Žebříček WTA (oficiálně PIF WTA Rankings) uvádí pořadí profesionálních tenistek ve dvouhře a ve čtyřhře, které sestavuje Ženská tenisová asociace (WTA) na základě dlouhodobých výsledků hráček z profesionálních turnajů. Klasifikace odráží bodový zisk za předchozích 52 týdnů. V květnu 2024 se historicky prvním titulárním partnerem žebříčku stal státní saúdskoarabský investiční fond Public Investment Fund (PIF), globální partner okruhů ATP a WTA Tour.
Ve dvouhře byl žebříček zaveden 3. listopadu 1975 a ve čtyřhře pak 10. září 1984. Matematické propočty pro postavení hráček WTA používala od roku 1973. Aktualizovaná klasifikace je zveřejňována každé pondělí vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí v Indian Wells, Miami, Římě, Madridu, Kanadě, Cincinnati a Pekingu, kdy je přestávka čtrnáct dní.
Na čele klasifikace se vystřídalo 30 singlistek a 50 deblistek, včetně patnácti dvojic pobývajících na vrcholu čtyřhry. V září 2026 zahájila po výhře na US Open první období na pozici světové jedničky Jelena Rybakinová. Stala se tak první kazachstánskou jedničkou ve dvouhře bez ohledu na pohlaví a ve 27 letech druhou nejstarší jedničkou v prvním období, po 28leté Kerberové ze září 2016. Po triumfu na Madrid Open se v květnu 2026 do čela deblové klasifikace vrátila Češka Kateřina Siniaková a zahájila sedmé období na vrcholu.
Žebříčky WTA a ATP byly 16. března 2020 zmrazeny v důsledku koronavirové pandemie. Ženská světová klasifikace byla obnovena 10. srpna 2020 se znovurozehráním sezóny. Mužský žebříček na ni navázal 24. srpna téhož roku s rozehráním newyorského turnaje Western & Southern Open.
Trofeje náhled|Chris Evertová, historicky první světová jednička WTA, která zakončila úvodní tři ročníky 1975–1977 a poté i sezóny 1980–1981 na vrcholu klasifikace V říjnu 2015 představila Ženská tenisová asociace ke 40. výročí zavedení automatizovaného žebříčku novou trofej pro světové jedničky ve dvouhře a čtyřhře. Poprvé byly trofeje uděleny na Turnaji mistryň 2015 v Singapuru. Umělecký návrh byl zpracován ve spolupráci zadavatele WTA se švýcarskou agenturou Highlight Consulting, londýnskou návrhářskou agenturou Ingredient a dílnou výrobce ocenění Thomasem Fattorinim. Po roční přípravě trvala vlastní výroba tři měsíce.
Dvě kovové paže ve tvaru tenisové rakety vycházejí z podstavce. Symbolizují eleganci s krásou sportu a drží tenisový míč. Jeho povrch tvoří stříbrná „mapa hvězd“, s tisíci drobnými tečkami reprezentujícími ženské profesionálky od minulosti do budoucnosti. Pouze světové jedničky jsou v tomto tenisovém vesmíru zvýrazněny diamantem. Každá šampiónka tak ve sportu navěky zanechala svůj otisk.
Trofej je vysoká 52 cm a hmotnost činí 7,6 kg. V říjnu 2018 byla trofej pro dvouhru pojmenována po první jedničce Chris Evertové (Chris Evert WTA World No.1 Trophy). První takto oceněnou se na Turnaji mistryň 2018 stala Simona Halepová.
Bodové hodnocení Body do žebříčku jsou sčítány na základě úspěšnosti tenistek v jednotlivých turnajích, kde každé kolo turnaje dané kategorie je ohodnoceno příslušným počtem bodů. Body jsou kumulovány v rozmezí posledních 52 týdnů z maximálně šestnácti turnajů ve dvouhře a jedenácti ve čtyřhře. Aby se tenistka objevila v žebříčku, musí získat body minimálně na třech turnajích nebo uhrát alespoň 10 bodů ve dvouhře či čtyřhře na jednom nebo více turnajích. Nejnižším věkem hráčky k účasti na turnajích je čtrnáct let, kdy v tomto věku může tenistka odehrát až osm turnajů okruhu ITF a Billie Jean King Cup nebo se zúčastnit na divokou kartu jedné události WTA International.2011 WTA Ranking System, wtatennis.com, přístup: 5.8.2011
V minulosti se do bodového hodnocení hráček započítávalo sedmnáct nejlepších výsledků za poslední rok. Výjimku tvořily grandslamy a turnaje kategorie Tier I, které se vedle těchto sedmnácti nejlepších událostí navíc započítávaly k celkovému bodovému zisku. Od roku 1996 začal fungovat systém tzv. bonusových bodů, které byly hráčce připsány na turnaji, kde obhajovala vítězství. Ten umožňoval získat více bodů pro hráčku, která porazila soupeřku výše postavenou na žebříčku WTA. Tento systém však byl opuštěn v kalendářní sezóně 2005.
