Helena (či Jelena) Petrovna Blavatská, za svobodna Helena Petrovna von Hahn-Rottenstern, známá jako „Madame Blavatská“ (12. srpna 1831, Jekatěrinoslav, Novorusko, Ruské impérium (dnes Dnipro na Ukrajině) – 8. května 1891, Londýn, Velká Británie) byla ruská spisovatelka, publicistka, nábožensko-filozofická myslitelka, mystička a okultistka, spoluzakladatelka Teosofické společnosti a hlavní představitelka moderní teosofie.
Biografie Helena Petrovna Blavatská se narodila 12. srpna 1831 v Jekatěrinoslavi v tehdejším Ruském impériu (dnes Dnipro na Ukrajině) jako dcera Petra Alexejeviče Gana (von Hahn), důstojníka ruské armády pocházejícího z rusifikované německé šlechtické rodiny, a Heleny Andrejevny Fadějevové, spisovatelky známé v ruských literárních kruzích. Po smrti matky roku 1842 vyrůstala převážně v domácnosti svých prarodičů z matčiny strany. Prostředí rozsáhlé rodinné knihovny v ní již od dětství podporovalo zájem o historii, náboženství, filozofii a přírodní vědy.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 3–7, 23–25, 31.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 15–37.
Dne 7. července 1849 uzavřela sňatek s Nikiforem Vasiljevičem Blavatským, vicegubernátorem Erivanské gubernie, který byl o více než dvacet let starší než ona. Podle pozdějších biografických svědectví Blavatská odmítala manželské soužití a manželé se po několika měsících rozešli.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 37.Sinnett, A. P. Incidents in the Life of Madame Blavatsky. London: Theosophical Publishing House, 1913, s. 40–41.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 58–66. Po odchodu od manžela zahájila dlouhé období cestování, které se později stalo jednou z nejdiskutovanějších částí jejího životopisu. Tvrdila, že během následujících let navštívila řadu zemí Evropy, Blízkého východu, Ameriky a Asie a opakovaně se pokoušela proniknout do Tibetu, kde měla studovat pod vedením duchovních učitelů, později označovaných jako Mahátmové. Přesný průběh a rozsah těchto cest zůstává předmětem sporů mezi historiky. Obecně je však přijímáno, že značnou část tohoto období strávila mimo Rusko.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 41–105.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 66–103.
Po návratu do Ruska roku 1858 pokračovala v cestování. V Egyptě založila roku 1871 Société Spirite, sdružení zaměřené na zkoumání spiritistických a okultních jevů. Jejím cílem bylo zkoumat média a psychické fenomény, které tehdejší věda nedokázala uspokojivě vysvětlit. Činnost sdružení však měla pouze krátké trvání a brzy zanikla v důsledku organizačních a finančních problémů.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 105–112.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 103–108.
O dva roky později se usadila v New Yorku, kde se zapojila do tehdy rozšířeného spiritistického hnutí. Přestože se účastnila spiritistických seancí, postupně začala kritizovat některé jejich výklady a tvrdila, že za pozorovanými jevy stojí hlubší přírodní zákony, které nelze vysvětlit pouze působením duchů zemřelých. Klíčový význam pro její další působení mělo setkání s Henrym Steelem Olcottem v roce 1874. Společně s ním, Williamem Quanem Judgem a dalšími spolupracovníky založila dne 17. listopadu 1875 v New Yorku Teosofickou společnost. Jejím prvním cílem bylo vytváření jádra univerzálního bratrství lidstva bez rozdílu rasy, národnosti, pohlaví nebo náboženského vyznání. Dalšími cíli bylo podporovat srovnávací studium světových náboženských a filozofických tradic a objasňovat dosud nepoznané zákony přírody a latentní schopnosti člověka.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 113–149.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 117–160.
Své první rozsáhlé dílo Odhalená Isis vydala roku 1877. Ve dvou svazcích se pokusila kritizovat materialismus své doby a představit myšlenku společného základu světových náboženství, filozofických systémů a starověkých tradic.Blavatsky, H. P. Isis Unveiled: A Master-Key to the Mysteries of Ancient and Modern Science and Theology. New York: J. W. Bouton, 1877, sv. 1, s. vii–viii. Dílo vzbudilo značnou pozornost ve Spojených státech i Evropě a pomohlo upevnit postavení vznikajícího teosofického hnutí.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 153–181.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 173–181. vlevo|náhled|303x303pixelů|Mezinárodní sídlo Teosofické společnosti v Adjaru (Čennaí, Indie). Centrum teosofického hnutí se následně přesunulo do Indie, kam Blavatská spolu s Olcottem odcestovala roku 1879. V Bombaji navázali kontakty s indickými reformními a náboženskými kruhy a zahájili intenzivní publikační i přednáškovou činnost. Teosofická společnost zde vystupovala jako zastánce studia a obnovy tradičních indických náboženských a filozofických systémů, zejména hinduismu a buddhismu, které byly v koloniální době často znevažovány západními misionáři. Roku 1882 bylo mezinárodní sídlo společnosti přeneseno do Adjaru u Madrásu (dnes součást Čennaí), odkud byla koordinována činnost rychle rostoucí sítě poboček v Asii, Evropě i Severní Americe. Adjar se postupně stal významným centrem mezinárodního teosofického hnutí a místem setkávání badatelů, náboženských reformátorů a duchovních hledajících z různých částí světa.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 191–242.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 209–231, 285–286.
