Bystřice nad Pernštejnem () je město na západě Moravy v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží 24 kilometrů východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde obyvatel.

Historie Středověk Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1220), získalo svoje pojmenování po místní říčce Bystřici. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.

Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan z Pernštejna prodal panství i s hradem hrad Pernštejn městu Brnu. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však aktivně účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav ze Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. a 21. století Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což výrazně přispělo k rozvoji průmyslu. K rozvoji města také přispěla těžba uranu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Po roce 2000 proběhly mnohočetné úpravy a opravy náměstí, které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).Město Bystřice nad Pernštejnem – Bystřicko – excelentní evropská destinace Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.Eden Centre – centrum zelených vědomostí Bystřice n. P. Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město prezident Václav Klaus. 1. července 2016 a 27. června 2019 zde byl na návštěvě prezident Miloš Zeman.

Rozvoj města ve 20. století a těžba uranu Zásadní zlom v demografickém a urbanistickém vývoji Bystřice nad Pernštejnem nastal v polovině dvacátého století, a to v přímé souvislosti s objevem a následnou intenzivní těžbou uranové rudy v nedalekém ložisku Rožná. Až do konce druhé světové války si město zachovávalo spíše poklidný zemědělsko-řemeslnický charakter s pomalým tempem růstu. Když byl však v roce 1956 zahájen geologický průzkum a o rok později i samotná hlubinná těžba na ložisku Rožná–Olší, vyvstala náhlá potřeba ubytovat tisíce nových pracovníků. Bystřice nad Pernštejnem se tak z rozhodnutí tehdejších státních orgánů stala hlavním zázemím pro zaměstnance uranových dolů, což odstartovalo bezprecedentní stavební boom.

Během pouhých několika let se tvář města dramaticky proměnila. Pro ubytování horníků, inženýrů, techniků a jejich rodin byla vybudována rozsáhlá panelová sídliště, která zcela změnila původní urbanistickou strukturu a historické měřítko města. S prudkým nárůstem počtu obyvatel, který se během několika dekád více než zdvojnásobil, šla ruku v ruce i nutnost vybudovat zcela novou a kapacitně dostačující občanskou vybavenost. Vznikly nové budovy základních a mateřských škol, poliklinika, kulturní dům a rozsáhlé sportovní areály. Tato masivní státní investice sice přinesla do regionu značný ekonomický stimul a modernizaci lokální infrastruktury, zároveň však znamenala nevratný zásah do historického rázu města a jeho bezprostředního okolí.JURMAN, Hynek. Bystřicko: Turistický a vlastivědný průvodce. Tišnov: Sursum, 2000. . S. 45–48.

Kromě rychlé a rozsáhlé bytové výstavby byl ve městě založen také nový průmyslový podnik, Závody malých motocyklů, později transformovaný v továrnu na výrobu ložisek (ZKL). Průmyslová výroba měla za cíl diverzifikovat zaměstnanost v regionu a poskytnout stabilní pracovní místa i rodinným příslušníkům zaměstnanců uranových dolů, zejména ženám. Společenský život města byl v tomto období silně ovlivněn specifiky hornického prostředí. Uranový průmysl přinášel zaměstnancům nadprůměrné platové ohodnocení a sociální výhody, což se odráželo v celkové ekonomické síle obyvatel nově vznikajících sídlišť. Současně se však jednalo o strategické a politicky velmi citlivé odvětví podléhající přísnému utajení, zejména v prvních letech těžby, kdy naprostá většina produkce směřovala přímo do Sovětského svazu.

