Národní hřebčín Kladruby nad Labem v okrese Pardubice je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. V hřebčíně je chováno přibližně 300 starokladrubských koní, probíhají v něm zkoušky výkonnosti hřebců, drezúrní i jiné závody a řada akcí pro veřejnost. Praxi v tomto hřebčíně zde získávají i studenti Středního odborného učiliště zemědělského v Kladrubech nad Labem, které je zaměřeno na chov koní a jezdectví.
Areál hřebčína, s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně, je národní kulturní památkou a s okolní krajinou je od roku 2019 zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO, jako Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem ( Landscape for Breeding and Training of Ceremonial Carriage Horses at Kladruby nad Labem). Rozloha chráněného pozemku činí 1 310 ha. Rozloha ochranného pásma činí 1 310 ha.
Historie Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu status císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. V roce 1995 byl hřebčín - areál s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně vyhlášen za kulturní památku a v roce 2002 byl tento areál s kmenovým stádem běloušů vyhlášen za národní kulturní památku.https://pamatkovykatalog.cz/hrebcin-s-kmenovym-chovnym-stadem-starokladrubskeho-kone-13428375Nařízení vlády č. 132/2001 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
V rámci úsilí o zapsání na seznam Unesco byla v oblasti v roce 2015 zřízena krajinná památková zóna Kladrubské Polabí a v roce 2016 evropsky významná lokalita Natura 2000 Kladruby nad Labem.
K zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO pak došlo v roce 2019.
Objekty hřebčína hřebčín v Kladrubech nad Labem – ustájení hlavního stáda, tj. plemenných hřebců, chovných klisen a mláďat do odstavu, koní ve výcviku a sportovních koní určených k prodeji Padock dvůr Josefov dvůr Františkov – oddělený odchov mladých hřebců a klisen (do tří let věku) v nedalekých Selmicích zámek a kostel sv. Václava a Leopolda – je spravován Národním hřebčínem Kladruby nad Labem a spolu s empírovými budovami hřebčína tvoří jeden uzavřený celek
Součástí hřebčína jsou i rozsáhlé pozemky v okolí s výběhy pro koně. Samostatnou pobočku tvoří Hřebčín Slatiňany.
Návštěvnost hřebčína + Návštěvnost hřebčína Rok Počet návštěvníků 2015 15 350 2016 46 251 2017 77 347 2018 80 220
Střední škola chovu koní a jezdectví Studium trvá 3 roky. Studuje tam 144 žáků. Škola má vlastní domov mládeže.
Chov starokladrubských koní náhled|Spřežení starokladrubských běloušů Národní hřebčín Kladruby nad Labem se zaměřuje na chov starokladrubských koní, ve Slatiňanech chovají starokladrubské vraníky, v Kladrubech nad Labem bělouše. Jde o teplokrevné plemeno vzniklé křížením starošpanělských a staroitalských koní. Od doby Rudolfa II. byli koně z Kladrub využíváni jako kočároví koně pro rakouský císařský dvůr.
Chov starokladrubských koní byl téměř zničen úsilím československého státu po roce 1918, kdy bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Do roku 1931 se chov podařilo téměř zničit rozprodejem a převody chovného stáda. S regenerací chovu začal až profesor František Bílek ve 40. letech 20. století. Podle mnoha odborníků na poslední chvíli. K regeneraci museli být využiti zčásti i koně jiných plemen. Profesor Bílek shromáždil poslední kusy starokladrubských vraníků s úmyslem pokračovat v přirozené plemenitbě. To se ukázalo jako nemožné kvůli malému počtu existujících jedinců a také jejich stáří. Do počátku regenerace se zachovali 3 vraní starokladrubští hřebci. V parentální generaci matek byla situace velmi neutěšená. Celkem bylo použito 54 matek různého původu. Šlo o dvě čistokrevné starokladrubské vranky, 23 čistokrevných starokladrubských bělek a klisen s částečným podílem starokladrubské krve, 18 čistokrevných lipických klisen, 3 teplokrevné klisny a 3 klisny orlovského klusáka. Dále byli využíváni lipičtí hřebci, jeden hřebec s podílem krve Nonius a jeden oldenburský hřebec.5. REGENERAČNÍ PROCES V CHOVU STAROKLADRUBSKÉHO VRANÍKA. Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. ČR: Národní hřebčín Kladruby nad Labem, - [cit. 2023-03-05]. Dostupné z: https://www.nhkladruby.cz/regeneracni-proces
Od roku 2001 je hřebčín s kmenovým stádem bílých starokladrubských koní, národní kulturní památkou.
Plemeno je určeno především pro zápřah do kočáru a k ceremoniální a reprezentativní službě, ale používá se i pro rekreační ježdění. Jde o unikátní plemeno, které je dnes chováno v tomto rozsahu jen v České republice. Ve světě je chováno přibližně 1100 až 1200 koní tohoto plemene.
Odkazy
Reference
Literatura Šimek, T. (ed.) et al. Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (východní Čechy). Svoboda, Praha, 1989. Nařízení vlády č. 132/2001 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky
Externí odkazy
https://web.archive.org/web/20090422091004/http://www.souz-kladruby.cz/ http://www.hrady.cz/?OID=2055
Kladruby nad Labem Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Pardubice Kategorie:Životní prostředí v Kladrubech nad Labem Kategorie:Stavby v Kladrubech nad Labem Kategorie:Firmy v okrese Pardubice Kategorie:Technické památky v Pardubickém kraji Kategorie:Stavby v okrese Pardubice Kategorie:Světové dědictví (Česko) Kategorie:Krajinná památková zóna Kladrubské Polabí Kategorie:Kladruby nad Labem