Recep Tayyip Erdoğan (tureckou výslovností ; * 26. února 1954 Istanbul) je od srpna 2014 prezident Turecké republiky, bývalý starosta Istanbulu a v letech 2003 až 2014 turecký premiér.

Život Erdoğan se narodil na předměstí Istanbulu, ve čtvrti Kasımpaşa, v rodině, která se sem přestěhovala z provincie Rize. Vychodil náboženské školy a v mládí byl nucen si přivydělávat pouličním prodejem.

Politická kariéra Je zakladatelem Strany spravedlnosti a rozvoje (, zkráceně AK Parti), která má většinu poslaneckých mandátů v tureckém parlamentu. Pochází z islamistického politického zázemí, ale sám sebe popisuje jako konzervativního demokrata.

V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu. V roce 2002 jeho strana AKP vyhrála parlamentní volby a v roce 2003 se stal tureckým premiérem. Jako jediný turecký politik dokázal vyhrál parlamentní volby třikrát po sobě, vždy s vyšší podporou zejména díky hospodářskému růstu země.Erdoganova cesta na „trůn“: Od pouličního prodejce přes fotbal až do míst nejvyšších

náhled|Prezident Erdoğan s americkým prezidentem Obamou na summitu NATO, 5. září 2014

V historicky první přímé prezidentské volbě byl 10. srpna 2014 zvolen již v prvním kole prezidentem Turecké republiky. Dne 28. srpna se ujal úřadu a od opozičních novinářů a politiků si vysloužil nálepku diktátora.

Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v červenci 2016 zahájil rozsáhlé čistky v armádě, policii, justici, státní správě a ve školství.Masivní čistky v Turecku. Dotkly se už více než 60 tisíc lidí. Česká televize. 20. července 2016. Dne 20. července vyhlásil výjimečný stav na následující tři měsíce, díky kterému může Erdogan vládnout pomocí dekretů, může omezit či pozastavit právo shromažďovací nebo svobodu slova.Turecký prezident vyhlásil v zemi tříměsíční výjimečný stav, v čistkách chce pokračovat Následně svým dekretem nařídil uzavření 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou údajně podezřelé ze styků s Fethullahem Gülenem, kterého Erdogan označuje za údajného strůjce neúspěšného převratu.Erdogan podepsal první dekret po vyhlášení výjimečného stavu K březnu 2018 bylo více než 160 000 lidí propuštěno nebo postaveno mimo službu a 50 000 lidí skončilo ve vězení.V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč. Česká televize. 9. března 2018. Do února 2019 bylo zatčeno na 77 000 lidí.

V květnu 2023 obhájil prezidentský mandát, když svého soupeře Kemala Kılıçdaroğlu ve druhém kole prezidentských voleb 2023 těsně porazil.

Přes své dlouhodobě kritické připomínky 23. října 2023 podepsal protokol o přistoupení Švédska k NATO a odeslal ho do Velkého národního shromáždění Turecka.

Názory a kontroverze Turecko neuznává existenci řecké Kyperské republiky, která je členským státem EU. Podle Erdoğana „žádná země jménem Kypr neexistuje“. V červenci 2015 u příležitosti 41. výročí turecké invaze na Kypr navštívil Erdoğan mezinárodně neuznávanou Severokyperskou tureckou republiku,"Erdogan in Cyprus ". Famagusta Gazette. 20. července 2015. kterou podporuje a uznává jen Turecko. Severní Kypr je okupován tureckou armádou a podle Erdoğana „nepřichází v úvahu“, aby byli turečtí vojáci z ostrova staženi."Sjednocení Kypru uvázlo. Nechceme na ostrově tureckou armádu, zní z řecké části země". Aktuálně. 13. ledna 2017.

Erdoğan odmítá označit masakry Arménů v Osmanské říši jako genocidu a v červnu 2016 stáhl tureckého velvyslance z Německa v reakci na rezoluci německého parlamentu, která označuje masakry za genocidu."Němci uznali masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu, Ankara stáhla velvyslance". Novinky. 2. června 2016.

V dubnu 2016, kdy znovu propukly ozbrojené střety mezi Arménií a Ázerbájdžánem o arménskou enklávu Náhorní Karabach, Erdoğan vyjádřil podporu Ázerbájdžánu.