S postupným útlumem těžby po roce 1989 muselo město a jeho vedení čelit novým socioekonomickým výzvám. Snižování stavu zaměstnanců v uranových dolech vedlo k nutnosti hledat nové příležitosti pro hospodářský rozvoj a k postupné transformaci lokální ekonomiky směrem k lehkému strojírenskému průmyslu, službám a cestovnímu ruchu. Důl Rožná I zůstal nakonec posledním fungujícím uranovým dolem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. Jeho definitivní uzavření proběhlo až na jaře roku 2017. Ukončením těžby se město muselo nevratně adaptovat na postindustriální éru, přičemž areály bývalých dolů jsou postupně asanovány nebo hledají nové komerční využití. Tato skutečnost uzavřela jednu z nejvýznamnějších, ačkoliv historicky, politicky i ekologicky velmi rozporuplných kapitol v dějinách celého bystřického regionu. Těžební éra tak zanechala trvalé stopy nejen ve formě industriální krajiny v okolí, ale především ve specifickém demografickém složení a urbanismu samotné Bystřice nad Pernštejnem.PLUSKAL, Oskar. Poválečná historie těžby uranu v České republice. Praha: Český geologický ústav, 1998. . S. 120–125.

Městské symboly Městské symboly Bystřice nad Pernštejnem byly přijaty 26. listopadu 1999 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 41, Václavem Klausem.Symboly – Bystřice nad Pernštejnem v REKOSu

Znak Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doprava hledící orlice.Císař Rudolf II. uděluje městu Bystřice nad Pernštejnem znak, 11. dubna 1580, Praha

Blason znaku přijatého v roce 1999: Ve zlatém štítě modrý kůl, vpravo přiléhají černá polovina zubří hlavy se zlatou houžví a červeným jazykem, vlevo černá polovina orla s červenou zbrojí.

Vlajka Vlajka Bystřice nad Pernštejnem je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem městského znaku na žlutý list o poměru stran 2:3 s modrým svislým středovým pruhem širokým jednu osminu délky listu ke kterému přiléhají v žerďové části polovina černé zubří hlavy se žlutou houžví a červeným jazykem a ve vlající části polovina černého orla s červenou zbrojí.

Obyvatelstvo

Části města

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Písečné, Velké Janovice a Ždánice a od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1991 také Věchnov.

Školství náhled|Kašna se sousoším Cyrila a Metoděje náhled|Mariánský sloup na náměstí Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem Základní škola T. G. Masaryka Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Nádražní Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem

Pamětihodnosti

Kostel svatého Vavřince, původně raně gotická stavba ze 13. století s barokní přestavbou kostel svaté Trojice z roku 1615 původně sloužil evangelíkům, dnes je kostel hřbitovní. kaple svaté Anny na Černém vršku z roku 1749 Kašna na náměstí z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje Mariánský sloup z roku 1727 na náměstí Sousoší kříž s pietou z roku 1881 na náměstí Socha Tomáše Garrigua Masaryka od sochaře Vincence Makovského a v úpravě Vladimíra Preclíka. V roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce. Její kopie je i v Brně před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici. Pamětní deska obětem komunismu na budově Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem

Osobnosti Izaiáš Cibulka (1533?–1582), překladatel Bible kralické Antonín Boček (1802–1847), první moravský historiograf a archivář Karel Šmídek (1818–1878), kněz, filozof, pedagog Gustav Pfleger Moravský (1833–1875), spisovatel František Šťastný (1836–1908), zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku MUDr. František Veselý (1862–1923), lékař, vlastenec, balneolog – zakladatel lázní Luhačovice Otto Eisler (1893–1968), architekt Ladislav Kobsinek (1903–1988), československý voják a člen Národní obce fašistické František Vrbka (1924–1943), československý voják, člen výsadku Bronse Zdeněk Kolář (* 1994), tenista

Partnerská města Boguchwała, Polsko Crimmitschau, Německo Vranov nad Topľou, SlovenskoPartnerská města Trosťanec, UkrajinaZápis ze schůze rady města

Bystřice nad Pernštejnem má také přátelské vztahy s městem Mád v Maďarsku.

Odkazy Reference

Související články Městská autobusová doprava v Bystřici nad Pernštejnem Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem Římskokatolická farnost Rozsochy Malé Muzeum Malých Motocyklů SK Bystřice nad Pernštejnem BK Zubři Bystřice nad Pernštejnem

Externí odkazy

Bystřice nad Pernštejnem na YouTube

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Bývalá okresní města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Mikroregion Bystřicko Kategorie:Místní části v Bystřici nad Pernštejnem Kategorie:Města v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině