Řád svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného (rusky Орден Святого апостола Андрея Первозванного), zkráceně také Řád svatého Ondřeje (Орден Святого Андрея) byl nejvyšší ruský řád udělovaný v letech 1698/9 až 1917. Řád založil car Petr I. Veliký jako první ruské vyznamenání západního typu. Po roce 1917 se stal rodinným řádem dynastie Romanových. Neoficiálně jej obnovila v roce 1988 ruská pravoslavná církev. V roce 1998 byl řád znovu založen jako nejvyšší vyznamenání Ruské federace.
Historie Řád sv. Ondřeje založil car Petr I. Veliký po vzoru západoevropských řádů. Prvním vyznamenaným byl admirál a maršál Fjodor Alexejevič Golovin, kterému car udělil řád 10. března 1699. Později se řádem dekoroval sám Petr Veliký a řádem byl odměněn také Alexandr Danilovič Menšikov. Dále jen Российские императорские и царские ордена. Petr Veliký řád neuděloval příliš často a nepovažoval za nutné stanovit přesný písemný statut řádu.Российские императорские и царские ордена, s. 14.
Řádový statut byl vydán až později carem Pavlem I. v rámci dokumentu "Imperátorské stanovy pro ruské rytířské řády" z roku 1797.Российские императорские и царские ордена,s. 9. K udělení tohoto řádu nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky. Jeho udělení záviselo plně na rozhodnutí vládnoucího ruského panovníka. Obecně se ale užíval k vyznamenávání vyšších státních úředníků a vojáků ve vysokých hodnostech. Podle Statutu o carské rodině měla na udělení řádu automaticky právo také všechna ruská velkoknížata při křtu. Knížata imperátorské krve řád získala po dovršení plnoletosti a knížata romanovské dynastie na základě rozhodnutí panovníka.Российские императорские и царские ордена,s. 15-16. Nositel řádu byl v rámci ruského systému hodností (Tabulka hodností) roven III. třídě (tj. hodnost generálporučíka nebo tajného rady).Российские императорские и царские ордена, s. 16. V rámci hierarchického pořadí byl nositel řádu sv. Ondřeje roven nositelům dalších čtyř nižších ruských vyznamenání – řádu sv. Alexandra Něvského, řádu Bílého orla I. třídy, Řádu sv. Anny I. třídy a Řádu sv. Stanislava I. třídy.Российские императорские и царские ордена, s. 16. Řádový svátek se slavil 30. listopadu.
Třídy a pravidla nošení Řád byl udělován pouze v jedné třídě s velkostuhou a hvězdou nebo řetězem a hvězdou.Lobkowicz 1995, s. 141. náhled|střed|Dvě verze nošení řádu Sv. Ondřeje pro oficiální příležitosti. Zleva řetěz s hvězdou. Napravo velkostuha s hvězdou
Vzhled řádu Řádový odznak tvoří černě smaltovaný zlatý dvojhlavý orel, na němž je ve středu umístěn ondřejský kříž s postavou ukřižovaného sv. Ondřeje, patrona Ruska. Na konci každého ramena kříže jsou písmena v latince: S/A/P/R (Sanctus Andreus Patronus Russiae – Svatý Ondřej, patron Ruska). Orel je převýšený korunkou. Hvězda řádu je osmicípá ve stříbře. V prostředním medailonu je vyobrazen dvojhlavý orel a kolem je páska s nápisem За веру и верность (Za víru a věrnost) na modrém podkladě. Výjimečně se udělovala hvězda provedená v briliantech
náhled|Car Petr I. Veliký s Řádem sv. Ondřeje náhled|170px|vlevo|Arcivévoda František Ferdinand d’Este s Řádem sv. Ondřeje na řetěze a v ruské uniformě.
Významní nositelé Nositelem řádu byla od konce 18. století podle Statutu o carské rodině automaticky všechna ruská velkoknížata z rodu Holstein‑Gottorp‑Romanov. Vedle toho byla řádem vyznamenávána ruská aristokracie a významní ruští vojevůdci.
Nositelem řádu byl například arcivévoda František Ferdinand d’Este nebo maršál Jan Josef Radecký z Radče.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam řádů a vyznamenání
Externí odkazy
Kategorie:Vojenská vyznamenání Kategorie:Ruská státní vyznamenání
Kategorie:Vzniklo 1698 Kategorie:Ocenění s kříži