Phorusrhacos („nositel vrásek“) byl rod velkého nelétavého ptáka, vysokého až kolem 2,5 m a vážícího zhruba 130 kg. Ve své době (spodní až střední miocén) patřil mezi úspěšné masožravce Jižní Ameriky.
Historie Byl formálně popsán roku 1887 argentinským paleontologem Florentinem Ameghinem. Slovo phorusrhacos patrně znamená "nositel vrásek" (podle zvrásněného povrchu spodní čelisti). V Česku se pod jménem Phororacos „proslavil“ v Zemanově filmu Cesta do pravěku z roku 1955, v kterém pronásleduje hlavní hrdiny.https://veda.instory.cz/1476-ptaci-zabijak-z-cesty-do-praveku-skutecne-existoval-byl-obrovsky-a-dokazal-zabit-i-tvora-o-velikosti-kone.html
Popis Měl dlouhé silné nohy, které byly přizpůsobeny k rychlému běhu, a tak mohl uhánět travnatou plání stejně rychle jako dostihový kůň. Phorusrhacos měl malá, letu neschopná křídla, která při běhu používal k udržování rovnováhy a snad i k nahánění kořisti. Některé příbuzné rody (např. Titanis) však měly zachované přední končetiny s drápy, podobné zakrnělým končetinám tyranosauridů. Jeho zobák byl tak masivní a silný, že mohl drtit menší kosti, dosahoval délky až kolem 65 cm. Pravděpodobně se živil menšími býložravými savci Jižní Ameriky, malými příbuznými notostylopse a toxodonta. Příbuzní forusraka žili až do doby před asi 96 tisíci let a někteří z nich přešli do Severní Ameriky.Jones, W.; Rinderknecht, A.; Alvarenga, H.; Montenegro, F.; Ubilla, M. (2017). The last terror birds (Aves, Phorusrhacidae): new evidence from the late Pleistocene of Uruguay. Paläontologische Zeitschrift. 92 (2): 365–372.
Systematika Příbuznými, avšak podstatně menšími rody forusracidů byly další argentinské taxony Patagornis a Andalgalornis. Blízce příbuzným a o trochu větším rodem byl také taxon Devincenzia. Phorusrhacos se vzdáleně podobal rodům Gastornis a Diatryma, tyto dvě skupiny velkých ptáků se ale vyvíjely zcela odděleně. Přesto jsou vzdáleně spřízněny se seriemami, které žijí v jihoamerických pampách dodnes. Ještě větším zástupcem této čeledi byl rod Kelenken, dosahující výšky až 3,2 metru a hmotnosti asi 250 kilogramů.http://www.osel.cz/10322-nejvetsi-ptaci-zabijak.html
Odkazy
Reference
Literatura Ameghino, F. (1887). Enumeración sistemática de las espécies de mamíferos fósiles coleccionados por Carlos Ameghino en los terrenos Eocenos de la Patagonia austral y depositados en el Museo de La Plata. Boletin del Museo de La Plata. 1: 1-26. Ameghino, F. (1889). Contribución al conocimiento de los mamíferos fósiles de la República Argentina. Actas Academia Nacional Ciencias de Córdoba. 6: 1-1028. Alvarenga, Herculano M. F. & Höfling, Elizabeth (2003). Systematic revision of the Phorusrhacidae (Aves: Ralliformes). Papéis Avulsos de Zoologia. 43(4): 55-91. Federico J. Degrange, Drew Eddy, Pablo Puerta & Julia Clarke (2019). New skull remains of Phorusrhacos longissimus (Aves, Cariamiformes) from the Miocene of Argentina: implications for the morphology of Phorusrhacidae. Journal of Paleontology. 93(6): 1221-1233. doi: https://doi.org/10.1017/jpa.2019.53
Externí odkazy
Kategorie:Forusracidé Kategorie:Pravěcí ptáci Kategorie:Organismy žijící v neogénu