Hall of Fame Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen, hraný v americkém Newportu na Rhode Islandu, prvním dějišti grandslamového US Championships. Od roku 2025 se jedná o smíšený turnaj na okruzích ATP Challenger Tour a WTA 125, když byla výlučně mužská událost degradována z okruhu ATP Tour a rozšířena o ženskou část.
Od roku 1976 probíhá každoročně v červenci po Wimbledonu, jakožto úvodní událost americké letní sezóny. Dějištěm se staly otevřené travnaté dvorce areálu Newport Casino, otevřeného v červenci 1880. Od roku 1954 v klubu sídlí Mezinárodní tenisová síň slávy. V závěru turnaje, během víkendu, jsou do síně slávy každoročně uváděny nové osobnosti.
V letech 1976–1989 se turnaj hrál v rámci okruhu Grand Prix, jenž byl v sezóně 1990 nahrazen ATP Tour. Mezi roky 2009–2024 byl řazen do kategorie ATP Tour 250, jakožto jediný travnatý turnaj mimo evropský kontinent. V období 2021–2024 probíhal v severoamerické sérii na tvrdých betonech US Open Series.
Historie Počátky tenisu v Newportu na Rhode Islandu jsou spjaty s ranou érou amerického tenisu. Sedmiakrový sportovní klub Newport Casino byl pro místní rezidenty otevřen v červenci 1880. Slovo „Casino“ je odvozeno z italského „la casina“, znamenající “malý dům”, a nemělo souvislost s hazardem. Roku 1881 se v areálu odehrál úvodní ročník tenisového grandslamu US National Lawn Tennis Championships, jenž na newportských travnatých dvorcích probíhal do roku 1914.
náhled|vlevo|Dvorce areálu Mezi lety 1915–1964 se v Newportu hrál turnaj Newport Casino Invitational, kterého se zúčastnili také Bill Tilden, Bill Johnston, Don Budge, Pancho Gonzales, Ken Rosewall, Rod Laver a Roy Emerson. V období 1965–1967 na něj navázal VASSS Pro Tennis Championships, kde byl poprvé v tenise vyzkoušen devítibodový tiebreak. Mezi roky 1971–1974 do Newportu premiérově zavítal ženský profesionální tenis v podobě Virginia Slims of Newport, s účastí Kerry Melvilleové, Margaret Courtové, Billie Jean Kingové a Chris Evertové. Následně se na kurty klubu vrátil mezi sezónami 1983–1990.
V roce 1976 byla založena mužská profesionální událost Hall of Fame Tennis Championships, která se do roku 1989 hrála v rámci okruhu Grand Prix. Se vznikem ATP Tour v sezóně 1990 byla do túry včleněna. Až do prvního titulu Američana Johna Isnera na Hall of Fame Tennis Championships 2011 dvouhru nikdy nevyhrál nejvýše nasazený tenista. Isner v Newportu prožil debut na okruhu ATP již v roce 2007. Titulem z Hall of Fame Open 2019 se pak stal prvním čtyřnásobným vítězem turnaje. Navázal tak na trofeje z let 2011, 2012 a 2017, kdy se stal po Haasovi druhým tenistou od zavedení statistik ATP v roce 1991, jenž na turnaji nečelil žádnému brejkbolu.
Mezi šampiony se zařadili i bývalá světová jednička Lleyton Hewitt, čtvrtý hráč žebříčku Greg Rusedski, grandslamový finalista Mark Philippoussis, či dvojnásobný vítěz grandslamu Johan Kriek.
Trofej náhled|Sam Querrey v roce 2015 Vítěz dvouhry získává Van Alen Cup (Pohár Vana Alena), stříbrnou trofej z dílny klenotnictví Tiffany & Co., pojmenovanou po americkém tenistovi a funkcionáři Jimmy Van Alenovi, jenž v 50. letech dvacátého století působil jako prezident newportského tenisového klubu. Z jeho iniciativy vznikla Mezinárodní tenisová síň slávy, když za její zřízení lobboval u vedení Americké tenisové asociace.
