Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526, Krakov, Polsko – 16. září 1583, Stockholm, Švédsko) byla rodem polská princezna a sňatkem s Janem III. Švédským v letech 1562–1583 finskou kněžnou a v letech 1568–1583 švédskou královnou.
Původ, mládí Narodila se jako nejmladší dcera polského krále Zikmunda I. Starého a jeho manželky Bony Sforzy. V souvislosti s manželstvím bratra Zikmunda II. Augusta s Barbarou Radziwiłłównou, uzavřeným v roce 1547, jeho pobytem ve Vilniusu a smrtí otce v roce 1548 spolu s matkou a sestrami přesídlila z Krakova do Mazovska kde Bona dostala vdovské statky.
Manželství 4. října roku 1562, v pokročilém věku 36 let, se Kateřina ve Vilniusu (Litva) provdala za švédského prince Jana III. Švédského, knížete finského, aniž by vévoda Jan měl k tomuto sňatku svolení od svého staršího bratra, švédského krále Erika XIV. Novomanželé se usídlili na hradě ve finském Turku, kde drželi svůj vlastní dvůr.
Uvěznění Erik XIV. Švédský považoval tento sňatek, který znamenal Janovo spojenectví s Polskem a Litvou, za spiknutí a vzpouru, vyhlásil svému nevlastnímu bratrovi válku a poslal 10 000 mužů, aby oblehli hrad v Turku, který 12. srpna 1563 kapituloval. Kateřina a její manžel byli odvezeni do Švédska, kde byli uvězněni na hradě Gripsholm nedaleko Stockholmu. Během uvěznění Kateřina porodila všechny tři své děti.
Královna V roce 1568 kulminovaly spory krále Erika se šlechtou, k moci se dostal Jan a uvězněn byl naopak Erik. V roce 1569 byla Kateřina v uppsalské katedrále korunována královnou Švédska. Na svého manžela měla značný vliv a udělala mnoho ve prospěch katolicismu a protireformace, stejně jako její následnice a Janova druhá manželka Gunilla Bielke. Jan se snažil o jakýsi kompromis mezi katolicismem a protestantstvím. Kateřina měl vlastní katolické služebníky včetně několika katolických mnichů, což protestanty šokovalo. Z Říma přijel norský jezuita Laurentius Nicolai, kterého ubytovala ve starém františkánském klášteře a dovolila mu zde otevřít katolickou školu. Protestanti však na tuto školu zaútočili a v roce 1583 byla uzavřena. Kateřina také často navštěvovala starý klášter Vadstena. Později slavný Drottningholmský palác byl založen na její počest a je po ní i pojmenován.
V posledních letech života Kateřina trpěla dnou. Zemřela ve Stockholmu 16. září 1583 ve věku 61 let a je pohřbena v královské kryptě v katedrále v Uppsale.
Potomci Z manželství Kateřiny a Jana se narodily tři děti, dvě dcery a syn, nejstarší dcera však zemřela v útlém věku. 1. Alžběta (1564 Gripsholm – 18. 1. 1566 tamtéž), zvaná Isabela, pohřbena v katedrále ve Strängnäsu 2. Zikmund III. Vasa (20. 6. 1566 Gripsholm – 30. 4. 1632 Varšava), velkokníže litevský, švédský král v letech 1592–1599 a polský král od roku 1587 až do své smrti I. ⚭ 1592 Anna Habsburská (16. 8. 1573 Štýrský Hradec – 10. 2. 1598 Varšava) II. ⚭ 1605 Konstance Habsburská (24. 12. 1588 Štýrský Hradec – 10. 7. 1631 Varšava) 3. Anna (17. 5. 1568 Eskilstuna – 26. 2. 1625 Brodnica), svobodná a bezdětná
Kateřina nechala vychovat svého syna v katolické víře, v roce 1576 jej poslala na výchovu k jezuitům do Braunsbergu. Zikmund se stal roku 1587 polským králem a litevským knížetem, roku 1592 pak se stal i králem švédským, jeho náklonnost ke katolictví a slabé vztahy s obyvatelstvem země však vedly v roce 1599 k jeho svržení ze švédského trůnu.
Vývod z předků
Reference
Literatura Eriksson, Bo (2007). Lützen 1632. Norstedts Pocket, Stockholm. . Lindqvist, Herman (1997). Historien om Sverige; Gustav Vasa och hans söner och döttrar. Ohlmarks, Åke (1979). Alla Sveriges drottningar. Signum svenska kulturhistoria: Renässansen. (2005)
Externí odkazy
Kategorie:Jagellonci Kategorie:Vasovci Kategorie:Švédské královny Kategorie:Polské princezny Kategorie:Osoby trpící dnou Kategorie:Narození v roce 1526 Kategorie:Narození 1. listopadu Kategorie:Narození v Krakově Kategorie:Úmrtí v roce 1583 Kategorie:Úmrtí 16. září Kategorie:Úmrtí ve Stockholmu Kategorie:Pohřbení v katedrále v Uppsale Kategorie:Ženy