Dokument německého ministerstvo vnitra uvádí, že „jako výsledek postupně se islamizující vnitřní a vnější politiky Ankary od roku 2011 se Turecko stalo ústřední akční platformou islamistických uskupení v oblasti Blízkého východu. Mnoho projevů solidarity a podpory egyptskému Muslimskému bratrstvu, hnutí Hamás a skupinám ozbrojené islamistické opozice v Sýrii ze strany vládnoucí strany AKP a prezidenta Erdogana podtrhuje jejich ideologickou spřízněnost.“

Erdoğan je obhájcem práv Krymských Tatarů."To Defeat Russia, Ukraine Creates Muslim Military Unit Made Up Of Crimean Tatars". International Business Times. 3. srpna 2015. V srpnu 2016 Erdoğan při setkání s ukrajinským prezidentem Porošenkem prohlásil, že Turecko neuzná ruskou anexi Krymu, kterou nazval „krymskou okupací“.Erdogan Tells Poroshenko Turkey Won't Recognize Crimea As Russian, Radio Free Europe, 20. srpna 2016

V lednu 2018 byla zahájena turecká invaze do kurdské provincie Afrín na severu Sýrie, kterou Turecko od té doby okupuje. Erdoğan operaci konzultoval s generálním tajemníkem NATO Jensen Stoltenbergem, který Turecku vyjádřil podporu.Šéf NATO: Turecko má právo na obranu, ale na přiměřenou. Týden. 25. ledna 2018. V říjnu 2019 Erdoğan nařídil tureckou ofenzivu v Sýrii, která byla namířena proti prokurdským jednotkám SDF v syrské Rojavě.

Během své návštěvy Turecka v září 2019 jednal český premiér Andrej Babiš s Erdoğanem o situaci Čechů Miroslava Farkase a Markéty Všelichové, kteří si v tureckých věznicích odpykávají více než šestiletý trest za podporu syrských Kurdů bojujících proti Islámskému státu.

Podporoval Ázerbájdžán proti Arménii ve válce v Náhorním Karabachu v roce 2020. Po vítězné válce o sporné území prohlásil v prosinci 2020, že boj proti Arménii ještě neskončil. V lednu 2021 projevil zájem o vstup Turecka do Evropské unie. vpravo|náhled|Erdoğan a americký prezident Joe Biden na summitu NATO v roce 2023 Erdoğan a ruský prezident Vladimir Putin plánovali po ruské invazi na Ukrajinu, že prostřednictvím plynovodů TurkStream a Blue Stream by se do Evropy mohl dodávat ruský zemní plyn, který by Turecko prodávalo společně s plynen z Ázerbájdžánu nebo Íránu jako turecký plyn, a z Turecka by se tak mohl stát energetický uzel pro celou Evropu.

Během války v Pásmu Gazy v říjnu 2023 prohlásil, že Izrael je okupant a Hamás nepovažuje za teroristickou organizaci, a dále tvrdil, že „Hlavními viníky masakrů v Gaze jsou západní země.“ V Kataru sídlící předseda Hamásu Ismáíl Haníja, který v den útoku Hamásu na Izrael pobýval v tureckém Istanbulu, hovořil dne 21. října 2023 s Erdoğanem o situaci v Pásmu Gazy a o vývoji ve válce. 15. listopadu 2023 odsoudil Izrael jako „teroristický stát“ a obvinil ho ze spáchání genocidy proti Palestincům.

Po pádu Asadova režimu v Sýrii v prosinci 2024 podpořil novou syrskou vládou pod vedením Ahmada Šary, který během občanské války v Sýrii vedl islamistickou povstaleckou skupinu Tahrír al-Šám. V únoru 2025 se Šara setkal v Ankaře s Erdoğanem a jednal s ním o vzniku tureckých základen v Sýrii.

V roce 2025 byl za největšího politického oponenta Erdoğana považován istanbulský starosta Ekrem İmamoğlu, který měl v plánu kandidoval na prezidenta za opoziční stranu CHP. Dne 19. března 2025 ho zatkla policie. Jeho zatčení vedlo k masivním protivládním protestům v Turecku. Erdogan a jeho spojenci v zemi následně v dalších měsících nechali zatknout další opoziční předáky.

Spekulace o jeho etnickém původu a zdraví V roce 2003 Erdoğan údajně řekl, „Jsem Gruzín, moje rodina je gruzínská a do Rize emigrovala z Batumi.“(Turkish text: Ben de Gürcü'yüm, ailemiz Batum'dan Rize'ye göç etmiş bir Gürcü ailesidir.) Bülent Sarıoğlu, Milliyet, 13 December 2005. Nicméně v roce 2014 v interview pro televizi NTV řekl, „Neměli byste věřit těm věcem, které o mně říkají. Řekli, že jsem Gruzín...dokonce mnohem hnusnější věci, nazvali mě Arménem, ale já jsem Turek.“

V červenci 2026 uváděla některá izraelská média, že Erdogan má trpět rakovinou.

