Mont Ventoux je 1912 m vysoká hora v jihovýchodní části Provensálských Alp přibližně 20 km severovýchodně od města Carpentras v departementu Vaucluse. V roce 1990 byl masív Mont Ventoux zapsán na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Biosférická rezervace UNESCO Biosférická rezervace Mont Ventoux náleží do administrativního regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur, kde pokrývá severní část departmentu Vaucluse a tvoří zde hranici s departmenty Alpes de Haute-Provence a Drôme. Celková plocha rezervace činí 95 566 ha, ta je rozdělena podle míry ochrany na: centrální zóny (2 126 ha), nárazníkové zóny a přechodové zóny, které již zahrnují i zastavěné a zemědělské plochy.

Legislativa a historie ochrany Oblast Mont Ventoux byla od roku 1971 chráněna v rámci programu francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum (INRA). V roce 1990 byla zapsána do programu MAB UNESCO, v návaznosti na sousední rezervaci Camargue (1977) a následně byla vyhlášena i sousední lokalita Luberon-Lure (1997). Cílem bylo propojit ochranu přírody s udržitelným rozvojem regionu Provence.

Ochrana je zakotvena v článku L. 333 francouzského Zákoníku o životním prostředí (Code de l'environnement). V roce 2020 byla rozšířena o vyhlášení Regionálního přírodního parku Mont Ventoux ve spolupráci místních samospráv. Rezervace je součástí programu ZNIEFF (Zone Naturelle d'Intérêt Ecologique, Faunistique et Floristique) podle článku L. 411-5 Code de l'environnement a sítě Natura 2000 Evropské unie, která chrání oblasti s vysokou biodiverzitou.

Reliéf Reliéf Mont Ventoux je výsledkem tektonických, krasových a periglaciálních procesů. Hora je tvořena jurskými vápenci, zvednutými během alpínsko-himalájského vrásnění v období křídy. Vrchol byl utvářen periglaciálními procesy v pleistocénu, což vytvořilo kamenná pole, svahové sutě a mrazové sruby.

Svahy jsou asymetrické: jižní je prudší, suchý a erodovaný; severní je zalesněný a stabilnější díky expozici a srážkám. Krasové procesy vytvořily závrty, suchá údolí, jeskyně (např. Gorges de la Nesque, Plan de Vaucluse) a ovlivňují vodní režim – voda se rychle infiltruje, což vede k suchým půdám vhodným pro středomořskou vegetaci.

Biodiverzita

Flóra Oblast obsahuje přes 1 000 druhů cévnatých rostlin (třetina druhů Provence). Vegetace se mění s výškou: v 300–800 m dominují dub cesmínovitý (Quercus ilex), dub pýřitý (Q. pubescens), borovice halepská (Pinus halepensis), tymián (Thymus vulgaris), levandule lékařská (Lavandula angustifolia) a rozmarýn (Rosmarinus officinalis). Do 1 400 m převládají smíšené lesy s duby, habrem obecným (Carpinus betulus), bukem lesním (Fagus sylvatica) a borovicí černou (Pinus nigra). Nad 1 400 m převládají travino-bylinné formace s alpínskými druhy, na vrcholu odolné keře proti větru a UV záření.

Endemické druhy zahrnují mák oranžový (Papaver aurantiacum), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii) a lomikámen diapensiovitý (Saxifraga diapensioides).

Fauna Fauna je rozmanitá: v oblasti se vyskutuje na 150 hnízdících druhů ptáků, včetně orla skalního (Aquila chrysaetos), sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Savci zahrnují kamzíka horského (Rupicapra rupicapra), muflona (Ovis gmelini), jelena evropského (Cervus elaphus), srnce obecného (Capreolus capreolus) a přes 20 druhů netopýrů.

Bohaté zastoupení mají bezobratlí: přes 2 000 druhů motýlů, včetně ohroženého jasoně červenookého (Parnassius apollo) a endemického pestrokřídlce podražcového (Zerynthia polyxena). Brouci, blanokřídlí a opylovači jsou zde méně prozkoumaní.

Antropogenní vlivy Oblast je dlouhodobě ovlivňována člověkem: pastva, zemědělství, vinice a těžba dřeva vedly k deforestaci a erozi. Ve 20. století byly plochy zalesněny nepůvodními druhy (borovice černá, cedr atlaský), což stabilizovalo půdy, ale změnilo druhovou skladbu a došlo k zavlečení invazivních druhů.

