Plukovník Otto Viktor Wagner (28. března 1902 SmíchovMatriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Václava a Smíchově v Praze – 20. května 1974 Jihlava) byl československý voják známý především svým působením ve francouzské Cizinecké legii v době druhé světové války.
Život Narodil se na Smíchově jako první syn v rodině PhDr. Oktaviána Wagnera, profesora státní průmyslové školy v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Berouně v roce 1920 krátce pokračoval v dalších studiích, ale brzy jich zanechal a po krátkém působení jako zatímní učitel na měšťanské škole ve Zdicích se rozhodl pro vojenskou kariéru. Vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích a francouzskou École spéciale militaire de Saint-Cyr. Působil pak jako důstojník z povolání v Československé armádě, kde dosáhl hodnosti štábního kapitána. V době československé mobilizace na podzim 1938 byl velitelem 12. (kulometné) roty 1. horského pěšího pluku rozmístěné v prostoru Oravy. V březnu 1939 se se svým útvarem podílel na opatřeních československé armády proti slovenským separatistům a po vzniku samostatné Slovenské republiky z ní byl 27. března vyhoštěn do okupovaných Čech.
Druhá světová válka Z Prahy 18. května 1939 uprchl do Polska, kde krátce působil na československém konzulátu v Krakově. Odtud byl vznikajícím československým odbojem odeslán do Francie, kde v červnu 1939 zažádal o vstup do Francouzské armády. Do 17. srpna, kdy byl v hodnosti capitaine přijat do francouzského koloniálního vojska, působil jako pomocník československého vojenského atašé v Paříži. Francouzskou armádou byl původně převelen do Dakaru, ale než tam mohl nastoupit, vypukla druhá světová válka a Wagner byl od začátku září 1939 přeložen ke službě u československého konzulátu v Marseille, kde se jako přednosta jeho vojenské kanceláře podílel na organizaci vznikajících ozbrojených sil v exilu. Prvního prosince 1939 se stal dočasným velitelem I. praporu 2. československého pěšího pluku v Agde. Po reorganizaci československých ozbrojených sil se v červnu 1940 zúčastnil bojů na západní frontě jako zástupce velitele pěšího praporu I./2.
Po kapitulaci Francie byl evakuován do Spojeného království, kam dorazil 12. července 1940. Zde byl v 1. československé smíšené brigádě zařazen do tzv. velitelské zálohy (existující vzhledem k přebytku důstojníků, pro které neexistovalo zařazení odpovídající jejich hodnostem), a posléze od počátku září zastával funkci zástupce velitele kulometné čety. 3. listopadu 1940 byl přeložen k brigádnímu náhradnímu tělesu jako tzv. nezařazený, spolu s dalšími důstojníky kteří podepsali dopis presidentu republiky Edvardu Benešovi v němž kritizovali poměry panující v exilovém vojsku. 16. listopadu 1940 byl vykázán z prostoru dislokace československých ozbrojených sil, a propuštěn mimo činnou službu, ale druhé opatření bylo 26. listopadu revokováno. Mezi lednem a dubnem 1941 byl internován v Leamingtonu.
Šestnáctého dubna 1941 přešel se svolením presidenta republiky do služby v Cizinecké legii Svobodných Francouzů. Zde převzal funkci velitele roty u II. praporu 13. půlbrigády, s nímž se v roce 1941 zúčastnil bezpečnostních operací v Sýrii. V roce 1942 se jednotka přesunula na severoafrické bojiště, kde se Wagner vyznamenal během bitvy o Bir Hakim v níž rota pod jeho velením provedla několik úspěšných lokálních protiútoků, kterými odlehčila tlaku na obklíčený perimetr. Po skončení bitvy a reformování francouzských sil v ní zúčastněných se stal zástupcem velitele II. praporu 13. půlbrigády, a v této funkci se zapojil do bitvy u El Alameinu, kde byl 24. října 1942 vážně raněn během bojů o návrší El Himemait.
Během rekonvalescence byl 25. března 1943 povýšen do hodnosti chef de bataillon a přeložen do Británie, kde krátce působil v Camberley jako instruktor kursů pro nižší důstojníky francouzských ozbrojených sil. Mezi zářím 1943 a dubnem 1944 zastával funkci velitele praporu III./13. Cizinecké legie v Sidi Bel Abbès.
Po návratu do Británie absolvoval mezi dubnem a srpnem 1944 několik speciálních kursů sabotáže a boje v týlu nepřítele, ale k jeho vysazení do akce nedošlo. Od poloviny listopadu až do konce roku 1944 byl zástupcem velitele náhradního a výcvikového tělesa Cizinecké legie v Coulommiers, a 1. ledna 1945 se stal velitelem pluku Forces françaises de l'intérieur „Foch“. V jeho čele se zúčastnil útoku na Royan a obléhání La Rochelle, které trvalo až do konce války v Evropě. Válku ukončil v hodnosti lieutenant-colonel francouzské armády a byl jedním z pouhých čtyř Čechoslováků kterým byl udělen Ordre de la Libération.
