500px|náhled|Internetová cenzura a dohled ve světě dle Reportérů bez hranicOpenNet Initiative "Summarized global Internet filtering data spreadsheet", 8 November 2011 and "Country Profiles", the OpenNet Initiative is a collaborative partnership of the Citizen Lab at the Munk School of Global Affairs, University of Toronto; the Berkman Center for Internet & Society at Harvard University; and the SecDev Group, Ottawa"Internet Enemies" , Enemies of the Internet 2014: Entities at the heart of censorship and surveillance, Reporters Without Borders (Paris), 11 March 2014. Retrieved 24 June 2014.Internet Enemies , Reporters Without Borders (Paris), 12 March 2012

Internetová cenzura je kontrola a filtrování informací, včetně potlačování „nevhodného“ obsahu proudícího Internetem. Z právního hlediska je to jedna z forem cenzury, od těch ostatních se ale v několika ohledech liší. Cenzura Internetu je vnímána převážně negativně a bývá spojována se snahou utajit nechtěné informace. Očekává se, že pokud by nastala nějaká mezní událost, která by byla obdobou 11. září v letecké dopravě a následného nezdařeného atentátu za použití tekutin na palubě letadla, po kterých lidé akceptovali, že si na palubu letadla nemohou vzít tekutiny, internetová cenzura může být akceptována.

Specifika internetové cenzury náhled|300px|Míra cenzury internetu se mezi zeměmi liší. Demokracie mají obvykle mírnou cenzuru, která občanům umožňuje přístup k informacím a účast na veřejných debatách, i když s určitými oprávněnými omezeními. Naproti tomu totalitní režimy ukládají přísná omezení přístupu k internetu, aby ovládly narativ a potlačily nesouhlas. Používají cenzuru jako nástroj k omezení komunikace a předcházení debatám o politických a společenských otázkách, zejména při kritických událostech, jako jsou volby nebo protesty. Nejvýraznějšími odlišnostmi od jiných typů cenzury jsou: povaha samotného prostředí Internetu, v kontrastu s ostatními médii fakt, že jde o decentralizované médium, které nemá jedno jediné ústředí na rozdíl od většiny ostatních médií je Internet taktéž interaktivní, s rolí návštěvníků, čtenářů, apod. otázka hranic u putování informací z a do jiných zemí problém, kdo se může pasovat do role cenzora co cenzora k cenzuře informací opravňuje podle jakého klíče má být cenzura opravňována komplikovaný (právní) vztah mezi cenzorem, majitelem stránek, uživateli, poskytovateli připojení, atd.

Druhy internetové cenzury

Podle praktik cenzora (pasivní) blokování obsahu. (aktivní) postihování lidí, kteří šíří „závadný“ obsah věznění nejvyšší trest (znám pouze 1 případ na světě, z Afghánistánu) (aktivní) zákaz Internetu jako celek, popř. omezení Internetu a kontrola, jakým způsobem ho uživatelé používají omezení přístupu k výpočetní technice

Blokování obsahu blokování podle domény nejvyššího řádu (např. .il) blokování celých serverů blokování jednotlivých webových míst (websites) blokování konkrétních služeb webových aplikací filtrování vyhledávaných slov a frází ve vyhledávačích blokování podle konkrétních případů/událostí, které mají zůstat cenzurovány (např. Masakr na Náměstí Nebeského klidu v Číně) blokování podle jednotlivých slov (např. „demokracie“, „holokaust“) blokování uživatelů (zákaz publikování nebo znemožnění čtenosti přeřazením do soukromé rubriky – ať si píše jen sám pro sebe) automatické po nahlášení udavači tvůrčím způsobem výkladu pravidel, např. kodex blogera (nesmí napsat nic, co by někoho mohlo naštvat, ani pravdivý popis nepříjemné reality, pokud není v souladu s doktrínou)

