Gustav Moriz Winterholler (14. dubna 1833 BrnoMatriční záznam o narození a křtu – 29. července 1894 BrnoMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl rakousko-uherský, respektive moravský právník, státní úředník (místodržitelský rada) a liberální politik německé národnosti, v letech 1880–1894 brněnský starosta.

Život

Mládí, studium a úřednická kariéra Gustav Winterholler byl rodilý Brňan německé národnosti. Otec podnikal v rukavičkářství, matka byla dcerou brněnského vrchního pokladníka.

Svůj život spojil také s Vídní, kde na Vídeňské univerzitě získal právnické vzdělání. Od roku 1856 působil v městské správě Brna. V období let 1860–1867 byl sekretářem obecní rady. Pak přešel do Vídně, kde od roku 1867 do roku 1869 pracoval v prezidiální kanceláři ministerstva vnitra, kam ho povolal jeho známý Karl Giskra. V úřední kariéře pokračoval i po opětovném návratu do Brna, kde dosáhl významné pozice na moravském místodržitelství (v letech 1869–1880 na něm zastával post administrativního a ekonomického referenta ve školských záležitostech s funkcí místodržitelského rady). Jeho nástup na místodržitelství měl politický podtext, protože vláda Karla von Auersperga měla zájem na tom obsadit významný post ve státní správě s vlivem na organizaci školské soustavy na Moravě podobně orientovaným člověkem.

V roce 1865 se oženil s Antonií Swobodovou (1842–1897), dcerou hostinského a statkáře v Litohoří. Měli spolu syny Gustava (1866–1907) a Fridricha (1882–1945).

Starosta Brna Politicky byl představitelem německorakouských liberálů, tedy stoupenců ústavních svobod, zastánců centralizovaného moderního státu s dominantním vlivem německé kultury, odmítajících české státoprávní aspirace. Tyto ideje zastávala tzv. Ústavní strana.

Jeho politická kariéra vyvrcholila v 80. letech 19. století. Roku 1880 byl zvolen starostou Brna a zůstal jím až do své smrti roku 1894.

Gustav Winterholler byl mezi spoluobčany velmi oblíbeným starostou. Jeho zájem o věci veřejné se soustředil na rozvoj města jako takového, byly zakládány nové čtvrtě, nové komunikace, vodovody, kanalizace, což bylo dáno obecně růstem města v době zakládání a prudkého rozvoje průmyslu ve druhé polovině 19. století. Starosta Winterholler se však kromě pragmatických a nutných opatření ve správě města soustředil i na sociální oblast. Za jeho působení se do centra zájmu magistrátu dostalo obecní školství. Jednak bylo založeno množství škol, avšak zřizovány byly i školky mateřské, ve své době převratný unikát, který se později stal vzorem pro zakládání obdobných zařízení ve zbytku monarchie. S Winterhollerovým jménem a jeho podporou je nerozlučně spjata stavba městského divadla (dnešní Mahenovo divadlo), které bylo opět postaveno jako převratná novinka – jako první divadlo na evropském kontinentu bylo plně elektrifikováno. (Elektrický proud byl zaveden firmou Thomase Alvy Edisona.) Sociální citlivost starosty byla uznávána i brněnským dělnictvem, které přes výhrady ke starostovu liberálnímu, pravicovému politickému postoji uznávalo jeho smířlivý postoj a ochotu k výměně názorů. Winterhollerova politická obratnost se jistě projevila v délce jeho působení v úřadu starosty, které bylo ukončeno až náhlou mozkovou příhodou a krátce na to následující smrtí.

O oblibě starosty svědčí i rozsáhlé peněžní sbírky mezi občany. Již za starostova života byl z výnosu první takové sbírky plánován pomník k jeho uctění. Starosta však odmítl mít za svého života pomník a shromážděné prostředky věnoval na zvelebení města. Teprve po jeho náhlé smrti došlo k nové sbírce mezi obyvateli a konečné realizaci původního záměru. Park Koliště tak v roce 1895 ozdobil výstavný Winterhollerův pomník.

Zemským a říšským poslancem Kromě aktivit na pozici starosty byl rovněž poslancem Moravského zemského sněmu, kde zasedal v letech 1886–1894. Poprvé sem usedl po doplňovacích volbách roku 1886 a to za kurii venkovských obcí, obvod Brno (I. okres). Mandát zde obhájil v zemských volbách roce 1890.

Dne 23. ledna 1883 složil poslanecký slib v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Brno. Mandát obhájil ve volbách roku 1885 a 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1894. Pak ho v poslaneckém křesle vystřídal Friedrich Wannieck.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Po volbách roku 1885 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů. Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3. V roce 1890 se uváděl jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2. I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.

Zemřel v červenci 1894. Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně ve středu čestného kruhu. Po roce 1918 byl ovšem jeho hrob z tohoto prestižního místa v rámci hřbitova vyřazen a v roce 1987 zcela zrušen.

Odkazy

Reference

Literatura Hermann Heller, Mährens Männer der Gegenwart, Biographisches Lexikon, Erster Theil: Gesetzgeber und Politiker, Brünn 1885, s. 80–82. Erich Pillwein, Lexikon bedeutender Brünner Deutscher 1800–2000, Schwäbisch Gmünd 2000, s. 53–54. Dobový tisk Bürgermeister Gustav Winterholler, Neue Freie Presse, 1894, č. 10752, Abendblatt, 30. 7., s. 4. Gustav Winterholler†, Tagesbote aus Mähren und Schlesien, 1894, č. 172, 30. 7., Morgenblatt, s. 1–3.

Externí odkazy

Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Členové Ústavní strany Kategorie:Primátoři Brna Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Narození 14. dubna Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 29. července Kategorie:Úmrtí v roce 1894 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Zemřelí na cévní mozkovou příhodu Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Brně Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa