Matěj Netval (4. února 1859 PacovMatriční záznam o narození a křtu farnost Padov Muzeum Antonína Sovy (dále jen MAS) Pacov, Rodný a křestní list Matěje Netvala, nestr. – 23. srpna 1947 Humpolec) byl humpolecký právník, překladatel a novinář. V překladatelské činnosti se věnoval italským autorům Ugu Foscolovi a Silviu Pellicovi. Jeho překladatelský styl byl ovlivněn Jaroslavem Vrchlickým, s nímž také spolupracoval. V novinářské činnosti se věnoval především fejetonům a soudničkám převážně publikovaným v regionálním tisku, ale i v Národních listech.
Matěj Netval se snažil svou tvorbou přispět k posílení národního sebevědomí v rámci Rakouska-Uherska, přiblížit zahraniční literaturu české veřejnosti, ale i potěšit běžného čtenáře nápaditě napsaným fejetonem. Jeho úsilí se mnohdy minulo účinkem. Například z jeho vlastního vydání Francescy z Rimini se prodalo jen několik kusů.
Dětství a studia (1859–1893) Matěj Netval se narodil v soukenické rodině. Jeho rodný Pacov byl v té době jedním ze soukenických center českých zemí, soukeníci zde byli nejpočetněji zastoupeným řemeslem.
Rodina Jeho otec Fabian Šebestián Netval (7. 8. 1827 – 22. 3. 1897) byl dvakrát ženatý. Se svou první ženou Terezií měl tři děti. Kromě Matěje Netvala měl ještě dceru Josefu a syna Františka Soukromý archiv Alexandra Kasala (dále jen SAAK), bytem Praha, Žitomírská 43, psaný záznam vzpomínek Marty Kasalové.. S první manželkou se rozvedl a poté, co se znovu oženil, se s rodinou už příliš nestýkal a o jeho životě po rozvodu už není nic známo.
Matka Matěje Netvala, Terezie Netvalová rozená Dvořáková (19. 10. 1827–1881), pocházela z mlynářské rodiny z Peřinkova mlýna u Velké Chyšky poblíž Pacova. Budova mlýna stojí dodnes. Se svými dětmi měla dobré vztahy, a to hlavně s Matějem, na kterého měla velký vliv. Na základě jejího přání šel po maturitě studovat teologii. Po rozvodu s Fabianem Netvalem se Terezie Netvalová přestěhovala za svým synem Matějem do Prahy, kde dožila v jeho bytě v Košířích .
Dětství (1859–1879) O dětství Matěje Netvala se nezachovaly žádné prameny, a tak se lze jen domnívat, že vedl zcela normální život dítěte tehdejší střední vrstvy. Nejstarší doložené informace o něm se týkají až jeho gymnaziálních let. Nejprve studoval v Táboře, a to od roku 1872. Po roce přestoupil na klasické gymnáziumStátní okresní archiv České Budějovice, Jirsíkovo státní gymnasium České Budějovice, Hlavní katalog o docházce a prospěchu. :Soubor:Matura Netvala.png v Českých Budějovicích Soukromý archiv Jiřího Honzla (dále jen SAJH), Mahlerova 5, Jihlava, ZEDNÍK, Pavel: Rozhlasový projev ke 110 výročí narození JUDr. Matěje Netvala. Materiály : 1. :File:Netval 110 projev 1.png, 2. :File:Netval 110 projev 2.png, 3. :File:Netval 110 projev 3.png. To bylo založeno roku 1868 jako první ryze české gymnázium na jihu Čech. Zpočátku zde mělo být zřízeno gymnázium státní, to však bylo zamítnuto, a tak nezbývala jiná možnost než založit gymnázium soukromé. Tohoto úkolu se zhostil nadšený vlastenec, českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, po kterém se gymnázium v současnosti jmenuje. Stejného roku, jako bylo gymnázium založeno, se začalo s výukou. Provozování gymnázia bylo však finančně příliš náročné, a tak muselo být znovu požádáno o zřízení státního gymnázia. Žádost byla tentokrát úspěšná a školu začal roku 1871 financovat stát KABELOVÁ, D., Gymnázium J. V. Jirsíka – Historie online, datum publikování neuvedeno, poslední revize 3. 3. 2008 – citováno 4. 3. 2008 -, http://www.gjvj.cz/?page=historie. Již v prvních letech fungování gymnázia byl o výuku na něm obrovský zájem a jedním z jeho studentů se stal i mladý Matěj Netval .
Zde Netval studoval sedm let až do maturity. Během této doby žil v chlapeckém semináři. Na biskupa Jana Jirsíka vzpomíná i v jednom ze svých fejetonů Jak na nás pan biskup Jirsík vyzrál.Fejeton : Jak na nás pan biskup Jirsík vyzrál – :Soubor:Netval novinar.png
Při studiu na gymnáziu nepatřil mezi nejlepší žáky. V přírodovědných předmětech příliš neexceloval, avšak mnohem lepší byl v humanitních předmětech. Již na gymnáziu studoval tři cizí jazyky a to němčinu, latinu a řečtinu. Kdy se setkal poprvé s italštinou, ze které později překládal, není známo. Je však pravděpodobné, že v poslední ročnících gymnázia se již musel italsky učit, asi mimo povinný studijní program. Matěj Netval v roce 1880 odmaturoval s vyznamenáním, přestože byl na maturitním vysvědčení ohodnocen dostatečnou z němčiny (němčina mu dělala problémy po celou dobu jeho studia). Po maturitě mu byla otevřena cesta ke studiu na univerzitě.AUK, Fond právnické fakulty, Hauptkatalog der Hörer der Rechte im sommer Semestr 1882. :Soubor:Netval Posluchaci prav.png
Studia na vysoké škole (1880–1893) Na přání své matky začal v Praze na tehdejší Universitě Karlo-Ferdinandově studovat teologii, jejíž fakulta měla tehdy sídlo v budově Klementina. Vyučovalo se výhradně německy. Na vysokou školu nastoupil hned po maturitě a začal studovat v zimním semestru 1880/1881.Archiv University Karlovy (dále jen AUK), Fond teologické fakulty, Hauptkatalog der Hörer der Theologie im studien Jahre 1880. Zde se Matěj Netval začal zajímat o italskou literaturu a zahájil také svou kariéru překladatele, když přeložil knihu pamětí italského spisovatele Silvia Pellica Z mých žalářův. Na teologické fakultě však zůstal pouze tři semestry. Po smrti své matky, která zemřela pravděpodobně na konci roku 1881Přesné datum úmrtí není známo. Dá se však usuzovat na rok 1881, protože Matěj Netval přestoupil na právnickou fakultu bezprostředně po matčině smrti., přestoupil Matěj Netval na právnickou fakultu, kde začal studovat hned v následujícím letním semestru 1882. Po smrti matky se také Netval přestěhoval ze svého bytu v Košířích na levém břehu Vltavy, do bytu na Starém Městě, konkrétně do ul. Liliengasse č. 25 (dnes Liliová).
Rozdělení univerzity náhled|vlevo|Maturitní vysvědčení Matěje Netvala Jakmile ukončil na právech první semestr, odehrála se v jeho studijním životě další velká změna. Netýkala se ale jen jeho samotného, ale celé univerzity. Toho léta totiž zanikla společná česko-německá Karlo-Ferdinandova universita. Na jejím místě vznikly univerzity dvě, jedna německá (Německá universita Karlo-Ferdinandova) a druhá česká (Česká universita Karlo-Ferdinandova), na které pokračoval ve studiu i Matěj Netval. Rozdělování univerzity začalo už v roce 1848, kdy se čeština stala dalším vyučovacím jazykem vedle němčiny. V důsledku tohoto ustanovení se začal prohlubovat vliv Čechů na univerzitě a to vedlo u německých profesorů a studentů k obavám z počeštění univerzity. Tyto obavy vyvrcholily požadavkem Němců na její rozdělení. Tomuto aktu se Češi snažili zabránit, protože se obávali nerovnoměrného rozdělení majetku univerzity. To se jim dařilo až do roku 1882, kdy byla univerzita přes veškeré snahy definitivně rozdělena. Obavy o majetek se však naplnily a Česká universita Karlo-Ferdinandova začínala svou existenci téměř z ničeho, jediné čeho se jí dostávalo byli čeští profesoři, kteří téměř všichni na univerzitu přestoupili.SVATOŠ, M., Univerzita Karlova – Historie UK [online], datum publikování neuvedeno, poslední revize 17. 6. 2004 [citováno 4. 3. 2008], dostupné z http://www.cuni.cz/UK-374.html. HAVRÁNEK, J.(ed.) Dějiny Univerzity Karlovy III (1802–1918) 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. .
