Primož Trubar (9. června 1508 Rašica (občina Velike Lašče) – 28. června 1586 Tübingen) byl slovinský protestantský reformátor, zakladatel protestantské církve ve Slovinsku, konsolidátor slovinského jazyka a také autor první tištěné slovinské knihy.
Je považován za otce slovinské literaturyRozsáhlý článek o Trubarovi, neboť jeho díla pomáhala vytvářet podobu jazyka, která se rozšířila mezi tehdejší veřejnost, vymezila a definovala národní identitu Slovinců, a která se výrazněji neměnila až do 19. století. Trubarova aktivita a překlady církevních textů do slovinštiny umožnily zpřístupnit náboženství pro tehdejší obyvatelstvo; protestantská církev kázala v domácím jazyce a rovněž knihy se četly přeložené.
Život
Mládí a studia
náhled|Primož Trubar, renesanční rytina z roku 1578|vlevo|263x263pixelů Datum Trubarovo narození bylo stanoveno na základě různých dalších dokumentů a samo přímo dokázáno není, neboť ve své době neexistovala povinnost tyto údaje zaznamenávat. Ve svém rodišti zůstal až do dvanácti let věku.
Jako mladý strávil svá léta v Rijece (studoval zde v letech 1520 až 1521), Salcburku (1522 až 1524, zde se učil také německy) a Terstu, kde se seznámil s pracemi evropských humanistů 16. století.Článek o Primoži Trubarovi Původně měl odejít do Vídně, nicméně město bylo vystaveno bojům, neboť jej obléhala Osmanská říše, a proto padla volba na přímořský Terst. Pod patronací terstského biskupa Pietra Bonoma získal přístup ke studiu, vytvořil si široký rozhled a stal se katolickým knězem.
Katolickým biskupem
V roce 1530 byl biskupem v Lašku, nicméně se u jeho kázání objevovaly již některé náznaky protestantského myšlení. Ve městě zůstal přibližně šest let a zasloužil se o obnovení jak místního kostela, tak i kostela v nedalekém Celje i jinde.
Exkomunikace a působení v protestantské církvi
Následně přesídlil do dnešního Slovinska, přesněji do Lublaně, kde působil jako kanovník. Bydlel na Rybářském náměstí () a domníval se, že cca 70 % z tehdejších všech obyvatel Lublaně chodilo na mše v lidovém (slovanském) jazyce. Jeho rozpory s katolickou církví ale rostly, pro tehdejší církevní správu stával nepřijatelným. Nakonec byl exkomunikován z církve lublaňským biskupem.
Vlna kritiky vzrostla poté, co Trubar přestoupil do církve protestantské oficiálně a stal se dokonce i její hlavou (superintendantem). Když však začala protireformace, začal být za své názory kritické k církvi pronásledován a byl donucen odejít do Tübingenu v dnešním Německu, kde panovala mnohem tolerantnější atmosféra k odpůrcům Říma. I tam se však skrýval a vystupoval pod různými pseudonymy.
V Tübingenu se věnoval překladům (přeložil do slovinštiny například Nový Zákon) a psaní knih – vyšlo jich celkem dvacet pět. Překlady vznikaly i do dalších jihoslovanských jazyků, např. chorvatštiny (kterou Trubar označoval jako krobatštinu), používal i cyrilici pro východní část Balkánského poloostrova. V plánu byl i překlad do turečtiny.
Mezi nimi byla i první dvě knihy, které byly ve slovinském jazyce vytištěny, staly se jím Abecednik in Katekizem (Abecedarium a katechismus). Sepsal je při svém pobytu v Rothenburgu. Zvolil právě podobu jazyka z Lublaně, a to proto, že se město nacházelo v centrální části Slovinci obývaných zemí Habsburské monarchie.
Byl v kontaktu se členy české Jednoty bratrské.
V roce 1561 se vrátil do Lublaně s cílem řídit místní protestantskou církev po vzoru Württembergu. Připravoval předpisy pro klér, školy a kongregace. Tuto práci se mu ale nepodařilo dokončit. Navíc Habsburkové vnímali šíření protestantismu ve svých zemích značně nelibě. Vytištené knihy byly zabaveny a tisk dalších byl zakázán. V roce 1565 tak byl Trubar opět z Lublaně vykázán a přestěhoval se do města Lauffen am Neckar. Zde přeložil do roka žalmy. Stal se také pastorem pro obec Derendingen, kde nakonec v roce 1586 ve vyhnanství zemřel.
Význam a odkaz
Ve Slovinsku je Trubar vnímán jako symbol zlaté éry protestantismu a národního písemnictví společně s Jurijem Dalmatinem a Adamem Bohoričem.
V roce 1952 byla ulice Šentpeterska cesta v Lublani pojmenována po Trubarovi.
V roce 1986 televizní stanice RTV Ljubljana natočila televizní seriál o Trubarovi, který režíroval Andrej Strojan. Trubara zde hrál herec Polde Bibič.
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska byl Trubar vyobrazen na bankovce v hodnotě deseti tolarů a od roku 2007 je i na jednoeurové minci Slovinských euromincí. V roce 2008 bylo výročí 200 let od narození Trubara připomínáno po celém SLovinsku.
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Související články Adam Bohorič Jurij Dalmatin
Kategorie:Slovinští lingvisté Kategorie:Překladatelé do slovinštiny Kategorie:Spisovatelé píšící slovinsky Kategorie:Překladatelé bible Kategorie:Slovinští teologové Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na slovinských bankovkách Kategorie:Narození v roce 1508 Kategorie:Narození 19. června Kategorie:Narození ve Středoslovinském regionu Kategorie:Úmrtí v roce 1586 Kategorie:Úmrtí 28. června Kategorie:Úmrtí v Tübingenu Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity