Jednotný národní výbor (JNV) existující v Československu v letech 1949 až 1954 byl zjednodušeně označením městského národního výboru v sídelních městech krajů vytvořených v roce 1949 – s výjimkou Prahy, Brna a Bratislavy – který byl sloučen s místním okresním národním výborem. Navíc JNV vznikl také v Opavě a Vysokých Tatrách, které nebyly krajskými městy. Základním právním pramenem pro existenci JNV byl zákon č. 142/1949 Sb., o výkonu lidové správy v sídlech krajů, ve znění pozdějších předpisů.Zákon č. 142/1949 Sb., o výkonu lidové správy v sídlech krajů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online. Konec existence jednotných národních výborů od května 1954 přineslo vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organisaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění pozdějších předpisů, které plnění úkolů okresních a místních národních výborů uložilo v krajských městech městským národním výborům.Vládní nařízení č. 23/1954 Sb., o organisaci výkonných orgánů národních výborů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
Právní pozadí Návrh zákona, kterým vznikly jednotné národní výbory, vyšel z dílny vlády. Hlavní důvody k jeho přijetí bylo sjednocení úpravy v jednotlivých krajských městech, důvody ekonomické, ale také snaha o zabezpečení možnosti rolníků z venkovského okolí krajských měst zasahovat do vývoje společné územní jednotky.NS RČS 1948-1954, 29. schůze, část 10/13 [online]. [cit. 2009-08-18]. Dostupné online. Poslanci se nezapomněli ani pochválit, že se jedná o návrh pokrokový, který je novinkou nejen v Československu, ale i na celém světě. Zákonem došlo také na několik desítek let k likvidaci statutárních měst.
Zákon č. 142/1949 Sb. v ustanovení §1 odst. 1 definoval JNV takto: „Území města, které je sídlem krajského národního výboru, a území okresu se sídlem okresního národního výboru v krajském městě tvoří jeden okres, v němž lidovou správu vykonává jednotný národní výbor o 48 členech se sídlem v krajském městě. Jednotný národní výbor vykonává na území celého okresu působnost okresního národního výboru a na území města svého sídla též působnost místního národního výboru.“
Definice poměrně komplikovaná, z níž navíc byly určité výjimky: jednotné národní výbory například nevznikly v Praze, Brně a v Bratislavě, kde fungovaly v této době takzvané ústřední národní výbory.Zákon č. 76/1949 Sb., o organisaci správy v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online. Na stranu druhou byla existence JNV přiřknuta také Opavě a Vysokým Tatrám. Zákon také poskytoval právo vládě rozhodnout, ve kterých dalších okresech vytvoří jednotné národní výbory.
Jednotné národní výbory i ústřední národní výbory byly podřízeny krajským národním výborům.
Místa působnosti v Česku České Budějovice Gottwaldov Hradec Králové Jihlava Karlovy Vary Liberec Olomouc Opava Ostrava Pardubice Plzeň Ústí nad Labem
na Slovensku Banská Bystrica Košice Nitra Prešov Vysoké Tatry Žilina
Odkazy Reference
Související články Národní výbor (1945–1990) Městský národní výbor
Externí odkazy HLADÍKOVÁ, Věra. Dějiny města Ústí nad Labem: Jednotný národní výbor [online]. c1997 [cit. 2009-08-18]. Česky. Dostupné online.
Kategorie:Národní výbory (Československo) Kategorie:Úřady obcí Kategorie:Orgány okresů Kategorie:Obecní zastupitelstva Kategorie:Úřady obcí v Česku Kategorie:Obecní zastupitelstva v Česku Kategorie:Zaniklé orgány okresů v Česku