Vojtěch Lukaštík (též Lukaščík, 11. července 1921 Chropyně – 8. ledna 1943 Jankovice) byl československý voják a příslušník výsadkové skupiny Intransitive.
Mládí Narodil se 11. července 1921 v Chropyni svobodné matce Anně Lukaštíkové, otec zemřel krátce po synově narození. Matka se později provdala, z manželství vzešly dvě děti Lída a Anna Kočvarovi.
Vychováván byl tetou Filomenou Rozsypalovou, v době, kdy byla jeho matka zatčena. Obecnou školu a dva ročníky měšťanské absolvoval v Chropyni. Poté se začal učit strojním zámečníkem, učení nedokončil a dále se živil v různých pomocných zaměstnáních.
V exilu Po okupaci českých zemí odešel v červenci 1939 do Polska. Zde podepsal závazek do Cizinecké legie a následně byl přesunut do Tunisu. V září 1939 byl začleněn do československých jednotek v Agde a zařazen do 10. roty 1. pěšího pluku 1. československé pěší divize, v jejichž řadách se zúčastnil bojů o Francii. Vyznamenal se v bojích na Loiře. Na egyptské lodi Rod el Farag přeplul 26. června 1940 do Velké Británie. Zde byl začleněn do 3. roty 1. pěšího praporu 1. československé smíšené brigády. 1. února 1941 byl povýšen na desátníka a v červenci téhož roku se dobrovolně přihlásil k výcviku pro zvláštní operace. Od 17. července 1941 do 5. ledna 1942 absolvoval parakurz a doplňující výcvik. Po absolvování výcviku byl zařazen do výsadkové skupiny Intransitive.
Nasazení
Společně s ostatními seskočil 30. dubna 1942 nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem. Skupina se nesešla, ale po seskoku nalezl zraněného Ludvíka Cupala ze skupiny Tin, jehož odvezl nejprve na záchytnou adresu do Rokycan k penzionovanému železničáři Václavu Stehlíkovi, který zajistil ošetření u doktora Zdenko Čápa. Poté odjeli 1. května na jižní Moravu. Protože ztratil kontakt se členy své skupiny, snažil se s Cupalem bez úspěchu splnit jeho úkol a zastřelit Emanuela Moravce. Na podzim 1942 oba parašutisté vytvořili v oblasti Bzenecka ilegální síť a snažili se provádět diverzní činnost na železnicích. Na základě udání ale byl vypátrán gestapem v Jankovicích a po přestřelce se v bezvýchodné situaci zastřelil.
Po válce Dne 3. září 1945 byl in memoriam jmenován podporučíkem pěchoty, 1. prosince 1945 byl povýšen na poručíka pěchoty a následně na nadporučíka pěchoty v záloze.
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce na náměstí Svobody v Chropyni.
Vyznamenání 1940 – 60px|Croix de guerre Croix de Guerre 1939-1945 1944 – 60px|Pamětní medaile československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie 1945 – 60px|Čs. válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939
Odkazy Reference
Literatura
ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
Externí odkazy
Kmenový list V. Lukaštík na popovice.cz Chropyňský zpravodaj Operace intransitive
Kategorie:Příslušníci francouzské cizinecké legie Kategorie:Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Sebevraždy střelnou zbraní v Česku Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1939–1945 Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození 11. července Kategorie:Narození v Chropyni Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí v Jankovicích (okres Uherské Hradiště) Kategorie:Muži