Od 50. let 20. století roste městská zástavba, což fragmentuje biotopy a zvyšuje tlak na vodní zdroje. Turismus přitahuje přes 700 000 návštěvníků ročně (Gorges de la Nesque, údolí Toulouren, vrchol Mont Ventoux), což způsobuje erozi stezek, znečištění a rušení fauny. Zvláště silný je nápor během etap Tour de France vedoucích přes vrchol.

Klimatická změna (antropogenní příčiny) zvyšuje teploty (o 1,3 °C za poslední století, předpoklad +4 °C do 2100) a snižuje srážky (o 4–30 %), což vede k posunu vegetačních pásem, nedostatku vody a riziku požárů.

Tour de France Výstup na Mont Ventoux nebývá do programu Tour de France zařazován tak často, ale je-li zařazen, slibuje pro fanoušky cyklistiky neuvěřitelný zážitek. Celkem končila etapa na vrcholu Mont Ventoux 10krát. Cíl je v nadmořské výšce 1909 m. V roce 1965, 1967, 1972 a 1974 byl ovšem cíl o něco níže, a to v nadmořské výšce 1895 m.

náhled|Pohled na Mont Ventoux

Etapy s cílem na vrcholu

RokEtapaStart etapyVzdálenost (km)KategorieVítěz etapyŽlutý trikot 1958 18 Bédoin 21,5 (časovka) 1 Charly Gaul Raphaël Geminiani 1965 14 Montpellier 173 1 Raymond Poulidor Felice Gimondi 1970 14 Gap 170 1 Eddy Merckx Eddy Merckx 1972 11 Carnon-Plage 207 1 Bernard Thévenet Eddy Merckx 1987 18 Carpentras 36,5 (časovka) HC Jean-François Bernard Jean-François Bernard 2000 12 Carpentras 149 HC Marco Pantani Lance Armstrong 2002 14 Lodève 221 HC Richard Virenque Lance Armstrong 2009 20 Montélimar 167 HC Juan Manuel Garate Alberto Contador 2013 15 Givors 242,5 HC Chris Froome Chris Froome 2016 12 Givors 178 HC Thomas De Gendt Chris Froome202516Montpellier171,5HC Valentin Paret-PeintreTadej Pogačar náhled|vpravo|Pohled na Mont Ventoux z Mirabel-aux-Baronnies

Etapy vedoucí přes vrchol Etap vedoucích přes vrchol Mont Ventoux se uskutečnilo celkem 8.

RokEtapaKategorieStartCílPrvní na vrcholu 1951181 Montpellier Avignon Lucien Lazarides 1952141 Aix-en-Provence Avignon Jean Robic 1955111 Marseille Avignon Louison Bobet 1967131 Marseille Carpentras Julio Jimenez 1974121 Savines-le-Lac Orange Gonzalo Aja 199415HC Montpellier Carpentras Eros Poli 2021111 Sorgues Malaucène Julian Alaphilippe HC Wout van Aert

V roce 1951 vedla cesta na vrchol z vesničky Malaucène. V ostatních letech z Bédoinu.

Stoupání z Bédoinu na vrchol Mont Ventoux náhled|vpravo|Profil stoupání na Mont Ventoux od jihu z Bédion Stoupání z Bédoinu na Mont Ventoux je profesionálními cyklisty považováno za jedno z nejnáročnějších. Průměrný sklon kopce je 7,43 % a současná délka tratě 21 825 metrů.

KilometrPrůměrný sklon KilometrPrůměrný sklon 1 1.9 % 12 10.1 % 2 2.8 % 13 9.2 % 3 3.8 % 14 9.4 % 4 5.8 % 15 8.8 % 5 5.6 % 16 6.9 % 6 3.1 % 17 6.6 % 7 8.6 % 18 6.8 % 8 9.4 % 19 7.4 % 9 10.5 % 20 8.3 % 10 10.1 % 21 9.1 % 11 9.3 % 22 10.0 %

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Tom Simpson na Mont Ventoux Mont Ventoux na idnes.cz Mont Ventoux na Horydoly.cz

Kategorie:Tour de France Kategorie:Tisícovky ve Francii Kategorie:Hory a kopce v Provensálských Alpách Kategorie:Biosférické rezervace ve Francii