Van Alenovým příspěvkem světovému tenisu byl jeho vynález tiebreaku, hraného do devíti bodů, formou náhlé smrti při stavu míčů 8:8, kdy měli oba hráči setbol či mečbol. S myšlenkou zkrácené hry přišel v roce 1954. Experimentálně byl tiebreak vyzkoušen na turnaji v Newport Casinu roku 1965. Na program hlavní soutěže se poprvé dostal během únorového U.S. Pro Indoor Championships 1970 ve Filadelfii. Do grandslamu byl zařazen na US Open 1970. V první hrací den, 2. září 1970, dospěl set do tiebreaku téměř v polovině ze 46 odehraných zápasů. Část hráčů podepsala protest adresovaný vedení newyorského grandslamu. Důvodem rozhodnutí Americké tenisové asociace bylo také zkrácení nadměrně dlouhých zápasů pro televizní diváky po uzavření smlouvy se stanicí CBS. Na US Open 1975 pak následovala modifikace tiebreaku na standardní 7bodovou verzi.
Vývoj názvu náhled|Deblisté v roce 2023 1976–1984: Miller Lite Hall of Fame Championships 1985–1990: Volvo Hall of Fame Tennis Championships 1991–2003: Miller Lite Hall of Fame Championships 2004–2012: Campbell's Hall of Fame Tennis Championships 2013–2016: Hall of Fame Tennis Championships 2017–2018: Dell Technologies Hall of Fame Open od 2019: Hall of Fame Open
Přehled finále Mužská dvouhra Rokvítězfinalistavýsledek2025 Zachary Svajda Adrian Mannarino 7–5, 6–32024 Marcos Giron Alex Michelsen6–7(4–7), 6–3, 7–52023 Adrian Mannarino Alex Michelsen 6–2, 6–42022 Maxime Cressy Alexandr Bublik 2–6, 6–3, 7–6(7–3)2021 Kevin Anderson Jenson Brooksby 7–6(10–8), 6–4 2020 nehráno pro pandemii koronaviru 2019 John Isner Alexandr Bublik 7–6(7–2), 6–32018 Steve Johnson Ramkumar Ramanathan 7–5, 3–6, 6–22017 John Isner Matthew Ebden 6–3, 7–6(7–4)2016 Ivo Karlović Gilles Müller 6–7(2–7), 7–6(7–5), 7–6(14–12)2015 Rajeev Ram Ivo Karlović 7–6(7–5), 5–7, 7–6(7–2)2014 Lleyton Hewitt Ivo Karlović 6–3, 6–7(4–7), 7–6(7–3)2013 Nicolas Mahut Lleyton Hewitt 5–7, 7–5, 6–32012 John Isner Lleyton Hewitt 7–6(7–1), 6–42011 John Isner Olivier Rochus 7–5, 7–6(7–4)2010 Mardy Fish Olivier Rochus 5–7, 6–3, 6–42009 Rajeev Ram Sam Querrey 6–7(3–7), 7–5, 6–32008 Fabrice Santoro Prakash Amritraj 6–3, 7–52007 Fabrice Santoro Nicolas Mahut 6–4, 6–42006 Mark Philippoussis Justin Gimelstob 6–3, 7–52005 Greg Rusedski Vince Spadea 7–6(7–3), 2–6, 6–42004 Greg Rusedski Alexander Popp 7–6(7–5), 7–6(7–2)2003 Robby Ginepri Jürgen Melzer 6–4, 6–7(3–7), 6–12002 Taylor Dent James Blake 6–1, 4–6, 6–42001 Neville Godwin Martin Lee 6–1, 6–42000 Peter Wessels Jens Knippschild 7–6(7–3), 6–3 1999 Chris Woodruff Kenneth Carlsen 6–7(5–7), 6–4, 6–41998 Leander Paes Neville Godwin 6–3, 6–21997 