Středoevropská nížina ( Niż Środkowoeuropejski, Среднеевропейская равнина), v některých zemích nazývaná Severoevropská nížina ( Noord-Europese Laagvlakte, Nordeuropæiske Lavland), případně Severoněmecká nížina ( Norddeutsches Tiefland), je rozsáhlá geomorfologická provincie a nížina, která se táhne od nizozemského pobřeží Severního moře na západě až po východní hranici Polska. Hranice mezi Středoevropskou a Východoevropskou nížinou vede podle polských geografů od východního konce Gdaňské zátoky na jihovýchod přes města Olštýn a Lomže do údolí Bugu, který tvoří hranici Polska s Běloruskem a Ukrajinou.
Geomorfologické členění Podle geomorfologického členění Polska (Jerzy Kondracki) se Středoevropská nížina dělí na následujících 7 podprovincií. Tomu odpovídá i geomorfologické členění Česka (Jaromír Demek), podle kterého je Středoevropská nížina provincií a na české území zasahuje svou subprovnicií Středopolské nížiny. Jutský poloostrov (Półwysep Jutlandzki, 311) Severomořské pobřeží (Pobrzeża Morza Północznego, 312) Jihobaltské pobřeží (Pobrzeża Południowobałtyckie, 313) Jihobaltské pojezeří (Pojezierza Południowobałtyckie, 314-316) Brabantsko-vestfálské nížiny (Niziny Brabancko-Westfalskie, 319) Sasko-lužické nížiny (Niziny Sasko-Łużyckie, 317) Středopolské nížiny (Niziny Środkowopolskie, 318)
Německé geomorfologické členění podle Spolkového úřadu ochrany přírody (Bundesamt für Naturschutz) z roku 1994 se omezuje na území Německa a na úrovni provincie Středoevropská nížina má velkoregion (Großregion) Norddeutsches Tiefland (Severoněmecká nížina). Dělí ho na dva regiony (Region): Nordwestdeutsches Tiefland (Západní Severoněmecká nížina) Nordostdeutsches Tiefland (Východní Severoněmecká nížina)
Václav Král dělí Středoevropskou nížinu typologicky podle stop, které kde zanechalo zalednění dob ledových: Pobřeží Severního moře Pobřeží Baltského moře Oblast mladých morén Oblast starých morén Nezaledněná oblast
Nejvyšší vrstevnice Středoevropské nížiny Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál.Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s.
Nejvyšší horou Středoevropské nížiny je Wieżyca (328,7 m n. m.) v pohoří Wzgórza Szymbarskie, druhou nejvyšší horou je Plechowa Góra (328 m n. m.) v Opavské pahorkatině mezi vesnicemi Boboluszki a Branice.
Reference
Literatura
Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002.
Externí odkazy
Kategorie:Epihercynské nížiny Kategorie:Geomorfologické provincie v Česku Kategorie:Geomorfologické provincie v Polsku Kategorie:Nížiny v Polsku Kategorie:Nížiny v Česku