Koburkové, nebo Sasko-Kobursko-Goth(aj)ští, respektive sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie, nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha (, ), je původně německá panovnická dynastie.
Historie Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sasko-Coburg-Gotha je větev silné panovnické dynastie Wettinů, která pochází ze Saska. Sasko-kobursko-gothajská dynastie vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealthu. V současnosti je koburská dynastie reálně panujícím rodem v Belgii, a dále také pod jménem Windsor (které přijal Jiří V. 17. července 1917) ve Spojeném království a zemích Commonwealthu.
Na Slovensku držel rod panství Jelšava, též panství Felsőbalog (Vyšný Blh, nyní Veľký Blh), které sestávalo z hospodářských správ: Balok, Sv. Anton a lesních správ: Polomka, Šumiac, Muraň, Velká Revúca, Balok, Sv. Antol, Csabrag (Čabradský Vrbovok), Hrabušice, Erdelény s celkovou výměrou 79 714 ha. Na obě panství dosadilo ministerstvo zemědělství v Praze v roce 1919 vnucenou správu a zařadilo do pozemkové reformy.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský. V současnosti panujícím členem rodu je belgický král Filip.
Původ rodu Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak účelnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a zároveň i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny:
1831 – Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický 1837 – Ferdinand August Sasko-Kobursko-Gothajský se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II. 1840 – princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský se oženil s britskou královnou Viktorií 1887 – Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem) 1901 – syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII. (a v roce 1917 britský král Jiří V., syn Eduarda VII., změnil název britské linie rodu na Windsor)
Belgičtí králové vpravo|150px|Znak belgického království
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
Leopold I. – (1831–1865) Leopold II. – (1865–1909) Albert I. – (1909–1934) Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983 Baudouin I. – (1951–1993) Albert II. – (1993–2013), abdikoval Filip – (od 2013)
Portugalští králové
Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
Ferdinand II. – (1836–1853) Petr V. – (1853–1861), jeho syn Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr Karel I. – (1889–1908), jeho syn Emanuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Titulární králové Portugalska: Manuel II. – (1910–1932)
Britští králové vpravo|150px|Znak Spojeného království
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.
Eduard VII. – (1901–1910) Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou Eduard VIII. – (1936), abdikoval Jiří VI. (1936–1952) Alžběta II. – (1952–2022)
Bulharští carové vpravo|150px|Zank bulharského carství
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.
Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948 Boris III. – (1918–1943) Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti
Titulární carové Bulharska: Simeon II. – (od 1946)
Rozsah vlády náhled|Velký znak vévodství Sasko-Coburg-Gotha Ovládaná území na počátku 20. století
králové v: Belgie Bulharska (carové) Portugalsko Spojené království Velké Británie a Irska a britských dominií
vévodové v: Sasko-Coburg-Gotha
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná území na počátku 21. století Belgie Spojené království Země Commonwealth Realm
Rodokmen
vévoda František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (1784–1844) 15px vévoda Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (1784–1844) 15px vévoda Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (1818–1893 Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (1819–1861) Viktorie Sasko-Koburská (1840–1901) 15px Eduard VII. (1841–1910), král Velké Británie a Irska 15px JV král Jiří V. (1865–1936) 15px Eduard VIII. (1894–1972) 15px JV král Jiří VI. (1895–1952) 15px JV královna Alžběta II. (1926 -2022) ∞ Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921–2021) 15px JV král Karel III. (* 1948) William, princ z Walesu (* 1982) Princ Harry, vévoda ze Sussexu (* 1984) Princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (1930–2002) Královská princezna Marie, hraběnka z Harewoodu (1897–1965) Princ Henry, vévoda z Gloucesteru (1900–1974) Princ William z Gloucesteru (1941–1972) Princ Richard, vévoda z Gloucesteru (* 1944) Alexander Windsor. hrabě z Ulsteru (* 1974) Xan Windsor, Lord Culloden (* 2007) Lady Cosima Windsor (* 2010) Lady Davina Lewis (* 1977) Lady Rose Gilman (* 1980) Princ Jiří, vévoda z Kentu (1902–1942) Princ Edvard, vévoda z Kentu (* 1935) George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 1962) Edward Windsor, Lord Downpatrick (* 1988) Lady Marina Charlotte Windsor (* 1992) Lady Amelia Windsor (* 1995) Lord Nicholas Windsor (* 1970) Albert Windsor (* 2007) Leopold Windsor (* 2009) Louis Windsor (* 2014) Lady Helen Taylor (* 1964) Princ Michael z Kentu (* 1942) Lord Frederick Windsor (* 1979) Maud Windsor (* 2013) Isabella Windsor (* 2016) Lady Gabriella Windsor (* 1981) Princezna Alexandra, ctihodná lady Ogilvy (* 1936) Princ Jan (1905–1919) 15px vévoda Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský (1844–1900), vévoda z Edinburghu Alfréd Sasko-Koburský (1874–1899) Marie Alexandra Viktorie (1875–1938), rumunská královna Viktorie Melita Sasko-Koburská (1876–1936) Alexandra Luisa Olga Viktorie (1878–1942) Beatrix Leopoldina Viktorie (1884–1966) Alice Sasko-Koburská (1843–1878) Helena Britská (1846–1923) Luisa Sasko-Koburská (1848–1939) Artur Sasko-Koburský (1850–1942), vévoda z Connaughtu a Strathearnu Margareta z Connaughtu (1882–1920) Artur z Connaughtu (1883–1938) Alastair Windsor (1914–1943) Patricie z Connaughtu (1886–1974) Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884) Alice, hraběnka z Athlone (1883–1981) 15px vévoda Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (1884–1954) Jan Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1906–1972) Ernst Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1935–1996) Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1961) Sebastián Sasko-Kobursko-Gothajský (*1994) Ernst Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1965–2009) Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966) Ferdinand-Christian Sasko-Kobursko-Gothajský (*1968) Petr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1939) Petr Karel Sasko-Kobursko-Gothajský (*1964) Malte Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966) Albert Nicolas Sasko-Kobursko-Gothajský (*2011) Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská (1908–1972) Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (1909–1943) Karolína Sasko-Kobursko-Gothajská (1912–1983) Jkv princ Fridrich Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1918–1998) Jkv princ Andreas Sasko-Kobursko-Gothajský (*1943), hlava rodu (1) Jkv princ Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1975) (2) Jkv princ Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*2015) (3) Jkv princ Alexandr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1977) Jkv princ Adrian (1955–2011) Simon Coburg (*1985) Daniel Coburg (*1988) Beatrix Sasko-Koburská (1857–1944) Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (1785–1851) ∞ Maria Antonia Koháry de Csábrág Ferdinand II. Portugalský (1816–1885) 15px Petr V. Portugalský (1837–1861), král Portugalska 15px Ludvík I. Portugalský (1838–1889), král Portugalska 15px Karel I. Portugalský (1863–1908), král Portugalska Ludvík Filip Portugalský (1887–1908) Manuel II. Portugalský (1889–1932), král Portugalska Alfonso Portugalský (1865–1920) Marie Anna Portugalská (1843–1884) Antonie Portugalská (1845–1913) August (1818–1881) Ferdinand Filip (1844–1921) Ludvík August (1845–1907) Klotylda (1846–1927) Amálie (1848–1894) 15px car Ferdinand I. Bulharský (1818–1881) 15px car Boris III. (1894–1943) Marie Luisa Bulharská (*1933) 15px car Simeon II. (*1937) Kardam Bulharský (1962–2015) Boris Bulharský (*1997) Beltrán Bulharský (*1999) Kyril Bulharský (*1964) Mafalda-Cecilia Preslavska (*1994) Olimpia Preslavska (*1995) Tassilo Preslavski (*2002) Kubrat Bulharský (*1965) Mirko (*1995) Lukás (*1997) Tirso (*2002) Konstantin-Assen Bulharský (*1967) Umberto (*1999) Sofia (*1999) Kalina Bulharská (*1972) Kyrill Bulharský (1895–1945) Eudoxia Augusta (1898–1985) Naděžda Klementina (1899–1958) Viktorie (1822–1857) Leopold (1824–1884) 15px Leopold I. Belgický (1790–1865) 15px Leopold II. Belgický (1835–1909) Luisa (1858–1924) ∞ 1875 Filip Sasko-Kobursko-Gothajský Leopold (1859–1869) Stephanie (1864–1945) ∞ Rudolf Habsburský Clementine (1872–1955)