Cenzura na internetu podle států a organizací Francie a Německo filtrují stránky, které zpochybňují holokaust. V Bělorusku je od 6. ledna 2012 zákaz přístupu na veškeré zahraniční servery; zodpovědnost nesou poskytovatelé připojení. Ve Vietnamu musejí provozovatelé internetových kaváren instalovat do počítačů určených pro zákazníky program pro sledování jejích aktivity na Internetu. Z materiálů zveřejněných na WikiLeaks vyplývá, že Čína, Thajsko, Austrálie, Finsko a Dánsko zneužívají problému dětské pornografie k tomu, aby zcenzurovaly legitimní internetové stránky. Vzhledem k této netransparentnosti a síle cenzurního systému vzbuzuje velký zájem také přístup Itálie. některé země blokují vyhledávání určitých slov, například: „sex“ (Jemen) „nahý“ (Írán) „nahota“ (Súdán) „osel“ (slangově též hlupák nebo zadek; anglicky ass) (Myanmar) „Fa-lun-kung“ (Čínská lidová republika) internetová cenzura v určitých zemích vychází z premisy omezení samotného internetového připojení, např. v Myanmaru: má přístup k internetu cca 1 % obyvatelstva legální je prohlížet pouze předem schválené stránky – jejich seznam a samotné schvalování řídí myanmarská vláda internetové kavárny musejí provádět screenshoty prohlížečů, které jejich návštěvníci používají, každých 5 minut a umožnit k nim přístup představitelům myanmarské vlády v Afghánistánu: má přístup k Internetu cca 1 % obyvatelstva 1 případ trestu smrti pro novináře, který prostřednictvím Internetu distribuoval informace o právech žen v Korejské lidově demokratické republice přestože je (v hlavním a největších městech) připraveno několik druhů připojení (BGAN, thuraya, satelitní připojení), neexistují programy nebo jakákoli iniciativa pro plošné připojení k Internetu k Internetu nemá přístup nikdo kromě několika málo jedinců na nejvyšších místech administrativy připojení k Internetu existují jen na pár místech v Pchjongjangu a hrstce větších měst, v luxusních hotelích a „zónách pro zahraniční návštěvníky“ (ti sice nejsou od obyvatel fyzicky nijak odděleni, ale obyčejní Korejci mají zakázáno s cizinci mluvit a cizinci se nikdy nedostanou z dohledu delegáta, který jim byl přidělen) existuje jen něco kolem 30 oficiálních, vládních webových míst severokorejské administrativyhttp://www.physorg.com/news6109.html podle Reportérů bez hranic existuje na světě okolo 2600 webových míst, které jsou předmětem cenzury jedné nebo více zemí, uplatňující internetovou cenzuru. Z důvodu cenzury mezi nepřátele internetu zařazují i NSA (USA) a GCHQ (Velká Británie),https://rsf.org/sites/default/files/2014-rsf-rapport-enemies-of-the-internet.pdf - Enemies of the Internet 2014 s poukazem na to, že nejsou o nic lepší než jejich čínské či ruské protějšky. na světě je nebo bylo v souvislosti s internetovou cenzurou trestně stíháno celkem několik tisíc lidí: 1 845 v Turecku 48 v Čínské lidové republice 24 na Kubě 1 člověk v Myanmaru 1 blogger v Egyptě (Maikel Nabil, 3 roky vězení) 1 novinář v Afghánistánu (Sajjid Parvíz, popraven) celkem je uvězněno 64 lidí, většinou novinářů, bloggerů a disidentů technologii filtrování výše zmíněným zemím dodávají americké korporace, jmenovitě např. Microsoft a SmartFilter.

Čínská lidová republika

Čínská lidová republika vykazuje největší růst „internetové populace“ (ta s 389 miliony v roce 2009 překonala Spojené státy americké a je největší na světě);COUNTRY COMPARISON :: INTERNET USERS , The CIA World Factbook současně má ale i největší počet lidí odsouzených v souvislosti s internetovou cenzurou (48). Tamní vláda vybudovala pravděpodobně nejsofistikovanější systém internetové cenzury ze všech zemí, kteří tento typ cenzury používají – filtrovány jsou stránky mluvící o změně nebo svrhnutí komunistického režimu v Číně, demokracii, nezávislosti Tibetu, dalajlámovi, hnutí Fa-lun-kung atd. Pro účel obhájení cenzury a podpory „správného“ prohlížení internetu používá vláda i vlastní maskoty – policisty Jing-Jing a Dža-Čcha.

Podle internetové společnosti ThousandEyes používá tzv. „velký čínský firewall“ několika technik blokací webů, které se navzájem doplňují: vkládání falešných odpovědí do DNS dotazů, blokace na základě IP adres, deep packet inspection a vynucení ukončení TCP spojení a vytváření atmosféry, že je uživatel sledován.

