Karel Weis, také Weiss, pseudonym Celestin Nožička (12. února 1862 PrahaArchiv hlavního města Prahy, f. Sbírka matrik, sign. ŠT N27, fol. 114 online Některé sekundární zdroje uvádí chybně datum narození 13. února 1862. – 4. dubna 1944 Praha), byl český hudební skladatel, sběratel lidových písní a folklorista.

Život náhled|Karel Weis v mládí (kreslil Jan Vilímek 1889) Narodil se v Praze v rodině kováře.Též dle zápisu o narození a křtu syna Františka, matrika N Smíchov, 1906-1909, snímek 398 Studoval na Pražské konzervatoři, zpočátku lesní roh, pak housle. Po čtyřech letech studia byl vyloučen, přešel na varhanickou školu – studoval teorii u Františka Skuherského. Studia ukončil v roce 1881. Nejprve působil jako varhaník kostela sv. Štěpána a současně jako kapelník a sbormistr Maiselovy synagogy a pak vystřídal řadu hudebnických zaměstnání včetně působení v Národním divadle jako houslista Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, Družstvo Máj, Praha, 1941, str. 67. V letech 1886-1887 byl kapelníkem Národního divadla v Brně, jednu sezónu působil i v Bautzenu (Budyšíně).Humoristické listy, 11.10.1889, s.372 Jeho skladatelské umění mu vyneslo několikaleté rakouské státní stipendium. Byl jedním z mála českých skladatelů, který neměl existenční problémy – kromě českého publika psal i pro publikum německé (Vídeň, Berlín). V roce 1934 byl zvolen řádným členem České akademie Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, Družstvo Máj, Praha, 1941, str. 121.

V roce 1900 vstoupil do manželství s Marií Šístkovou (* 1877), se kterou měl pak čtyři syny (jeden zemřel dvouletý).Policejní přihlášky, Praha, rodina Karle Weise Rodina bydlela na pražském Smíchově, dnešním Janáčkově nábřeží. Byl pochován na pražském hřbitově na Malvazinkách.Český deník, 12.4.1944, s.2 (dostupné online v NK ČR)

Dílo

Hudba Jeho hlavním hudebním oborem byla kompozice. Vedle řady oper a operet napsal kantátu Triumfátor (1888). Psal i hudbu baletní a filmovou. Je autorem i jediné symfonie c moll.

Opery a operety Český názevPůvodní názevŽánrPočet dějstvíLibretoDatum premiéryMísto, divadloViola–opera3Eliška Krásnohorská, Friedrich Adler, Richard Schubert, Václav Novohradský podle Williama Shakespeara17. ledna 1892Praha, Národní divadloPolský židDer polnische Judeopera2Victor Léon, Richard Batka podle Erckmanna-Chatriana3. března 1901Praha, Nové německé divadloVesničtí muzikantiDie Dorfmusikantenopereta3Rudolf Haas podle J. K. Tyla 31. prosince 1904Praha, Nové německé divadloRevizorDer Revisoropereta3Karel Weis, Oskar Batěk, František Paul podle N. V. Gogola21. dubna 1907Praha, Nové německé divadloSultánova nevěstaDie Sultansbrautopereta3Robert Pohl podle Kálmána Mikszátha1910BerlínÚtok na mlýnDer Sturm auf die Mühleopera3Karel Weis, Rudolf Batka29. března 1912Praha, Národní divadloBig BenBig-Benopereta3West1912Berlín, Theater des WestensExpresní vlak do NizzyDer Extrazug nach Nizzaopereta1A. Lippshitz, M. Schonau1913Berlín, Theater am NollendorfplatzTančící myškyDie Tanzmäuschenopereta1G. O. odes-Millo11. srpna 1916Vídeň, Apollo-TheaterBlíženci (2. verze Violy)Die Zwillingeopera3Eliška Krásnohorská, Friedrich Adler, Richard Schubert, Václav Novohradský, Josef Vymětal podle Williama Shakespeara28. února 1917Praha, Národní divadloLilli LoraLilli Loraopereta1G. O. odes-Millo1. srpna 1918Vídeň, Apollo-TheaterLešetínský kovář–opera3Karel Weis a Ladislav Novák podle Svatopluka Čecha6. června 1920Praha, Národní divadloBojarská svatbaDie Bojarenhochzeitopera3Karel Weis podle Ludwiga Ganghofera18. února 1943Praha, Národní divadlo

Jeho nejznámějším a nejvýznamnějším dílem se stalo souborné velké vydání lidových písní Český jih a Šumava v lidové písni, monumentální patnáctisvazkové dílo, které je výsledkem jeho skoro padesátileté sběratelské a konzervační práce. Vycházelo postupně od roku 1928.

Literatura Pod názvem Rozmarné příhody sepsal své vzpomínky (vydal Josef R. Vilímek, Praha, 1926, ilustroval A. L. Salač.Databáze NK ČR: Rozmarné vzpomínky Do Národní politiky přispíval svými fejetony.Např. Národní politika, 18.2.1912, s.1, Karel Weis: Jak jsem si koupil čínskou pěnkavu

Posmrtná připomínka náhled|vpravo|Hrob Karla Weise na pražském hřbitově Malvazinky V Blatském muzeu ve Veselí nad Lužnicí měl do roku 2018 pamětní síň. Budova muzea ve Veselí nad Lužnicí je pojmenováno po Karlu Weisovi, tzv. Weisův dům. V muzeu se nachází jeho pozůstalost, která je uložena v 85 kartonech a čítá několik tisíc dopisů, not, fotografií, výtvarného umění … V červnu 2022, po třech letech rekonstrukce, Blatské muzeum znovu otevřelo brány Weisova domu s novými stálými expozicemi. Životní osudy a dílo hudebního skladatele a zachránce jihočeské lidové písně přibližuje drobná expozice „Karel Weis a Blata“Daniel Abazid: Weisův dům opět vítá návštěvníky [in:] Veselsko, Třeboňsko, Vitorazsko. „Turistické noviny. Leto 2022“, str. 8.

Zajímavost Opera Der polnische Jude (Polský žid), kterou složil na německé libreto, byla při vzniku považována za německé dílo, a tak Národní divadlo v Praze odmítlo její uvedení a postoupilo práva Novému německému divadlu v Praze, které jí nechtělo, protože autor hudby byl Čech.

Odkazy

Reference

Literatura Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 944

Externí odkazy

Karel Weis (článek Zdeňka Bořka-Dohalského v Lidových novinách ze 13. února 1932)

Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští varhaníci Kategorie:Čeští skladatelé filmové hudby Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Čeští operní skladatelé Kategorie:Čeští skladatelé operet Kategorie:Čeští sběratelé lidových písní Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 12. února Kategorie:Úmrtí 4. dubna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky