Kopisty () jsou zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházela se zhruba tři kilometry severně od bývalého města Mostu podél Bílého potoka v nadmořské výšce 239 metrů. Její katastrální výměra byla 1156 ha. Ke Kopistům patřily osady Konobrže, Pařidla a Pláň. V letech 1911–1945 měly Kopisty status města. Obec byla zbořena v letech 1974–1979 z důvodu těžby hnědého uhlí.
Název Kopisty dodnes nese katastrální území, součást statutárního města Most. Leží zde sporadicky využívaná železniční zastávka Most-Kopisty na železniční trati Most – Moldava v Krušných horách.
Historie náhled|vlevo|Letecký snímek vesnice (1953) náhled|upright|Historický znak Kopist náhled|upright|Socha svatého Floriána přemístěná ke kostelu ve Vtelně
Pravěké osídlení ve středním neolitu a starší době bronzové v katastrálním území Kopist dokládá nález sídlišť lidu kultury s vypíchanou keramikou a únětické kultury v místech s bývalým pomístním jménem Pod Pařidly.
První věrohodná písemná zpráva pochází z roku 1227, kdy člen hrabišického rodu Kojata ve své závěti odkázal ves zderazskému klášteru Křižovníků Božího hrobu. Tomuto klášteru později věnoval svůj díl Kopist i jeho bratr Všebor. V majetku kláštera zůstala ves po celé 13. století. Část vesnice pravděpodobně však i nadále patřila drobné šlechtě. V roce 1273 udělil Přemysl Otakar II. městu Mostu mílové právo, ze kterého vyčlenil Kopisty, kde mohla být svobodná šenkovna a kovárna.
V první polovině 14. století získal část vsi, dříve náležející klášteru, šlechtic Kerunk z Lomu. V roce 1344 svůj díl prodal benediktinskému klášteru v Saské Kamenici, který ji vlastnil do roku 1366. Zbývající část vesnice byla postupně v majetku několika drobných šlechticů. V roce 1405 je za Václava z Mrzlic prvně zmiňována zdejší tvrz.
V letech 1439–1510 vlastnili část Kopist Hochhauserové z Hochhauzu, od nich ji odkoupili Smolíkové ze Slavic, kteří ves prodali roku 1533 Sekerkům ze Sedčic. Od nich získalo díl Kopist s tvrzí a poplužním dvorem v roce 1543 město Most prostřednictvím špitálu sv. Ducha. Další část Kopist byla v roce 1507 v majetku pána na mosteckém hradu Jana z Veitmile. Také tuto část během 16. století získalo město Most. Město jakožto pozemkový feudál pak z Kopist vytvořilo centrum svého rozsáhlého městského panství, které si drželo až do roku 1848. Po roce 1850 se Kopisty staly samostatnou obcí s osadami Konobrže, Pařidla a Pláň.
V poslední třetině 19. století se tradičně zemědělská obec a její okolí začalo měnit v souvislosti se vznikem řady uhelných dolů: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). S rozvojem průmyslu se zvyšoval počet obyvatel a měnilo se jeho národnostní složení. Od konce 19. století zde početně narostla česká menšina, takže v roce 1902 byla v obci zřízena česká škola. V roce 1911 byly Kopisty povýšeny na město, po druhé světové válce tento status ztratily. V letech 1974–1979 byla obec likvidována z důvodu rozšíření těžby uhlí a její katastrální území bylo připojeno k Mostu.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 4 990 obyvatel (z toho 2 501 mužů), z nichž bylo 3 612 Čechoslováků, 1 346 Němců, čtyři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 26 cizinců. Převládali lidé bez vyznání (2 905 obyvatel). Většina ostatních (1 947) se hlásila k římskokatolické církvi, šedesát jich byla evangelíky, 69 členy církve československé, osm patřilo k církvi izraelské a jeden k jiným nezjišťovaným církvím. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 5 285 obyvatel: 4 024 Čechoslováků, 1 235 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 21 cizinců. Počet římských katolíků poklesl na 1 919, evangelíků bylo 140, židů sedm, členů církve československé 168 a osm lidí bylo příslušníky nezjišťovaných církví. Většina obyvatel (3 043) byla bez vyznání.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 Obyvatelé 549 820 1 862 4 044 4 879 4 990 5 285 3 879 2 728 1 654 2 Domy 90 95 170 265 307 310 413 443 495 229 1
Pamětihodnosti Původně gotická tvrz na náměstí Původně gotický kostel Božího Těla, v 18. století barokně přestavěný a v 19. století nově upravený. Při historickém průzkumu kostela byly objeveny fresky, které byly sejmuty a jsou uloženy v Oblastním muzeu v Mostě. Socha svatého Floriána z roku 1739, která se nachází u kostela ve Vtelně. Areál bývalého dolu Julius III slouží jako Podkrušnohorské technické muzeum
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kopisty na stránkách Zaniklé obce
Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Katastrální území v Mostě Kategorie:Zaniklá města v Česku Kategorie:Starý Most