Výroky 15. listopadu 2014 prohlásil na konferenci latinskoamerických muslimských lídrů, že muslimové objevili Ameriku už v roce 1178.http://www.novinky.cz/zahranicni/353664-muslimove-objevili-ameriku-300-let-pred-kolumbem-tvrdi-turecky-prezident.html

V březnu 2018 v reakci na propuštění zadrženého představitele kurdské politické strany PYD, kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci, obvinil Erdoğan Českou republiku z podpory terorismu. Erdoğan prohlásil: „Toto propuštění Českou republiku dostalo do postavení země podporující terorismus... Propuštění vůdce teroristů znamená podporovat terorismus.“Erdogan kritizuje Česko kvůli propuštění Muslima: Neumíte vysvětlit, proč jste ho zatkli a pak propustili, jde tedy o podporu terorismu. Hospodářské noviny. 1. března 2018. Poradce tureckého prezidenta Yiğit Bulut prohlásil během televizního vysílání, že „Česká republika neexistuje. Její obyvatelé odešli a založili Slovensko. Česká republika je v područí Německa.“Válka slov s Tureckem kvůli lídrovi Kurdů začala. Česko je v područí Němců, tvrdí poradce Erdogana. Aktuálně.cz. 28. února 2018. Ministr zahraničí Martin Stropnický na obvinění České republiky z podpory terorismu a na další útoky ze strany tureckých představitelů nijak nereagoval.

Vyznamenání 60x60pixelů Pamětní medaile 1000. výročí Kazaně – Rusko, 1. května 2006 60x60pixelů Řád Pákistánu – Pákistán, 26. října 2009 60x60pixelů Řád zlatého rouna – Gruzie, 17. května 2010 Medaile nezávislosti ve zlatě – Kosovo, 4. listopadu 2010 60x60pixelů velkokříž Národního řádu Nigeru – Niger, 9. ledna 2011 60x60pixelů Řád Danaker – Kyrgyzstán, 2. února 2011 60x60pixelů Řád zlatého orla – Kazachstán, 2012 60x60pixelů Řád Hejdara Alijeva – Ázerbájdžán, 2. září 2014 60x60pixelů Státní řád gaziho emíra Amanulláha Chána – Afghánistán, 25. října 2014 alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu somálské hvězdy – Somálsko, 25. ledna 2015 60x60pixelů Řád národního praporu – Albánie, 13. května 2015 60x60pixelů velkokříž Řádu Leopolda – Belgie, 5. října 2015 alt=|60x60pixelů velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny – Pobřeží slonoviny, 29. února 2016 60x60pixelů velkokříž Národního řádu za zásluhy – Guinea, 3. března 2016 60x60pixelů velkokříž Národního řádu Madagaskaru – Madagaskar, 2017 60x60pixelů řetěz Řádu Isa bin Salmana al-Khalify – Bahrajn, 12. února 2017 60x60pixelů řetěz Řádu Mubáraka Velikého – 21. března 2017 60x60pixelů velký řetěz Řádu cti – Súdán, 24. prosince 2017 60x60pixelů velkostuha Řádu republiky – Tunisko, 27. prosince 2017 60x60pixelů velkokříž Národního řádu lva – Senegal, 1. března 2018 60x60pixelů velkokříž Národního řádu Mali – Mali, 2. března 2018 60x60pixelů velkokříž s řetězem Řádu republiky – Moldavsko, 17. října 2018 60x60pixelů velkokříž s řetězem Národního řádu za zásluhy – Paraguay, 2. prosince 2018 60x60pixelů velkokříž Řádu osvoboditele – Venezuela, 3. prosince 2018 60x60pixelů Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 2022 60x60pixelů Řád Zajda – Spojené arabské emiráty, 19. července 2023

Odkazy

Reference

Související články Erdoğan versus Glum Jan Böhmermann

Externí odkazy

Erdoganova cesta na „trůn“: Od pouličního prodejce přes fotbal až do míst nejvyšších BBC – Profil Recepa Tayyipa Erdoğana Encyclopædia Britannica – Recep Tayyip Erdoğan

Kategorie:Turečtí prezidenti Kategorie:Premiéři Turecka Kategorie:Diktátoři Kategorie:Nositelé Řádu Pákistánu Kategorie:Nositelé Národního řádu Madagaskaru Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Danaker (Kyrgyzstán) Kategorie:Nositelé Řádu somálské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu národního praporu (Albánie) Kategorie:Nositelé Národního řádu Pobřeží slonoviny Kategorie:Nositelé Národního řádu za zásluhy (Guinea) Kategorie:Nositelé Řádu Mubáraka Velikého Kategorie:Nositelé Čestné stuhy Kategorie:Nositelé Národního řádu Nigeru Kategorie:Nositelé Řádu Hejdara Alijeva Kategorie:Nositelé Řádu republiky (Tunisko) Kategorie:Nositelé Národního řádu Mali Kategorie:Nositelé Řádu republiky (Moldavsko) Kategorie:Nositelé Národního řádu za zásluhy (Paraguay) Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu osvoboditele