Náchod

Náchod () je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji v turistickém regionu Kladské pomezí na severovýchodě Čech. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. Žije zde obyvatel.

Název vznikl od toho, že se přes Náchod chodilo do Slezska (od roku 1945 do Polska). Hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone leží na hlavní trase Praha–Varšava (silnice E67). Náchodem protéká řeka Metuje. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Dříve byl také významným textilním centrem („Manchester východu“). Místní část Běloves má statut lázeňského místa.

Historie

náhled|vlevo|Náchodské náměstí a zámek (J. G. Ringle, mědirytina, cca 1740) náhled|vlevo|Náchod, kresba Johanna Venuta z roku 1786]

První písemná zmínka o Náchodě pochází z roku 1254. Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeradiců hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem a Slezskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.https://www.mestonachod.cz/zivot-v-nachode/o-meste/historie/

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí – Horské a Krajské před oběma branami.

Během staletí se majitelé hradu střídali – mezi nimi král Jan Lucemburský a od roku 1437 sirotčí hejtman Jan Kolda II. ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo – mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských. 1601 koupilo město Náchod rytířský statek v Slaným (Slaney, německy Schlaney, od 1945 polsky Słone) v Kladském hrabství, který ztratilo 1945 po druhé světové válce.* Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: Náchod. Náchod 2004, , s. 76, 98, 109–110

náhled|vlevo|Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)

Třicetiletá válka přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 připadly majetky opět koruně a od císaře je jako dar získal generál Ottavio Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu Piccolominiů, jehož vláda byla poznamenána válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. V této době, v letech 1650–1659, však došlo také k rozsáhlé barokní přestavbě zámku. Stejně tak ve městě byly prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice – dodnes zvaná Kamenice. Po požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice a byl též přestavěn kostel svatého Vavřince na náměstí. Měšťané získali v této době četná privilegia.

Přes Náchod odcházeli v roce 1742 (během slezských válek a pod ochranou červeného šátku „nepřátelské“ pruské armády) tajní stoupenci Jednoty bratrské do emigrace. Vojáci pruského krále Fridricha II. Velikého osvobozovali vězně „pro víru“ i z náchodského zámku. Prvním útočištěm exulantů (pocházejících nejen z náchodského panství) se stal Münsterberg. Exulanti z Náchodska spoluzakládali v pruském Slezsku obce Husinec a Poděbrady. Vysokému množství katolických sakrálních staveb na Náchodsku odpovídá i vysoký počet exulantů v sousedních zemích.

Po vymření rodu Piccolominiů roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po jeho smrti v roce 1800 Náchod připadl jeho dceři, vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe. náhled|Pohled na náměstí po bitvě u Náchoda během prusko-rakouské války v červnu 1866 Druhá polovina 19. století přinesla změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, průmysl a železnice, rozvíjelo se školství, prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města – byly postaveny např. novorenesanční nová radnice a secesní Městské divadlo Dr. Josefa Čížka. Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, z hospodářského hlediska však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.

Vedle řemesel, soustředěných nejprve v cechovních a později společenstevních organizacích, byl ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní průmysl, jehož výroba byla organizována faktorskými firmami. Ty však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj a až v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století byl Náchod jedním z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska (město zváno „Manchester východu“). Od roku 1909 působila ve městě továrna na výrobu technické pryže Josefa Kudrnáče (pozdější Rubena), která roku 1931 začala jako první tuzemský výrobce s produkcí automobilových vzduchem plněných pneumatik. V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské.

V pondělí 12. července 1926 město oficiálně navštívil prezident T. G. Masaryk, pro jehož přivítání byla „Na Kašparáku“ postavena velká pseudogotická slavobrána, zachycená i na filmových záběrech.

Obyvatelstvo Podle sčítání obyvatelstva v roce 1921 zde žilo v 779 domech 10 825 obyvatel, z nichž bylo 5 863 žen. 10 510 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 151 k německé a 94 k židovské. Žilo zde 5 157 římských katolíků, 281 evangelíků, 3 249 příslušníků Církve československé husitské a 362 židů.

Podle sčítání obyvatelstva v roce 1930 zde žilo v 1 071 domech 11 811 obyvatel. 11 381 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 248 k německé. Žilo zde 5 166 římských katolíků, 323 evangelíků, 4 168 příslušníků Církve československé husitské a 283 židů.

+Vývoj počtu obyvatel a domů města Náchod Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 6 757 7 057 10 481 15 138 18 302 16 807 18 649 18 562 18 846 19 729 20 713 20 712 21 400 20 394 19 061 Počet domů 826 845 933 1 165 1 343 1 513 2 061 2 694 2 550 2 548 2 624 2 837 3 059 3 244 3 331

+Vývoj počtu obyvatel a domů města Náchod bez místních částí Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 3 537 3 996 6 364 10 049 11 804 10 825 11 811 12 825 13 104 13 148 14 045 14 216 13 570 12 795 12 128 Počet domů 355 358 421 583 664 779 1 071 1 467 2 268 1 419 1 517 1 591 1 692 1 796 1 836

Městská správa Členění města náhled|Katastrální území Náchoda

Náchod se v současnosti skládá z 10 místních částí téměř shodných s 10 katastrálními územími: Babí – k. ú. Babí u Náchoda a Náchod Běloves (dříve také Bílá Ves) Bražec Dobrošov Jizbice – k. ú. Jizbice u Náchoda Lipí – k. ú. Lipí u Náchoda Malé Poříčí Náchod Pavlišov Staré Město nad Metují

Dříve byly součástí města také dnes samostatné obce Kramolna a Vysokov.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 248 a 589.