Cenzuře podléhá i populární VoIP program Skype.Alison Maitland – Skype says texts are censored by China. Publikováno: 18. dubna 2006 22:23, poslední aktualizace 18. dubna 2006 23:01. www.ft.com, Financial TimesJohn Leyden Skype uses peer pressure defense to explain China text censorship Publikováno 20. dubna 2006 16:50 GMT, www.theregister.co.ukOdposlouchávat Skype? Ale ano! , digitálně.stahuj.centrum.cz Čínské blogy provozované Microsoftem odmítají v názvech příspěvků slovo „demokracie“. V roce 2005 byl na 10 let vězení odsouzen blogger a novinář Shi Tao kvůli „protistátní činnosti“, po upozornění představitelů vlády firmou Yahoo!, jejíž emailovou službu Tao používal.

Výsledky vyhledávání ve vyhledávači Googlu (google.cn) do roku 2010 podléhaly cenzuře vlády ČLR. V tomto roce po kybernetickém útoku na účty čínských lidskoprávních aktivistů přestal Google nabízet cenzurovanou verzi svého vyhledávání a uživatele přesměrovával na hongkongskou verzi svého vyhledávače, vyhledávání Googlu bylo tentýž rok v ČLR zablokováno. V roce 2018 se objevily informace, že Google připravuje nový cenzurovaný vyhledávač pro ČLR. proti čemuž protestovaly stovky zaměstnanců Googlu, kteří požadovali možnost nepracovat na eticky problematických projektech.

Během roku 2017 byla v ČLR zablokována aplikace WhatsApp – v červenci byl zablokován video chat a možnost posílat fotografie, v září bylo zablokováno i posílání textových zpráv (tyto služby používají dva rozdílné protokoly).

22. srpna 2018 byl v Číně zablokován zpravodajský web australské mediální společnosti ABC.

V ČLR je také zablokována Wikipedie v čínštině. Všechny ostatní jazykové verze byly zablokovány v květnu 2019.

Evropská unie

V rámci šestého sankčního balíčku proti Rusku zakázala Evropská unie na území členských států včetně Česka 3. června 2022, a to rozhodnutím Rady (SZBP) 2022/884 a nařízením Rady (EU) 2022/879, šířit obsah stanic Rossija RTR/RTR Planeta, Rossija 24/Russia 24 a TV Centre International. Již v březnu 2022 EU zakázala šíření stanic Russia Today a Sputnik, se zdůvodněním:

Média RT /Russia Today a Sputnik jsou nápomocna v přípravě a podpoře ruské invaze na Ukrajinu tím, že se podílejí na systematickém manipulování s informacemi a šíření dezinformací ze strany Ruska, a to pod trvalou přímou či nepřímou kontrolou vedení Ruské federace. Jakožto klíčové pilíře stálé a koordinované ruské propagandy, která je využívána ke zkreslenému informování veřejnosti v globálním měřítku, představují významnou a přímou hrozbu pro veřejný pořádek a bezpečnost v Unii.

Írán Íránská vláda 16. listopadu 2019 nejméně na 5 dní vypnula přístup k Internetu v celé zemi po násilných protestech proti zvýšení ceny benzínu.

Jižní Korea Jižní Korea blokuje přístupy k některým webům jak přes HTTP protokol, tak přes HTTPS protokol (blokovaný web je identifikován prostřednictvím metody Server Name Indication). Filtrovány jsou i výsledky vyhledávání v korejské verzi Googlu i v korejském vyhledávači Naver.

Kuba Na Kubě mělo přístup k Internetu v roce 2007 jen 1,7 % obyvatelstva. Soukromý přístup k Internetu je zakázán, pro e-maily existují veřejně přístupné terminály, z nichž ovšem nejde prohlížet web. Výjimku tvoří jen nejvyšší akademická obec a výše postavení státní zaměstnanci se speciální autorizací. Běžní občané si nemohou koupit počítač, cizinci mohou Internet využívat jen v několika málo prestižních hotelech, ale i tam je přístup k Internetu filtrován firewally.Internet population na serveru CIA World Factbook Obecně platí, že přístup je povolen jen k předem schváleným kubánským stránkám a přístup k zahraničním serverům je bráněn firewally. Kubánci pro přístup k Internetu kupují na černém trhu hesla nebo jiné prostředky pro obcházení cenzury.

Od prosince 2018 je na ostrově dostupné připojení k Internetu prostřednictvím mobilní 3G sítě.

V roce 2019 bylo oznámeno zlegalizování soukromého přístupu k Internetu pro občany a vytváření soukromých Wi-Fi sítí. Dovážet by se měla jen zařízení schválená tamním ministerstvem komunikací a stále má zůstat zachován monopolní poskytovatel připojení Etecsa.

Myanmar