SMS Kaiser Karl VI. byl druhý postavený pancéřový křižník Rakousko-uherského námořnictva. Účastnil se první světové války a jeho posádka se také připojila ke vzpouře v boce Kotorské v roce 1918. Po válce byl jako součást reparací předán Velké Británii, která ho nechala sešrotovat.
Konstrukce thumb|left|Základní uspořádání plavidla
Hlavní výzbroj tvořily dva 240mm kanóny Krupp, umístěné v jednohlavňových věžích – po jedné na přídi a na zádi. Osm 150mm kanónů sekundární ráže bylo v kasematech na bocích lodě. Lehkou výzbroj představovalo osmnáct 47mm kanónů a loď také nesla dva torpédomety. Boční 210mm silný pancéřový pás chránil trup na čáře ponoru v prostoru mezi dělovými věžemi. Pancéřová paluba měla sílu 60 mm a můstek měl pancíř silný 200 mm.
Operační nasazení thumb|left|Kaiser Karl VI.
V letech 1902-1903 křižník působil jako staniční loď v Číně.
Za první světové války byl Kaiser Karl VI. stále v aktivní službě. Hned na počátku války se podílel na rakousko-uherském pokusu o námořní blokádu černohorského pobřeží s pomocí hladinových lodí. Dne 12. srpna 1914 Kaiser Karl VI. ostřeloval postavení černohorského pobřežního dělostřelectva, 24. října pak ostřeloval pozice černohorského dělostřelectva na hoře Lovčen.Pod rakouskou vlajkou, s. 42 Posádka lodi se také v roce 1918 připojila k neúspěšné vzpouře v Boce Kotorské. V březnu 1918 byl křižník využíván již jen jako velitelská a ubytovací loď v Šibeniku. Po válce byl křižník jako součást reparací předán Velké Británii, která ho nechala roku 1922 v Neapoli sešrotovat.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Profil na serveru Palba.cz
Kaiser Karl VI. Kategorie:Rakousko-uherské válečné lodě v první světové válce Kategorie:Lodě spuštěné 1898 Kategorie:Lodě přijaté 1900 Kategorie:Lodě sešrotované 1922