Aleš Balcárek, též Alexandr (21. února 1840, ŠumvaldMatriční záznam o narození a křtu – 1. května 1862, PrahaV matrice narozených uvedena chybná poznámka, že zemřel 8. května 1862. V době již byl čtyři dny pohřben.) byl moravský básník 19. století.
Život Pokřtěn byl jako Alexandr, narodil se v rodině mydláře Antona Balcárka (1809–1855) a jeho manželky Barbory, rozené Kouřilové (1815–??). Matka mu zemřela o rok později (25. 9. 1841)Matrika zemřelých, Šumvald, 1835-1883, snímek 19 a otec se znovu oženil. Celkem se Anonínu Balcárkovi narodily dvě děti z prvního a osm dětí z druhého manželství.
Jako osmiletý byl poslán na výměnu („na handl“) do německy mluvící oblasti, školu absolvoval v Uničově. Postoupil do latinského gymnázia v Olomouci, kde byl také zpěvákem v kostele svatého Mořice. Po konfliktu s vedením školy kvůli účasti na zakázané večerní slavnosti („Vínku“) se neodvážil absolvovat maturitu v Olomouci a odjel do Vídně. Ani zde maturitu nesložil a živil se opisováním not a prodejem knih. Poté, co dostal nabídku na místo korektora v pražských Humoristických listech, přesídlil do Prahy.
náhled|vlevo|Koňská brána (Světozor, 1876) 30. dubna 1862 utrpěl vážné zranění po pádu (možná úmyslném skoku) z Koňské brány a ještě téže noci zemřel v nemocnici.
Byl pohřben na IV. Olšanském hřbitově,Josef Polák: Aleš Balcárek - básník, Moravan, Čech, bojovník. In: Zprávy Svatoboru, Číslo 3, červen 2000. [cit. 2018-02-14]. Dostupné online obřad vedl vyšehradský děkan Václav Štulc. Jeho hrob je označen slovy „Zhynula naděje“ a „Moravan“.Spolek Svatobor: Fotografie hrobu Aleše Balcárka
Tvorba Ve své době byl považován za nejpopulárnějšího básníka Moravy. Kvůli brzkému skonu však nemohl svou tvorbu plně rozvinout. Byl ovlivněn dobovým romantismem, historismem a panslavismem. Ve svých básních se obracel ke slovanství a opěvoval i krásy Moravy a její historii. (Lidové noviny však v roce 1913 zveřejnily recenzi vydání Balcárkova díla, ve kterém anonymní kritik dovozuje, že Balcárek byl epigonem obrozeneckých básníků i svých současníků (Nerudy a Hálka. Moderní kritika naopak oceňuje, že Balcárek ve svém vývoji překonával idealizování charakteristické pro Jána Kollára a že směřoval k modernějšímu básnickému projevu představovanému májovci.)
Knižní vydání Aleksandra Balcárka Pozůstalé básně, věnované od zvěčnělého spisovatele čackému, vlastimilovanému študentstvu moravskému (vydali přátelé jeho v Praze žijící; Praha, J. Grégr a Fr. Šimáček, 1862) Moravana Aleše Balcárka Zůstalé básně věnované od zvěčnělého básníka čackému, vlastimilovnému študentstvu moravskému (Praha, Fr. A. Urbánek, 1874) Básně Moravana Alše Balcárka se zbytky jeho denníku a korrespondence (vydání uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Miloslav Hýsek; V Praze, Fr. A. Urbánek, 1913) Z díla Alše Balcárka (výbor uspořádal a úvodem opatřil Bedřich Slavík; V Uničově, Okresní osvětový sbor, 1937)
Ukázka Znáš, ty světe, ony vábné kraje, kdežto znějí staré slávy báje, Velehrad kde někdy stál, Svatopluk král panoval.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura HÝSEK, Miloslav Dr.: Básně Moravana Alše Balcárka se zbytky jeho denníku a korespondence. Praha: Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec, 1913. ŘEPA, Milan.: Moravané nebo Češi?, Brno 2001.
Společnost Alše Balcárka: Aleš Balcárek
Externí odkazy
úryvky z díla, biografie Aleš Balcárek v Biografickém slovníku českých zemí
Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Narození v roce 1840 Kategorie:Narození 21. února Kategorie:Narození v okrese Olomouc Kategorie:Úmrtí v roce 1862 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí po pádu Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Úmrtí v Praze Balcárek, Aleš