Zásoba je označení pro suroviny, materiály, součástky, polotovary, moduly, hotové výrobky, které v daném momentu určitý podnik vlastní, nebo vlastnit bude (výroba, na cestě, apod.)
Zásoba jako plýtvání Ekonomické subjekty se snaží vytvořit takové podmínky, při kterých jsou zásoby nejmenší.
Hlavní nevýhody jsou: vysoké náklady (vázané prostředky a náklady na objednávání, držení a z deficitu) obtížná jejich kontrola zakrývání výrobních problémů
Optimální zásoby jsou ale nutné přinášejí výhody: zásoba ve skladu vyrovnává odchylky v materiálovém toku a potřebách materiálu, ať již jde o odchylky v množství nebo v kvalitě nebo termínech zabezpečuje řešení nepředvídatelných rizik ve výrobě, kolísání odbytu i časové posuny dodávek pro výrobu
Členění Podle funkcí Obratová zásoba – proměnná velikost zásoby mezi dvěma dodávkami; při rovnoměrném čerpání je možné uvažovat běžnou obratovou zásobu rovnou polovině doplňovací dávky Pojistná zásoba – má zabránit vzniku deficitu zásoby následkem náhodných výkyvů na vstupu (opožděné dodávky, menší dodané množství) i na výstupu (nadprůměrné čerpání položky) Vyrovnávací zásoba – k zachycování nepředvídaných výkyvů mezi navazujícími výrobními procesy (zejména před úzkoprofilovými či drahými stroji); zpravidla je součástí zásoby rozpracované (nedokončené) výroby Zásoba na předzásobení – pro tlumení předvídaných větších výkyvů na vstupu (zpracovávání zemědělských produktů) či na výstupu (závodní dovolená, akce pro podporu prodeje, výrobky se sezónním prodejem apod.) Zásoba rozpracované výroby – zahrnuje materiály a díly, které již byly zadány do výroby a nacházejí se ve stavu rozpracovanosti (nedekončené části či výrobky) Dopravní zásoba – představuje "zboží na cestě" Strategické zásoby – pro zabezpečení přežití podniku při nepředvídaných kalamitách v zásobování (přírodní kalamity, stávky, války apod.) Spekulační zásoby – tvoří se s cílem docílit finančního efektu s očekávaným zvýšením cen (nákup většího množství surovin, či pozdržení distribuce hotových výrobků) Technologické zásoby – jsou vytvářeny z titulu potřeby dodržení technologického postupu výroby daného produktu; mají povahu zásoby rozpracované výroby, jako samostatná skupina se vyčleňují pro svoji specifičnost (např. vysoušení dřeva, zrání sýrů či piva apod.) Zásoby bez funkce – nemají již uplatnění, je třeba se jich zbavit
Z hlediska evidence a disponibility Fyzická zásoba – skutečná zásoba ve skladu Dispoziční zásoba – fyzická zásoba snížená o položky připravené k expedici k zákazníkovi (se kterými už nelze volně disponovat) Bilanční zásoba – dispoziční zásoba zvýšená o odsouhlasené objednané položky (položky na cestě)
Podle použitelnosti Použitelné zásoby – položky, které se běžně spotřebovávají či prodávají (je pravděpodobné, že v budoucnu budou spotřebovány či prodány normálním způsobem) Nepoužitelné zásoby (zásoby bez funkce) – položky s nulovou spotřebou, s malou pravděpodobností jejich využití; třeba je odprodat za sníženou cenu či odepsat Podrobnější členění na zásobu přiměřenou (normální) a nadbytečnou (udržující jen s určitou jistotou stupeň pohotovosti dodávky)
Odkazy Reference
Literatura HEIZER J., Render B.: Operations Management. Fifth Edition, New Jersey 1999, LUKŠU V.: Prezentace přednášek pro prezenční studium (elektronická verze, Fakulta managementu VŠE, Jindřichův Hradec PRECLÍK Vratislav: Průmyslová logistika, 359 s., , Nakladatelství ČVUT v Praze, 2006
Související články Ekonomická efektivnost Účetnictví
Externí odkazy
Kategorie:Podnikání Kategorie:Fundamentální analýza Kategorie:Logistika