Kategorie turnajů náhled|upright=0.6|Steffi Grafová drží rekord celkového počtu 377 týdnů na čele žebříčku, včetně 186 týdnů bez přerušení V roce 2021 se uskutečnila revize systému kategorií, s náhradou existujících úrovní International a Premier. Turnaje jsou rozděleny na základě výše rozpočtu a zisku bodů, které se hráčce započítají do bodového hodnocení:
A. Grand Slam – nejvyšší kategorie obsahující čtyři turnaje. Vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 2 000 bodů. B. Tour Championships – WTA Finals WTA Finals – Turnaj mistryň, od roku 2014 pro osm singlistek a osm deblových párů.
C. Turnaje WTA WTA 1000 – kategorie devíti turnajů, jejichž vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 1 000 či 900 bodů. Povinný start (mandatory) je vyžadován pro přední hráčky žebříčku. WTA 500 – kategorie turnajů, jejichž vítězky získávají 470 bodů. WTA 250 – kategorie obsahující okolo třiceti turnajů. Na každé události s dotací okolo čtvrt milionu dolarů může ve dvouhře startovat pouze jediná tenistka elitní světové desítky žebříčku WTA. Na událostech s rozpočtem cca půl milionu dolarů mohou hrát dvě tenistky elitní desítky. Vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 280 bodů. WTA 125 – série obsahující několik turnajů. Vítězky dvouhry a čtyřhry získávají 160 bodů.
Body lze také získat na Ženském okruhu ITF organizovaném Mezinárodní tenisovou federací, kde mají turnaje rozpočet 15–100 tisíc dolarů.
Žebříček WTA
Zajímavosti Tři české tenistky v první desítce dvouhry se poprvé objevily 10. srpna 2015, kdy byla Petra Kvitová čtvrtá, Lucie Šafářová sedmá a Karolína Plíšková osmá.
Roberta Vinciová se v první desítce dvouhry premiérově objevila ve 33 letech a 4 dnech věku, kdy jí 22. února 2016 patřila 10. příčka. Stala se tak nejstarší debutantkou v Top 10 od zavedení žebříčku a celkově čtvrtou Italkou v této elitní skupině hráček. Dalšími nejstaršími debutantkami se za Italkou staly Betty Stöveová (31 let a 100 dní), Francesca Schiavoneová (29 let a 349 dní) a Julia Görgesová (29 let a 95 dní).
Serena Williamsová měla po wimbledonském titulu 2015 jako první jednička více než dvojnásobný počet bodů před druhou ženou v pořadí. Ve vydání z 13. července 2015 její hodnota činila 13 161 bodů a druhá Šarapovová pak měla 6 490 bodů. Ve vydání z 24. dubna 2017 se pak Serena Williamsová stala nejstarší jedničkou v historii WTA, když jí v době nástupu do čela bylo 35 let, 6 měsíců a 29 dní. Překonala tak věkový rekord 30 let, 11 měsíců a 3 dní Chris Evertové z listopadu 1985. Nejstarší světovou jedničkou v prvním období se po zářijovém US Open 2016 stala 28letá Němka Angelique Kerberová, když v této statistice překonala Jennifer Capriatiovou, které bylo v říjnu 2001 při nástupu do čela klasifikace 25 let a 200 dní.
Nejníže postavenými čtvrtfinalistkami na grandslamu se staly Martina Hingisová (na 349. místě na Australian Open 2006), Kaia Kanepiová (na 451. místě na US Open 2017), Kim Clijstersová (neklasifikována na US Open 2009), Justine Heninová (neklasifikována na Australian Open 2010), Cvetana Pironkovová (neklasifikována na US Open 2020) a Anastasija Pavljučenkovová (na 333. místě na French Open 2023).
Pátá hráčka pořadí Jessica Pegulaová se na Turnaji mistryň 2023 stala první tenistkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975, která se na jediném turnaji utkala s prvními čtyřmi ženami světové klasifikace. První Sabalenkovu, třetí Gauffovou i čtvrtou Rybakinovou porazila. Světové dvojce Świątekové podlehla ve finále.
V 36 letech, 1 měsíci a 11 dnech se Sorana Cîrsteaová stala 18. května 2026 nejstarší debutantkou v Top 20, když do dvacítky vstoupila na 18. místě. Překonala tak věkový rekord 35leté Lučićové Baroniové, která ve světové dvacítce prožila premiéru v dubnu 2017.
Dvouhra
Světové jedničky Přehled uvádí hráčky klasifikované na prvním místě žebříčku WTA ve dvouhře od roku 1975.