Dále po proudu Metuje se na Staré Město napojuje vesnička Bražec. Zde u čistírny odpadních vod začíná hluboké údolí, jehož značná část byla vyhlášena v roce 1997 přírodní rezervací. Čarokrásným údolím dojdeme po novém povrchu cyklostezky po pár kilometrech do osady Ostrovy (kde se lze občerstvit) a pokračovat dál, přes nové dřevěné lávky do Pekla. V Pekle se nachází zastávka sezónního autobusu směr Nové Město nad Metují a rozcestník poukazující například na cestu na Lipí. Z Pekla lze pokračovat podél levostranného přítoku řeky Metuje, říčky jménem Olešenka. Ještě hlubší a uzavřenější údolí nás dovede do Dolů, části obce Nový Hrádek. Odbočkami z údolí se lze dostat i na Českou Čermnou, Borovou či Krahulčí.

Správní území náhled|Územní plán města Náchod

Náchod byl dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Náchod ale stále existuje a skládá se ze 78 obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností z 36 obcí.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.

Dopravní situace a obchvat města náhled|200px|Hlavní silnice a kruhový objezd u náchodského nádraží (autobusového i vlakového)

Centrem města Náchoda prochází mezinárodní silnice 1. třídy (I/33, E67), která je hlavním tahem tranzitní nákladní dopravy z Prahy do přilehlého Polska. Městem projede denně několik tisíc nákladních vozidel a v dopravní špičce se zde tvoří dopravní zácpa, která mnohdy sahá až za hranice města samotného. Tuto dopravní situaci by měl vyřešit obchvat města Náchoda, který je již vyprojektován a momentálně je ve stádiu před územním řízením. Existují také stále pochybnosti, zda budoucí obchvat městu pomůže, nebo zda tranzitní dopravu do Polska odvede připravovaná dálnice D11.http://w.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/727508http://obchvat.enachod.cz/

Náchod leží na železniční trati Týniště nad Orlicí – Meziměstí.

Dále je zatím ve stádiu projektu železniční propojení Náchoda s Českou Skalicí, tedy železniční tunel, jenž by dopravě pomohl pravděpodobně minimálně srovnatelně jako obchvat, neboť železnici k svým cestám využívají jak lidé při cestě do práce, tak při cestě do školy a aktuální stav neodpovídá poptávce po dopravním spojení v 21. století, kdy se jezdí po tratích vybudovaných ve století devatenáctém. Další variantou železničního spojení Náchoda na západ je uvažovaná levnější varianta – trať Nové Město nad Metují – Jaroměř.

Sport náhled|Náchodská sokolovna

Slavnou historií se může chlubit fotbalový klub FK Náchod. Strávil devět ročníků v nejvyšší soutěži (pod názvem SK Náchod), nejprve československé, posléze protektorátní (1930/1931, 1931/1932, 1932/1933, 1933/1934, 1935/1936, 1936/1937, 1937/1938, 1938/1939, 1939/1940), přičemž nejlepším umístěním bylo dvakrát šesté místo. Řada tehdejších hráčů se podívala i do reprezentace. Například Vladimír Bělík, Václav Brabec-Baron, František Mareš I, Oldřich Nývlt, Rudolf Kos, Jindřich Jindra, Bohumil Joska, František Nejedlý, Ferenc Szedlacsek, Vilém Zlatník nebo Štefan Bíro. Později za Náchod v nižší soutěži nastupoval například reprezentant Václav Morávek. Odchovanci klubu jsou i čeští reprezentanti Radovan Hromádko, Ivo Ulich a Vratislav Lokvenc. V současnosti klub hraje Královéhradecký krajský přebor. K domácím zápasům nastupuje na stadionu Běloves, který má kapacitu 1975 diváků.

Hokejový klub HC Náchod hraje Krajskou ligu Královéhradeckého a Pardubického kraje. Domácí zápasy se hrají na Zimním stadionu Náchod s kapacitou 1600 diváků

Klub Florbal Náchod hraje od sezóny 2024/2025 druhou nejvyšší soutěž, 1. ligu. V té působil i dříve, v sezónách 2006/2007, 2007/2008, 2011/2012 a 2018/2019. Své domácí zápasy hraje ve sportovní hale Plechárna.

Na severozápadním úbočí hřebenu Dobrošova jsou lyžařské sjezdovky Brabák a Maliňák s moderními vleky.

Církve Církev římskokatolická, kostel svatého Vavřince a sv. Michaela ul. Komenského Církev československá husitská, Husův sbor, Raisova 805Církev československá husitská