Poválečné období Po návratu do vlasti v červenci 1945 nastoupil opět službu v Československé armádě v níž byl 1. srpna 1945 povýšen do hodnosti podplukovníka, a 1. září byl jmenován zatímním velitelem 20. pěšího pluku dislokovaného nejprve v Michalovcích a posléze v Prešově. Mezi dubnem a srpnem 1946 se jako velitel skupiny „Otto“, která byla podřízena velitelství „Zlato“, zúčastnil bojů s Banderovci v Karpatech a 1. října 1946 byl povýšen na plukovníka.
Mezi 1. zářím 1946 a 31. lednem 1947 prošel kursem pro velitele vojskových těles a následně působil nejprve jako velitel 68. pěšího praporu v Jeseníku a od srpna 1948 jako zástupce velitele 13. brigády v Karlových Varech. 30. dubna 1949 se stal velitelem motorizované brigády tankového sboru v Olomouci. V době mezi 16. zářím 1949 a 16. červnem 1950 byl posluchačem Nejvyšší vojenské akademie v Praze. Ačkoliv byl členem KSS, prvního dubna 1951 byl jako politicky nespolehlivý přeložen do výslužby.
Pracoval pak jako lesní dělník v Jeseníku, ale v březnu 1953 byl zatčen a odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody, ztrátě důstojnické hodnosti a zákazu pobytu v Praze za hromadění zbraní a navádění k pokusu o opuštění republiky. V roce 1954 byl propuštěn z výkonu trestu v rámci amnestie. Živil se nadále jako pomocný dělník na mnoha místech republiky, a brigádnicky pracoval i poté co v roce 1962 odešel do starobního důchodu. Stáří prožil v osadě Pejpina u Hudlic, kde vedl velmi spartánský život.
Zemřel v roce 1974 a v roce 1976 byly jeho zpopelněné ostatky uloženy v Památníku cizinecké legie v Aubagne.
Vyznamenání 60px| Československý válečný kříž 1939 Československý válečný kříž (1939) 60px| Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem 60px| Československá vojenská medaile za zásluhy Československá medaile za zásluhy I. stupně 60px| Pamětní medaile Československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky „F“, „VB“ a „SV“ 60px| Řád Milana Rastislava Štefánika Řád Milana Rastislava Štefánika, III. třída (in memoriam, 1991) 60px| Řád čestné legie Řád čestné legie (ve stupni chevalier) 60px|Ordre de la Libération Ordre de la Libération (1945) Životopis na stránkách Řádu osvobození 60px| Croix de guerre Francouzský válečný kříž 1939-1945 se dvěma palmami 60px| Koloniální medaile Koloniální medaile Válka.cz, Koloniální medaile, se štítky Libye a Bir Hacheim 60px| Volunteer combatant's cross Kříž dobrovolníkůVálka.cz, Kříž dobrovolného bojovníka 60px| Hvězda 1939–1945 Hvězda 1939–1945Válka.cz, Hvězda 1939–1945(Spojené království) 60px| Řád africké hvězdy Africká hvězda )Válka.cz, Řád africké hvězdy (Spojené království 60px| Kříž za chrabrost Krzyż Walecznych
Odkazy
Reference
Literatura Otto WAGNER, S cizineckou legií proti Rommelovi, Praha: Naše vojsko 1970; 2. vyd. Praha: X-Egem 1995. František WEINER, Poslední voják jde do Prahy. Otto Wagner z francouzské Cizinecké legie to nevzdal, Respekt, ročník 20, č. 24, 8.–14. červen 2009, s. 64
Externí odkazy
Plukovník Otto Wagner - životopis na worldatwar.eu Otto Wagner - životopis na greendevils.cz Otto Wagner - životopis na www.valka.cz Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Wagner, Oktav *1869 s rodinou, otec Otto Wagnera
Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích Kategorie:Absolventi École spéciale militaire de Saint-Cyr Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Důstojníci francouzské Cizinecké legie Kategorie:Členové KSS Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Ordre de la Libération Kategorie:Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Koloniální medaile Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1939–1945 Kategorie:Nositelé Africké hvězdy Kategorie:Nositelé Hvězdy 1939–1945 Kategorie:Nositelé Kříže za chrabrost (Polsko) Kategorie:Narození na Smíchově Kategorie:Narození 28. března Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Úmrtí v roce 1974 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Jihlavě Kategorie:Pohřbení ve Francii Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí