Jaderná elektrárna Greifswald (někdy též uváděna jako Jaderná elektrárna Lubmin) byla největší jadernou elektrárnou v Německé demokratické republice, která se nacházela ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko a byla uzavřena krátce po sjednocení Německa v červenci 1990.
Historie náhled|Velín 4. bloku jaderné elektrárny Greifswald v únoru 1990|vlevo
Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1967 a v první fázi byly vybudovány 4 sovětské jaderné reaktory typu VVER-440/230, které byly do komerčního provozu uvedeny v letech 1974 až 1979. Na výstavbě elektrárny se podílelo kolem 15 000 pracovníků.
V druhé etapě byla plánována výstavba dalších 4 sovětských reaktorů typu VVER-440/213. Do komerčního provozu byl však uveden 1. listopadu 1989 pouze první z nich, ale už po třech týdnech byl 24. listopadu odstaven. Další reaktor (Greifswald 6) byl sice dostavěn, ale nikdy nebyl uveden do provozu. Plány na stavbu zbývajících reaktorů byly zrušeny. Od února do července 1990 byla odstavena také starší generace reaktorů, neboť vyžadovaly urgentní zvýšení bezpečnosti v mnoha směrech, což by bylo příliš nákladné. Její definitivní odstavení proběhlo v roce 1995.
V době vrcholu provozu zaměstnávala elektrárna na plný úvazek asi 10 tisíc zaměstnanců a pokrývala 11 % celkové spotřeby NDR. V současnosti pracuje na jejím zabezpečení a demontáži asi tisíc lidí. Cena likvidace je vyčíslena na 4 miliardy euro.
Porucha thumb|Demonstrace v únoru 1990 v Berlíně proti jaderné elektrárně Greifswald
7. prosince 1975 chtěl elektrikář svému učni ukázat, jak se přemosťují elektrické obvody. Přitom došlo ke zkratu na nízkonapěťové straně rezervního transformátoru 1 bloku 1. Zkratový proud způsobil vznik kabelového požáru. Požár v hlavním kabelovém kanálu zničil napájení a řídicí vedení pěti ze šesti hlavních čerpadel chladicího média. Šesté čerpadlo bylo náhodně připojeno k elektrickému okruhu sousedního reaktoru a zajistilo nouzové chlazení aktivní zóny. Požár se podnikovým hasičům podařilo rychle dostat pod kontrolu a napájení čerpadel bylo provizorně obnoveno, protože bezprostředně po vzniku požáru byla přijata protiopatření a obsluha elektrárny po celou dobu nehody činila správná rozhodnutí.
Po této téměř katastrofě byla navržena opatření ke zlepšení protipožární ochrany v elektrárně a byla zavedena „prostorová separace“ bezpečnostně významných zařízení, což trvalo několik týdnů; každé hlavní čerpadlo chladicího média přitom obdrželo samostatné napájení. Opatření v oblasti požární ochrany byla realizována až jedenáct let po události z roku 1975 a mezitím došlo alespoň k jednomu dalšímu požáru (1977 v zařízení na úpravu vody).
Porucha z roku 1975 byla zveřejněna až po změně politických poměrů v roce 1989 v televizi a v časopise Der Spiegel (mj. vydání z 1. února 1990). Sovětské orgány již několik hodin po incidentu informovaly Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Pokud by byla v době události již k dispozici nebo použitelná kritéria Mezinárodní stupnice jaderných událostí (INES), byla by nehoda zařazena do stupně INES 3.,
Hodnota 10 % povoleného limitu úniku radioaktivity nebyla překročena. Pozdější vyhodnocení událostí vládní komisí a potvrzení závěrů komise ze strany MAAE ukazují, že zkušená obsluha může kompenzovat konstrukčně podmíněné slabiny zařízení. Tento případ poruchy byl proto po roce 1990 zahrnut jako standardní scénář nehody pro reaktory WWER-440 do simulátorového výcviku v Greifswaldu.
Náklady na incident se odhadují na 519 milionů dolarů.
Citace
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Homepage der Energiewerke Nord GmbH Onlinemagazin über das Kernkraftwerk Greifswald
Greifswald Kategorie:Stavby v Zemském okrese Přední Pomořansko-Greifswald Greifswald Kategorie:Stavby v Meklenbursku-Předním Pomořansku