Josef Dlask (12. července 1782 Dolánky u Turnova – 20. května 1853 Dolánky u TurnovaDlask 2015 (ed. A. Kulíšková), s. 227 (příloha XV), zde otisknutá fotografie stránky matriky zemřelých, farnost jenišovická ze SOA v Litoměřicích.) byl český písmák, sedlák a rychtář na Bukovině žijící na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova.

Život náhled|Hrob Josefa Dlaska v Jenišovicích Josef Dlask se narodil na rodinném statku (čp. 12) 12. července 1782. Dostalo se mu vzdělání v domácké škole a později se vyučoval v Turnově hudbě, především hře na klavír. Později hrál na varhany v turnovském klášteře. Okolo roku 1800 začal zapisovat svoje paměti. V roce 1805 se oženil s Marií roz. Formánkovou z Modřic a 1813 převzal hospodářství. V roce 1818 se přimluvil u rohozeckého hraběte, aby bylo možno využívat rybářský domek v Dolánkách jako školu. Od roku 1821 byl rychtářem v Bukovině. Pod bukovinskou rychtu krom Bukoviny spadaly také Dolánky, Vazovec, Kobylka a Loužek. Na svém statku často hostil pána z Hrubého Rohozce, hraběte Františka Antonína Des Fourse († 1831), se kterým měl, v rámci poddanských konvencí, přátelský poměr. V roce 1831 se dostal kvůli odvodu na vojnu do křížku s Benešem z Loužku č. 5 (a jeho ženou), který se ho snažil zabít, ale byl od Dlaska sám notně zbit. Toho roku také složil svoji rychtářskou hodnost a odevzdal hospodářství synovi (také proto, aby nebyl odveden). Na jaře (podle matriky 20. května) roku 1853 se utopil při lovu ryb v Jizeře, rozvodněné po zimě. Pochován byl 23. května na hřbitov v Jenišovicích.Vaněk, str. 5–10

Krom nadprůměrného vzdělání mu bylo umožněno nezvykle široce poznat svůj kraj při poutních slavnostech, byl ve Vambeřicích, Staré Boleslavi, Praze a na Táboře.Kutnar, 1941, str. 101 Byl také dobrý řemeslník, investoval a dokázal velkoryse přestavět rodový statek do podoby, v jaké je znám dodnes. Na vlastní náklady postavil spínací most přes Jizeru, jehož plán si přivezl z Vambeřic.Kutnar, 1941, str. 109 Peníze na tyto projekty získával ze zemědělství, které bylo obzvlášť výnosné po napoleonských válkách. Dle jeho zápisků mu nejvíce vynášel len, prodej jetelového semínka a ovocnářství, které mělo na rodovém statku dlouhou tradici.Kutnar, 1941, str. 109–110 Byl také novátor, který roku 1827 ve svém kraji poprvé použil úspěšně umělé hnojivo.Kutnar, 1941, str. 112 Známý je také jeho pokus o létání s křídly z husího peří, které sestrojil po porovnání husí a lidské váhy. Tento pokus nedopadl úspěšně.Kutnar, 1941, str. 114

Zápisky sedláka Josefa Dlaska Dnes je znám především jako autor zápisků, jež zachycují život na doláneckém statku, záznamy však obsahují i poznámky staršího data, z nichž nejstarší je z roku 1500 (poslední zápis je z 19. února 1853). Nevyhýbá se ani událostem celoevropského významu, jako je popis bitvy u Lipska, převzatý z dopisu vojáka – kaprála jménem František Smrt, který měl manželku v Turnově. Jako pramen pro historické události Dlaskovi krom vyprávění pamětníků posloužil Vejtah (1765) kněze Jiřího Václava Paroubka, Kronika česká kronikáře Václava Hájka z Libočan, Kalendář historický pražského měšťana Jana Rulíka a paměti turnovského rodáka Václava Antonína Meissnera.

Jeho zápisky jsou dodnes ceněny díky jedinečnému svědectví prostého (i když na svoji dobu notně vzdělaného) sedláka v době napoleonských válek a nedlouho po reformách Marie Terezie a Josefa II. Z Dlaskova díla je také patrná skepse starší generace k novým hnutím v období revolučního roku 1848. Pekař ve své studii tuto lidovou kroniku přirovnává k dílu písmáka Františka Jana Vaváka a dodává: „Sloh je svěží, lehký, takřka moderní, jako nedotčený těžkopádnou, složitou slohovou strukturou naší starší literatury.“Pekař, 1941, str. 9; 1990, str. 369 Kutnar toto nadšení nesdílí a modernost připisuje pozdějším úpravám prvního editora pamětí Vaňka.

Knižně byl text vydán pod názvem Zápisky Josefa Dlaska, rolníka v Dolánkách u Turnova, k vydání jej připravil v roce 1898 Václav Vaněk, turnovský řídící učitel ve výslužbě. Text stylisticky upravil a doplnil životopis autora na základě výpovědí K. Javůrka, přítele Dlaskova vnuka Josefa. K této příležitosti vypracoval Josef Pekař studii Paměti sedláka Josefa Dlaska (1898 německy jako Memoiren des Bauers Dlask). Neupravený text spolu s poznámkami, doslovem a Pekařovou studií připravil k vydání v roce 1941 František Kutnar. Originál zápisků se dnes nachází v knihovně Muzea Českého ráje.

Odkazy

Reference

Literatura

DLASK, Josef. Zápisky sedláka Josefa Dlaska: měl jsem nestálé štěstí. V Turnově: Muzeum Českého ráje, 2015. 284 stran. . Editorka Alžběta Kulíšková. Fapšo, Marek – Kříž, Jaroslav. Připomenutí sedláka Josefa Dlaska (1782–1853): k některým možnostem interpretace této osobnosti. Od Ještěda k Troskám : vlastivědný sborník Českého ráje a Podještědí Turnov: Občanské sdružení Pamět Českého ráje a Podještědí Roč. 22 (38), č. 1 (2015), s. 19-23.

Externí odkazy

Příběhy předmětů – Deník sedláka Dlaska – dokument České televize (2011), dostupné online

Kategorie:Písmáci Kategorie:Čeští kronikáři 19. století Kategorie:Narození v roce 1782 Kategorie:Narození 12. července Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 20. května Kategorie:Úmrtí v Turnově Kategorie:Úmrtí utonutím Kategorie:Pohřbení v Jenišovicích (okres Jablonec nad Nisou) Kategorie:Muži