Křesťanská a demokratická unie a Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko. Na Slovensku zvítězila Verejnosť proti násiliu. Prezident Václav Havel jmenoval 27. června novou federální vládu (tzv. Vládu národní oběti) s premiérem Mariánem Čalfou. O dva dny později byla jmenována česká vláda Petra Pitharta.
V rámci Války v Zálivu zahájila 17. ledna 1991 mezinárodní koalice armád pod vedením USA operaci Pouštní bouře proti Iráku. Součástí koalice byl i Československý protichemický prapor. 26. ledna začala tzv. Malá privatizace, při níž se převáděl státní majetek (především provozovny maloobchodu a služeb) nestátním subjektům. Celkem bylo takto v následujících třech letech převedeno přes 23 000 podnikatelských jednotek za více než 31,7 miliardy korun. Prezidenti Československa, Polska a Maďarska založili 15. února alianci Visegrádská trojka. 23. února se vládnoucí Občanské fórum rozdělilo na několik subjektů. Nejvíce členů přešlo do Občanské demokratické strany, která byla založena 20. dubna pod vedením ministra financí Václava Klause. O týden později vzniklo z Občanského fóra Občanské hnutí pod vedením ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. Odsun sovětských vojsk z Československa byl dokončen 21. června. Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali 1. července v Černínském paláci v Praze protokol o zániku tohoto vojenského paktu. Rozpadem Rady vzájemné hospodářské pomoci v červenci také zaniklo členství Československa v této organizaci.