Sargis Sargsian Brett Steven 7–6(7–0), 4–6, 7–51996 Nicolas Pereira Grant Stafford 4–6, 6–4, 6–41995 David Prinosil David Wheaton 7–6(7–3), 5–7, 6–2 1994 David Wheaton Todd Woodbridge 6–4, 3–6, 7–6(7–5) 1993 Greg Rusedski Javier Frana 7–5, 6–7(7–9), 7–6(7–5)1992 Bryan Shelton Alexander Antonitsch 6–4, 6–41991 Bryan Shelton Javier Frana 3–6, 6–4, 6–4 1990 Pieter Aldrich Darren Cahill 7–6, 1–6, 6–11989 Jim Pugh Peter Lundgren 6–4, 4–6, 6–21988 Wally Masur Brad Drewett 6–2, 6–1 1987 Dan Goldie Sammy Giammalva Jr. 6–7, 6–4, 6–41986 Bill Scanlon Tim Wilkison 7–5, 6–41985 Tom Gullikson John Sadri 6–3, 7–51984 Vidžaj Amritraž Tim Mayotte 3–6, 6–4, 6–41983 John Fitzgerald Scott Davis 2–6, 6–1, 6–3 1982 Hank Pfister Mike Estep 6–1, 7–51981 Johan Kriek Hank Pfister 3–6, 6–3, 7–51980 Vidžaj Amritraž Andrew Pattison 6–1, 5–7, 6–31979 Brian Teacher Stan Smith 1–6, 6–3, 6–41978 Bernard Mitton John James 6–1, 3–6, 7–6 1977 Tim Gullikson Hank Pfister 6–4, 6–4, 5–7, 6–21976 Vidžaj Amritraž Brian Teacher 6–3, 4–6, 6–3, 6–1
Ženská dvouhra Rokvítězkafinalistkavýsledek2025 Caty McNallyová Tatjana Mariová 2–6, 6–4, 6–2
Mužská čtyřhra Rokvítězovéfinalistévýsledek2025 Robert Cash JJ Tracy Hans Hach Verdugo Cristian Rodríguez 7–6(7–3), 6–32024 André Göransson Sem Verbeek Robert Cash James Tracy6–3, 6–42023 Nathaniel Lammons Jackson Withrow William Blumberg Max Purcell 6–3, 5–7, [10–5]2022 William Blumberg Steve Johnson Raven Klaasen Marcelo Melo 6–4, 7–52021 William Blumberg Jack Sock Austin Krajicek Vasek Pospisil 6–2, 7–6(7–3) 2020 nehráno pro pandemii koronaviru 2019 Marcel Granollers Serhij Stachovskyj Marcelo Arévalo Miguel Ángel Reyes-Varela 6–7(10–12), 6–4, [13–11]2018 Jonatan Erlich Artem Sitak Marcelo Arévalo Miguel Ángel Reyes-Varela 6–1, 6–22017 Ajsám Kúreší Rajeev Ram Matt Reid John-Patrick Smith 6–4, 4–6, [10–7]2016 Samuel Groth Chris Guccione Jonathan Marray Adil Shamasdin 6–4, 6–32015 Jonathan Marray Ajsám Kúreší Nicholas Monroe Mate Pavić 4–6, 6–3, [10–8]2014 Chris Guccione Lleyton Hewitt Jonatan Erlich Rajeev Ram 7–5, 6–42013 Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin Tim Smyczek Rhyne Williams 6–7(4–7), 6–2, [10–5]2012 Santiago González Scott Lipsky Colin Fleming Ross Hutchins 7–6(7–3), 6–32011 Matthew Ebden Ryan Harrison Johan Brunström Adil Shamasdin 4–6, 6–3, [10–5]2010 Carsten Ball Chris Guccione Santiago González Travis Rettenmaier 6–3, 6–4 2009 Jordan Kerr Rajeev Ram Michael Kohlmann Rogier Wassen 6–7(6–8), 7–6(9–7), [10–6]2008 Mardy Fish John Isner Rohan Bopanna Ajsám Kúreší 6–4, 7–6(7–1)2007 Jordan Kerr Jim Thomas Nathan Healey Igor Kunicyn 