Ratzeburg () je město ve Šlesvicku-Holštýnsku, Německo. Je hlavním městem zemského okresu Vévodství lauenburské. Leží asi 20 km jižně od Lübecku, 50 km od Hamburku a Schwerinu.
Geografie Ratzeburg je ze všech stran obklopen vodou Ratzeburského jezera, sevřeného mezi třemi přehradami tří vodních elektráren. Je známý především jako turistický cíl a klimatické lázně.
Historie V první polovině 6. století území osídlili Obdorité. Ratzeburg je písemně zmíněn v Kronice Slovanů Helmolda z Bosau z 60.–70. let 12. století pod jménem Racisburg (tj. Ratiborovo hradiště) jako středisko kmene Polabanů. Jméno města se odvozuje od polabského či vagerského knížete Ratibora V roce 1044 přišli do města křesťanští misionáři pod vedením mnicha Ansvera a postavili zde klášter. Roku 1066 byl klášter vypálen pohanským rujánským kmenem Ránů. Roku 1143 město ovládl saský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů, který zde roku 1154 dal založit biskupství a dóm. Ansverus byl svatořečen a jeho ostatky do dómu přeneseny. V letech 1194–1204 byl biskupem premonstrátský řeholní kanovník, svatý Isfrid z Ratzeburgu. V letech 1236–1250 byl ratzeburským biskupem další premonstrát, Ludolf, který po sporech s vévodou Albrechtem Saským zemřel mučednickou smrtí.
Posledním katolickým představitelem v severním Německu byl ratzeburský kníže biskup Georg von Blumenthal (1490–1550), od roku 1545 ohrožovaný luteránskými rebely. Ačkoliv město později patřilo k Sasko-Lauenburskému vévodství, a po něm k Prusku, území kláštera včetně dómu přešlo v roce 1648 na základě vestfálského míru do Meklenburska jako knížectví Ratzeburg a v roce 1701 se stalo součástí Meklenburska-Strelitzu.
Jiří Vilém vévoda Brunšvicko-Lüneburský a Sasko-lauenburský (1624–1705) dal město v roce 1692 silně opevnit, ale vojska dánského krále Kristiána V. následujícího roku Ratzeburg s výjimkou dómského okrsku zničila. Rekonstrukce města v barokním slohu proběhla podle vzoru Mannheimu, tehdy již hlavního sídla vévodů, ale zámek již rekonstruován nebyl.
Otto von Bismarck v úřadu ministerského předsedy roku 1865 vyjednal začlenění Lauenburského vévodství do Pruského království, téhož roku s pruským králem a německým císařem Vilémem I. město navštívil. Roku 1890 byl témuž císaři odhalen 44tunový bronzový pomník (roku 1944 stržen a použit v německém zbrojním průmyslu). Bismarck roku 1871 obdržel část území a titul lauenburského vévody, který ale neužíval.
Spojenecké bombardování staré město zásadně nepoškodilo. Britská armáda obsadila město 3.května 1945, pod správou Spojenců byl region do roku 1949.
Památky
Dóm – románská trojlodní bazilika s příčnou lodí, kapitula St. Petrikirche (městský kostel sv. Petra), protestantský St. Georg auf dem Berge (kostel sv. Jiří na hoře) – jednolodní, na kamenných románských základech dostavěn z cihel, památník obětí prusko-francouzské války (1870–1871) Herrenhaus der Herzöge von Mecklenburg (Panský dům meklenburských knížat), letohrádek z roku 1660, přestavěný roku 1764 na zámeček, nyní Regionální muzeum Věž vodárny, na Hindenburgově vyhlídce (1935) Budova nádraží Rodný dům a muzeum sochaře Ernsta Barlacha Lípa míru – na náměstí před Starou strážnicí, více než 300 let stará, od roku 1935 přírodní památka, připomíná zničení Ratzeburgu z roku 1693. Při obnově náměstí v roce 2010 měla být skácena, ale po protestech veřejnosti byla zachována. Ratzeburg je obecně znám starými lípami, romantický spisovatel Victor Scheffel je popsal při své cestě roku 1848.
Seznam starostů
Slavné osobnosti Svatý Evermod (1100–1178) – kanovník řádu premonstrátů, první ratzenburský biskup Julius František Sasko-Lauenburský – vévoda, otec Františky Sibyly Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská (1675 Ratzeburg – 1733 Ettlingen) – vévodkyně
Partnerská města Esneux, Belgie Châtillon-sur-Seine, Francie Ribe, Dánsko Sopoty, Polsko Strängnäs, Švédsko Walcourt, Belgie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města ve Šlesvicku-Holštýnsku Kategorie:Sídla Polabských Slovanů a Pomořanů Kategorie:Sasko-lauenburské vévodství