Jednu z největších kontroverzí jejího života představovala Coulombova aféra z roku 1884. Emma a Alexis Coulombovi, bývalí zaměstnanci společnosti, obvinili Blavatskou z podvodného inscenování některých okultních jevů. Následná Hodgsonova zpráva vydaná roku 1885 Society for Psychical Research (Společnost pro psychický výzkum) tato obvinění podpořila.Hodgson, Richard. Report of the Committee Appointed to Investigate Phenomena Connected with the Theosophical Society. Proceedings of the Society for Psychical Research, sv. 3, 1885, s. 201–400.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 265–278.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 329–391. V roce 1986 však Vernon Harrison ve studii publikované toutéž společností označil Hodgsonovy závěry za metodologicky chybné a zaujaté.Harrison, Vernon. J'Accuse: An Examination of the Hodgson Report of 1885. Journal of the Society for Psychical Research, roč. 53, č. 803, duben 1986, s. 286–310.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, předmluva, s. xvii–xviii.
373x373bod|náhled|Helena Petrovna Blavatská krátce před svou smrtí v roce 1891.
Po odchodu z Indie pobývala převážně v Evropě. Navzdory zhoršujícímu se zdravotnímu stavu pokračovala v rozsáhlé publikační činnosti a roku 1888 vydala své stěžejní dílo Tajná nauka. V tomto rozsáhlém dvousvazkovém díle se pokusila představit syntézu vědy, náboženství a filozofie a vyložit základní principy teosofického učení, včetně kosmického a duchovního vývoje člověka a vesmíru.Blavatsky, H. P. The Secret Doctrine. Vol. I. London: The Theosophical Publishing Company, 1888, s. xlii–xliii.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 349–396.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 377–431.
Helena Petrovna Blavatská zemřela 8. května 1891 v Londýně.Meade, Marion. Madame Blavatsky: The Woman Behind the Myth. New York: G. P. Putnam's Sons, 1980, s. 510–511. Je považována za jednu z nejvýznamnějších osobností moderního západního esoterismu.Goodrick-Clarke, Nicholas. The Western Esoteric Traditions: A Historical Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2008, s. 212–213.Hanegraaff, Wouter J. Western Esotericism: A Guide for the Perplexed. London: Bloomsbury Academic, 2013, s. 7–10. Její dílo ovlivnilo vývoj teosofie, západního okultismu, komparativního studia náboženství i řady pozdějších duchovních směrů a přispělo k rozšíření zájmu o náboženské a filozofické tradice Asie v západním světě. Současně však zůstává kontroverzní osobností, jejíž tvrzení i činnost jsou předmětem rozdílných interpretací mezi stoupenci a kritiky teosofického hnutí.Cranston, Sylvia. HPB: The Extraordinary Life and Influence of Helena Blavatsky. New York: Tarcher, 1993, s. 404–547.
Učení Blavatská usilovala o vytvoření syntézy náboženství, filozofie a vědy. Vycházela z přesvědčení, že za rozmanitými náboženskými a filozofickými tradicemi světa stojí společný duchovní základ a že jednotlivá náboženství představují různé historické podoby téhož univerzálního poznání. Ve svých spisech spojovala prvky západního esoterismu s myšlenkami hinduismu a buddhismu.Goodrick-Clarke, Nicholas. The Western Esoteric Traditions: A Historical Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2008, s. 212, 216–217.Hanegraaff, Wouter J. Western Esotericism: A Guide for the Perplexed. London: Bloomsbury Academic, 2013, s. 130–131, 134.
K ústředním tématům její filozofie patřily karma, reinkarnace a duchovní evoluce člověka. Lidské vědomí mělo procházet dlouhodobým vývojovým procesem prostřednictvím opakovaných zrození, přičemž tento vývoj se netýká pouze jednotlivce, ale i lidstva a vesmíru jako celku. Člověka chápala jako duchovní bytost, jejíž skutečná podstata přesahuje fyzickou existenci. Myšlenka jednoty makrokosmu a mikrokosmu zaujímala v jejím systému významné místo.Goodrick-Clarke, Nicholas. The Western Esoteric Traditions: A Historical Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2008, s. 224–225.
Důležitou roli v její nauce tvořili Mahátmové neboli Mistři moudrosti. Blavatská je popisovala jako vysoce vyvinuté duchovní učitele, kteří měli uchovávat pradávné poznání a napomáhat duchovnímu vývoji lidstva.Goodrick-Clarke, Nicholas. The Western Esoteric Traditions: A Historical Introduction. Oxford: Oxford University Press, 2008, s. 212–213, 219–221. Výše zmíněné myšlenky rozpracovala především v dílech Odhalená Isis (1877), Tajná nauka (1888) a Klíč k teosofii (1889).
Odkaz a vliv Podle religionisty Marka Bevira přizpůsobila Blavatská starší esoterické tradice intelektuálnímu prostředí viktoriánské éry a propojila je s dobovými představami o vědě, evoluci a morálce.Bevir, Mark. "The West Turns Eastward: Madame Blavatsky and the Transformation of the Occult Tradition". Journal of the American Academy of Religion. 62 (3), 1994, s. 747–767. Historik Ronald Hutton ji označil za jednu z nejvýznamnějších mezinárodně působících osobností 19. století, jejíž myšlenky získaly značný ohlas v Evropě, Americe i Asii.Hutton, Ronald. The Triumph of the Moon: A History of Modern Pagan Witchcraft. Oxford: Oxford University Press, 1999. Religionista James A. Santucci ji pak charakterizoval jako mimořádně inovativní osobnost esoterického hnutí 19. století.Santucci, James A. "Blavatsky, Helena Petrovna". In: Hanegraaff, Wouter J. (ed.). Dictionary of Gnosis & Western Esotericism. Leiden: Brill, 2005, s. 177–188.