náhled|upright=1.3|Jednotlivé typy adrenergních receptorů; vyznačeny jsou způsoby, jimiž je signál z těchto receptorů převáděn dovnitř buňky Adrenergní receptor čili adrenoreceptor nebo je označení pro skupinu receptorů spřažených s G-proteinem, na které se vážou katecholaminy, např. noradrenalin, adrenalin a dopamin.Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
Klasifikace Všechny adrenergní receptory se běžně dělí na alfa-adrenoreceptory a beta-adrenoreceptory. Receptory skupiny alfa jsou citlivější k adrenalinu než izoproterenolu, beta-adrenoreceptory reagují přesně naopak. V těle se v typickém případě váže noradrenalin spíše na alfa-adrenoreceptory, zatímco adrenalin na adrenoreceptory skupiny beta; existuje však mnoho výjimek.MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. . Podrobněji se rozlišují ještě α1 a α2 adrenoreceptory, stejně tak β1, β2 a β3 adrenoreceptory; každý se specifickou funkcí.
Funkce Funkce adrenergních receptorů jsou velmi různé a liší se podle konkrétního typu adrenergního receptoru.
Alfa-adrenoreceptory: obecně zvýšená glykogenolýza v játrech, zvýšená glukoneogeneze, relaxace hladkého svalstva ve střevech; α1 receptory – po přijetí signálu dochází v cílové buňce k IP3/DAG signalizační kaskádě; α2 receptory – po přijetí signálu dochází v cílové buňce k inhibici syntézy cAMP; beta-adrenoreceptory: obecně zvýšená svalová glykogenolýza a jaterní glukoneogeneze a glykogenolýza, mobilizace zásobního tuku, zrychlení srdeční frekvence a prohloubení stahu; β1, β2, β3 adrenoreceptory – po přijetí signálu dochází v cílové buňce k zvýšené produkci cAMP.
Reference
Kategorie:Receptory spřažené s G proteinem