Russenorsk je pidžinový jazyk, kombinující v sobě prvky norštiny a ruštiny, konkrétně jejího bělomořského dialektu pomorštiny (pomorskij jazyk; nejde o pomorštinu Pomořanskou!), jež má silný baltskofinský, jmenovitě karelský substrát. Russenorsk vznikl v komunitě ruských obchodníků a norských rybářů v arktických oblastech. Užíván byl v oblasti norsko-ruské hranice (Barentsovo moře, poloostrov Kola, ale i souostroví Špicberky).
K rozšíření tohoto jazyka vedl hlavně tzv. pomorský obchod mezi oběma komunitami a také skutečnost, že jak pro Rusy, tak pro Nory v arktických oblastech bylo problematičtější spojit se s jinými oblastmi jejich země než se sebou navzájem. Jazyk byl používán zhruba od 17. století (první doložené slovo) až do 20. století. Říjnová revoluce v Rusku v roce 1917 však velmi ztížila možnost kontaktů mezi ruskou a norskou komunitou. Tím se i snížila potřeba společného dorozumívání. K ztrátě významu jazyka vedla i výrazná změna společné hranice mezi Norskem a Ruskem, které ztratilo roku 1917 formální svrchovanost nad Finskem. V roce 1919 obsadilo Finsko oblast kolem městečka Petsamo, čímž byla až do roku 1944 přerušena i společná hranice mezi Ruskem a Norskem. Úplně poslední doložená transakce v tomto jazyku byla uzavřena v roce 1923. Ze sociologického hlediska bylo zajímavé, že jazyk byl užíván napříč sociálními vrstvami. Některé morfologické jevy v jazyce russenorsk jsou přičítány vlivu ještě jiných jazyků. Například koncovka -om u sloves, pochází možná z pidžinizované angličtiny užívané v přístavu Archangelsk. Avšak toto tvrzení není zcela přesvědčivě doložitelné.
Gramatika jazyka russenorsk byla velmi jednoduchá jako u všech pidžinových jazyků. Byla prokázána existence asi 400 slov. V drtivé většině se slovní zásoba týkala problematiky obchodu, lovu a rybolovu (případně souvisejících témat jako počasí), nezasahovala však do méně frekventovaných témat komunikace jako například politiky a hudby. Slova jazyka byla ovlivněna či přejata v 50 % případů z norštiny, v 40 % z ruštiny a dále se v jazyku projevovaly vlivy angličtiny, nizozemštiny, dolnoněmčiny, finštiny, francouzštiny, švédštiny a sámských (laponských) jazyků.
Příklady Moja på tvoja – Mluvím tvým jazykem. Kak sprek? Moje niet forsto – Co jsi řekl? Nerozuměl jsem. å råbbåte – pracovat klæba – chléb Mangoli åra moja njet smotrom tvoja – Neviděl jsem tě mnoho let. Kam tvoja levom? – Jak se ti daří? Basiba, koroso – Děkuji, dobře. På tvoja kona? – Jsi ženatý? På moja kona, to piga – Mám ženu a dvě dcery. Stoberi motrom rusman/burman – Dobré jitro, Ruse/Nore.
Odkazy Související články Trasjanka – směs ruštiny a běloruštiny Suržyk – směs ruštiny a ukrajinštiny
Externí odkazy http://is.muni.cz/th/179884/ff_b_b1/RUSSENORSK_jako_dvouzdrojovy_pidzin_jazyk.pdf Marta Hellmuthová: Laponské miniatury. In Neděle s LD č. 5, s. 10, 2. 2. 1979 http://www.nyest.hu/renhirek/senki-nem-akar-orosz-lenni
Kategorie:Slovanské jazyky Kategorie:Jazyky Norska Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Špicberků Kategorie:Makarónské jazyky Kategorie:Pidžiny a kreolské jazyky na bázi ruštiny Kategorie:Pomorové