Zbytek studia Matěj Netval tedy začínal své studium na české univerzitě ve špatných studijních podmínkách, což nemohlo být vůbec lehké. V této době se také opět přestěhoval, a to do Klementina, které po rozdělení připadlo české části univerzity. Na univerzitě se tehdy vyučovala celá řada předmětů jako statistika, řízení soudních procesů nebo psychologie. Zvláštní důraz se také kladl na historické předměty, jako byly například předměty O dějinách Rakouska a pramenech jejich nebo Římský civilní proces, které ve studiu zabraly celé tři semestry. Mezi profesory Matěje Netvala patřily i mnohé významné osobnosti. Byl to například i budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který dostal v roce 1882 na univerzitě post mimořádného profesora. Masaryk Netvala vyučoval v předmětu nazvaném Humeova filosofie náboženství (Tento předmět byl nazván podle skotského filosofa 18. století Davida Humea). Matěj Netval univerzitní studium úspěšně dokončil a v roce 1885 se stal právníkem ovšem bez doktorského titulu, který tehdy k provozování právnického povolání nebyl nutný. Titul JUDr. získal až v roce 1893 po složení rigorózních zkoušek.AUK, Fond právnické fakulty, Matrika doktorů. :Soubor:Matrika Netval.png
Ve východních Čechách (1884–1897) Následující kapitola se věnuje etapě života JUDr. Matěje Netvala ohraničené z jedné strany polovinou osmdesátých let 19. století, kdy se z Netvala studenta stává Netval právník, a ze strany druhé jeho přestěhováním do Humpolce v roce 1897.
Počátky působení ve Východních Čechách Vůbec první zprávy o Matěji Netvalovi z období spojeného s východními Čechami pocházejí z jeho korespondence, kterou adresoval do redakce časopisu Květy, na jehož tvorbě se tehdy podíleli i někteří lumírovci, například Jaroslav Vrchlický. Z těchto dopisů bylo možné vyčíst některé zajímavé poznatky Dopisy matěje Netvala do redakce. 1.dopis :File:Netval Redakce dopis 1.png 2.dopis :File:Netval Redakce dopis 2b.png, :File:Redakce dopis 2a.png, 3.dopis :File:Netval Redakce dopis 3.png. V prvním dopise datovaném do 21. srpna 1884 se Netval podepsal jako právník v Červeném Kostelci u Náchoda. Tato informace však koliduje s faktem, že Netval v roce 1884 ještě prokazatelně studoval na Právnické fakultě University Karlovy. Z toho lze usuzovat, že se mohlo jednat například o studentskou praxi. Mohl zde bydlet i u svého bratra, který žil v Červeném Kostelci.
Další dva následující dopisy z října a listopadu 1884 však udávají jinou adresu. Matěj Netval se tentokrát podepisuje jako právník a vychovatel v Byšicích u Mělníka. K Netvalově vychovatelské činnosti existují i další doklady. Těmi jsou rozhlasový projev pana profesora Pavla Zedníka, který byl napsán k příležitosti 110. výročí Netvalova narození a ze vzpomínek pana Miroslava Hynka, vnuka Matěje Netvala. Také z nich vyplývá, že Netval byl vychovatelem dokonce i u šlechtických rodin. Na základě těchto zdrojů je možné usuzovat, že se Matěj Netval věnoval vychovatelství jak před ukončením studia, tak bezprostředně po něm. Zatím jedinou stopou vedoucí k místu, kde toto povolání vykonával, jsou právě jeho dopisy.
Jednou z alternativ, kde mohl Matěj Netval bydlet je zámek přímo v Byšicích. Okresní archiv v Mělníku sdělil, že uvedený zámek patřil rodu Lobkoviců, ale sídlilo zde jen úřednictvo místního cukrovaru. Jeho působení zde je tedy málo pravděpodobné. Další z alternativ tedy je, že nepůsobil přímo v Byšicích, ale v blízkém okolí, přičemž se nabízí zámek v nedaleké obci Liblice. V současné době je tento objekt využívaný jako soukromé kongresové centrum. V 19. století byl v majetku rodu Thun-Hohensteinů. Ani jedna z výše uvedených zpráv není potvrzená.
Obsah dopisů se týká Netvalovy překladatelské činnosti. Matěj Netval se v dopisech snaží apelovat na nejmenovaného redaktora časopisu Květy, aby se vyjádřil k jeho žádosti o uveřejnění svého překladu Francescy z Rimini od Silvia Pellica. Dopis nebo jiná zpráva, která by potvrzovala nebo vyvracela uveřejnění Netvalova překladu, se nedochovala. Avšak z redaktorovy neochoty odepsat lze usuzovat, že k uveřejnění nedošlo. Dopisy současného čtenáře také upoutají vytříbeností jazyka a bohatstvím přívlastků, které Netval používá.
Začátek kariéry náhled|vpravo|Oddací list Matěje Netvala a Vilemíny Noskové