Jakub IV. (17. března 1473 – 9. září 1513) byl skotský král, který vládl v letech 1488–1513; syn skotského krále Jakuba III. a Markéty Dánské, manžel anglické princezny Markéty Tudorovny, otec skotského krále Jakuba V. a dědeček skotské královny Marie Stuartovny. Je všeobecně považován za nejúspěšnějšího skotského vládce z rodu Stuartovců. Jakub IV. padl v bitvě u Floddenu a stal se tak posledním panovníkem na britských ostrovech, který byl zabit v boji.
Počátek vlády Když byl jeho nepopulární otec Jakub III. zabit v bitvě u Sauchieburnu 11. června 1488, patnáctiletý Jakub byl dosazen na trůn a 24. června 1488 ve Scone korunován skotským králem. Rebelové, kteří jeho otce porazili u Sauchieburnu, s Jakubem pravděpodobně zacházeli jako s loutkou. Rychle však dokázal, že má panovnické vlohy. Porazil povstání v roce 1489, začal se přímo zajímat o vykonávání spravedlnosti a roku 1493 konečně získal pod kontrolu i Johna McDonalda II., lorda Ostrovů.
Jakub měl velmi dobré vzdělání a tvrdilo se, že plynule hovořil skotsky, anglicky, skotskou gaelštinou, latinsky, francouzsky, německy, italsky, vlámsky, španělsky a dánsky; byl též patronem umělců jako skotského básníka Williama Dunbara, Waltera Kennedyho, Gavina Douglase či Roberta Henrysona. Byl skutečným renesančním princem se zájmem o praktické a vědecké záležitosti. V roce 1506 udělil královskou listinu Univerzitě praktického lékařství v Edinburghu, z edinburského hradu vytvořil jednu z předních britských vojenských sléváren a roku 1505 přivítal založení první skotské tiskárny. Jakub též miloval lodě a věděl, jak je pro Skotsko důležité mít velké loďstvo. Získal 38 lodí a založil dvě nové loděnice. Jeho nejlepší lodí, kterou spustili na vodu roku 1511, byla karaka Michael, největší loď v Evropě, která vážila 1000 tun a byla 240 stop dlouhá.
150 px|náhled|vlevo|Markéta Tudorovna
Manželství a potomci Po určitou dobu podporoval uchazeče o anglický trůn Perkina Warbecka, ale nakonec uznal, že mír mezi Skotskem a Anglií byl v zájmu obou zemí, a tak roku 1502 podepsal dohodu o trvalém míru a 8. srpna 1503 se v Holyroodském opatství v Edinburghu oženil s anglickou princeznou Markétou Tudorovnou, dcerou Jindřicha VII. Měli spolu šest dětí, dospělosti se dožil jediný syn, budoucí skotský král.
1. Jakub (21. 2. 1507 Holyrood – 27. 2. 1508 Stirling), vévoda z Rothesay 2. mrtvě narozená dcera (*/† 15. 7. 1508 Holyrood) 3. Artur (20. 10. 1509 Holyrood – 14. 7. 1510), vévoda z Rothesay 4. Jakub V. Skotský (10. 4. 1512 Linlithgow – 14. 12. 1542 Falkland), skotský král od roku 1513 až do své smrti I. ⚭ 1537 Magdalena z Valois (10. 8. 1520 Saint-Germain-en-Laye – 7. 7. 1537 Edinburgh) II. ⚭ 1538 Marie de Guise (22. 11. 1515 Bar-le-Duc – 11. 6. 1560 Edinburgh) 5. mrtvě narozený syn (*/† listopad 1512 Holyrood) 6. Alexandr (30. 4. 1514 Stirling – 18. 12. 1515 tamtéž), vévoda z Rossu, narozen jako pohrobek
Kromě legitimních potomků měl Jakub IV. i sedm nemanželských dětí se čtyřmi různými milenkami. S Janet Kennedyovou měl syna Jakuba Stewarta, 1. hraběte z Moray, a dvě další děti, které se nedožily dospělosti. S Marion Boydovou měl syna Alexandera, arcibiskupa ze St. Andrews, a dceru Kateřinu Stewartovou, která se vdala za Jamese Douglase, 3. hraběte z Mortonu. S Markétou Drummondovou měl dceru Markétu a s Isobel (nebo Agnes) Stewartovou, dcerou Jamese Stewarta, 1. hraběte z Buchanu, měl dceru Janet, která byla milenkou francouzského krále Jindřicha II.
Neshody s Anglií Když vypukla válka mezi Anglií a Francií jako výsledek „italských válek“ (1494–1559), Jakub se ocitl ve velmi těžké pozici, protože jeho závazky k Staré alianci (a tím i k Francii) se dostaly do konfliktu se závazky z roku 1502, které měl k Anglii. Nový anglický král Jindřich VIII. Tudor se v roce 1513 pokusil o invazi do Francie a Jakub zareagoval vyhlášením války Anglii.
Předpokládal, že nepřítomnost Jindřicha VIII. pro něj bude výhodou, ale místo toho ho spolu s mnohými jeho vojáky čekala smrt. Ničivou bitvou u Floddenu, která se odehrála v září 1513, skončilo zapojení Skotska do války cambraiské ligy.
Smrt Tělo, které považovali za Jakubovo, bylo přemístěno z bitevního pole a převezeno do Londýna, kde bylo pochováno. Protože byl exkomunikován, zakonzervované tělo položili nepochované na mnoho let do kláštera v Sheenu v Surrey, odkud se během reformace ztratilo. Jakubův plášť potřísněný krví byl poslán Jindřichovi VIII. do Anglie (a potom do Francie k jeho výpravě).
Odkaz Jakubovo rozhodnutí napadnout Anglii je často považováno za neuvážené. Jeho smrt nepochybně vedla k dlouhotrvající politické nestabilitě ve Skotsku. Existují legendy, které tvrdí, že Jakub přežil a odešel do exilu, nejsou však podložené žádnými důkazy.
Jakub IV. je významný pro skotskou historii mj. tím, že byl posledním králem, který ovládal skotskou gaelštinu.
Vývod z předků
Odkazy Reference
Literatura Norman Macdougall: James the Fourth R.L. Mackie: King James IV of Scotland
Externí odkazy
Zmínka v encyklopedii CoJeCo.cz Životopis – luminarium.org Životopis Jakub IV. – první golfista Vyobrazení Jakuba IV. a Markéty Tudorovny
Kategorie:Stuartovci Kategorie:Skotští králové Kategorie:Vévodové z Rothesay Kategorie:Skotští princové Kategorie:Lidé exkomunikovaní římskokatolickou církví Kategorie:Narození v roce 1473 Kategorie:Narození 17. března Kategorie:Úmrtí v roce 1513 Kategorie:Úmrtí 9. září Kategorie:Úmrtí v Northumberlandu Kategorie:Panovníci padlí v bitvě Kategorie:Muži