Poř. stát tenistka týdnů celkem poprvé klasifikována 1. Steffi Grafová 377 17. srpna 1987 2. Martina Navrátilová 332 10. července 1978 3. Serena Williamsová 319 8. července 2002 4. Chris Evertová 260 3. listopadu 1975 5. Martina Hingisová 209 31. března 1997 6. Monika Selešová 178 11. března 1991 7. Iga Świąteková 1254. dubna 2022 8. Ashleigh Bartyová 121 24. června 2019 9. Justine Heninová 117 20. října 2003 10. neutrální statusAryna Sabalenková 107 11. září 2023 11. Lindsay Davenportová 98 12. října 1998 12. Caroline Wozniacká 71 11. října 2010 13. Simona Halepová 64 9. října 2017 14. Viktoria Azarenková 51 30. ledna 2012 15. Amélie Mauresmová 39 13. září 2004 16. Angelique Kerberová 34 12. září 2016 17. Dinara Safinová 26 20. dubna 2009 18. Naomi Ósakaová 25 28. ledna 2019 19. Tracy Austinová 21 7. dubna 1980 Maria Šarapovová 21 22. srpna 2005 21. Kim Clijstersová 20 11. srpna 2003 22. Jelena Jankovićová 18 11. srpna 2008 23. Jennifer Capriatiová 17 15. října 200124. Ana Ivanovićová 12 9. června 2008 Arantxa Sánchezová Vicariová 12 6. února 1995 26. Venus Williamsová 11 25. února 2002 27. Karolína Plíšková 8 17. července 2017 28. Garbiñe Muguruzaová 4 11. září 2017 29. Jelena Rybakinová 14. září 2026 30. Evonne Goolagongová 2 26. dubna 1976
Světové jedničky nejdéle bez přerušení náhled|Lindsay Davenportová a Martina Hingisová se staly světovými jedničkami ve dvouhře i čtyřhře poř. stát tenistka týdnů 1. Steffi Grafová 186 Serena Williamsová 3. Martina Navrátilová 156 4. Ashleigh Bartyová 114 5. Chris Evertová 113 6. neutrální statusAryna Sabalenková 99 7. Steffi Grafová (2) 94 8. Monika Selešová 91 9. Martina Navrátilová (2) 90 10. Steffi Grafová (3) 87 11. Martina Hingisová 80 12. Chris Evertová (2) 76 13. Iga Świąteková 75 14. Martina Hingisová (2) 73 15. Monika Selešová (2) 64 16. Justine Heninová 61 17. Serena Williamsová (2)57'' 18. Iga Świąteková (2) 50 19. Caroline Wozniacká 49 Serena Williamsová (3) 49
Světové jedničky nejdéle v prvním období Přehled uvádí hráčky, které figurovaly nejdelší období na prvním místě žebříčku WTA v prvním období.
Poř. tenistka týdnů první období 1. Steffi Grafová 186 17. srpna 1987 10. března 1991 2. Martina Hingisová 80 31. března 1997 11. října 1998 3. Iga Świąteková 75 4. dubna 2022 10. září 2023 4. Serena Williamsová 57 8. července 2002 10. srpna 2003 5. Martina Navrátilová 26 10. července 1978 13. ledna 1979 6. Chris Evertová 25 3. listopadu 1975 25. dubna 1976 Dinara Safinová 20. dubna 2009 11. října 2009 8. Monika Selešová 21 11. března 1991 4. srpna 1991 Naomi Ósakaová 28. ledna 2019 23. června 2019 10. Angelique Kerberová 20 12. září 2016 29. ledna 2017
Týdny na čele žebříčku podle státu
Týdnůstáttenistka1 123Chris Evertová, Martina Navrátilová, Tracy Austinová, Monika Selešová,Lindsay Davenportová, Jennifer Capriatiová, Venus Williamsová, Serena Williamsová411Steffi Grafová, Angelique Kerberová209Martina Hingisová 143 Monika Selešová, Ana Ivanovićová, Jelena Jankovićová137Kim Clijstersová, Justine Heninová125Iga Świąteková123Evonne Goolagongová, Ashleigh Bartyová107neutrální statusAryna Sabalenková71Caroline Wozniacká64Simona Halepová51Viktoria Azarenková47Maria Šarapovová, Dinara Safinová39Amélie Mauresmová25Naomi Ósakaová16Arantxa Sánchezová Vicariová, Garbiñe Muguruzaová8Karolína PlíškováJelena Rybakinová
Konečný žebříček
Počet zakončení světových jedniček náhled|Serena Williamsová, 5násobná konečná jednička početstáttenistka 8 Steffi Grafová 7 Martina Navrátilová 5 Chris Evertová Serena Williamsová 4 Lindsay Davenportová 3 Ashleigh Bartyová Justine Heninová Martina Hingisová Monika Selešová 2 Simona Halepová Caroline Wozniacká Iga Świątekováneutrální status Aryna Sabalenková 1 Viktoria Azarenková Jelena Jankovićová Angelique Kerberová
Konečné světové jedničky podle let