6–3, 7–52006 Robert Kendrick Jürgen Melzer Jeff Coetzee Justin Gimelstob 7–6(7–3), 6–02005 Jordan Kerr Jim Thomas Graydon Oliver Travis Parrott 7–6(7–5), 7–6(7–5)2004 Jordan Kerr Jim Thomas Gregory Carraz Nicolas Mahut 6–3, 6–7(5–7), 6–32003 Jordan Kerr David Macpherson Julian Knowle Jürgen Melzer 7–6(7–4), 6–32002 Bob Bryan Mike Bryan Jürgen Melzer Alexander Popp 7–5, 6–32001 Bob Bryan Mike Bryan André Sá Glenn Weiner 6–3, 7–52000 Jonatan Erlich Harel Levy Kyle Spencer Mitch Sprengelmeyer 7–6(7–2), 7–51999 Wayne Arthurs Leander Paes Sargis Sargsian Chris Woodruff 6–7, 7–6, 6–31998 Doug Flach Sandon Stolle Scott Draper Jason Stoltenberg 6–2, 4–6, 7–61997 Justin Gimelstob Brett Steven Kent Kinnear Aleksandar Kitinov 6–3, 6–41996 Marius Barnard Piet Norval Paul Kilderry Michael Tebbutt 6–7, 6–4, 6–41995 Joern Renzenbrink Markus Zoecke Paul Kilderry Nuno Marques 6–1, 6–21994 Alexander Antonitsch Greg Rusedski Kent Kinnear David Wheaton 6–4, 3–6, 6–41993 Javier Frana Christo van Rensburg Byron Black Jim Pugh 4–6, 6–1, 7–61992 Royce Deppe David Rikl Paul Annacone David Wheaton 6–4, 6–41991 Gianluca Pozzi Brett Steven Javier Frana Bruce Steel 6–4, 6–41990 Darren Cahill Mark Kratzmann Todd Nelson Bryan Shelton 7–6, 6–21989 Patrick Galbraith Brian Garrow Neil Broad Stefan Kruger 2–6, 7–5, 6–31988 Kelly Jones Peter Lundgren Scott Davis Dan Goldie 6–3, 7–61987 Dan Goldie Larry Scott Chip Hooper Mike Leach 1–6, 6–3, 7–51986 Vidžaj Amritraž Tim Wilkison Eddie Edwards Francisco González 4–6, 7–5, 7–61985 Peter Doohan Sammy Giammalva Jr. Paul Annacone Christo Van Rensburg 6–1, 6–31984 David Graham Laurie Warder Ken Flach Robert Seguso 6–4, 7–61983 Vidžaj Amritraž John Fitzgerald Tim Gullikson Tom Gullikson 6–3, 6–41982 Andy Andrews John Sadri Syd Ball Rod Frawley 3–6, 7–6, 7–51981 Brad Drewett Erik van Dillen Kevin Curren Billy Martin 6–2, 6–41980 Andrew Pattison Butch Walts Fritz Buehning Peter Rennert 7–6, 6–41979 Robert Lutz Stan Smith John James Chris Kachel 6–4, 7–61978 Tim Gullikson Tom Gullikson Colin Dibley Bob Giltinan 6–4, 6–41977 Ismail El Shafei Brian Fairlie Tim Gullikson Tom Gullikson 6–7, 6–3, 7–6
Ženská čtyřhra Rokvítězkyfinalistkyvýsledek2025 Carmen Corleyová Ivana Corleyová Arianne Hartonová Prarthana Thombareová 7–6(7–4), 6–3
Reference
Externí odkazy
Hall of Fame Open – oficiální stránky Hall of Fame Open na ATP Tour Hall of Fame Open na WTA Tour
Kategorie:ATP Tour Kategorie:ATP Challenger Tour Kategorie:WTA 125 Kategorie:Tenisové turnaje v USA Kategorie:US Open Series Kategorie:Sportovní události založené roku 1976 Kategorie:Sport v Rhode Islandu