Dačičtí z Heslova (starším pravopisem též Dacziczky z Heszlowa, Dacziczky von Hesslowa, či Daciskey von Heslova) jsou český dříve šlechtický rod, jehož nejznámějším příslušníkem byl Mikuláš Dačický z Heslova.

Historie vlevo|náhled|Dačického dům v Kutné Hoře náhled|Busta Mikuláše Dačického umístěná v Dačického domě v Kutné Hoře - autor: Jakub Ďoubal, 2016 - objednatel: Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova Prvním identifikovaným členem rodu se stal bohatý měšťan Ondřej Křivoláček, zvaný Dacziczky (1510–1571),MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti – I. díl (A-M), Argo, Praha, 2008, str. 166 který byl kráječem suken a působil jako královský rychtář v Kutné Hoře. Byl dvakrát ženatý, poprvé (1532) s Annou, vdovou po kráječi suken Martinu Křivoláčkovi, po němž převzal obchod a příjmení, a podruhé (1538) s Dorotou z Práchňan (1519), dcerou podnikatele v hornictví, Mikuláše z Práchňan. Celkem zplodil patnáct dětí, z nichž přežily pouze dvě dcery a tři synové, Jan, Václav a Mikuláš. Právo nosit erb a predikát Dačický z Lorce udělil Ondřejovi císař Ferdinand I. Habsburský roku 1564.

Mikuláš Dačický (1555–1626) vzdělání získal soukromě v kladrubském klášteře, které nebylo nijak veliké, ale projevilo se u něho velké literární nadání. Byl bystrým komentátorem událostí své doby a básníkem, kterého jeho současníci znali jako prostopášníka a bouřliváka, zanechal ovšem ve svých pamětech vzácné dílo národní literatury. Pokračoval v psaní rodinných pamětí, které započal již příbuzný jeho druhé manželky Bartoš z Práchňan, jež Mikuláš originálně rozšířil a doplnil o popis událostí v letech 1574–1626.

Pokračovateli rodu byli Mikulášův bratr Jan Tobiáš (1534–1582) a linie jeho potomků. Matyáš (1570–1658) pokračoval v Kutné Hoře v řemesle krájení sukna. Roku 1571 Maxmilián II. Habsburský udělil rodině erb v současné podobě a přidal i predikát Dačický z Heslova. Václav (1618–1684) se stal kutnohorským purkmistrem, Bernard Ignác (1666–1742) byl kutnohorským konšelem a císařským rychtářem. Bernard Jan (1709–1787) byl císařským důstojníkem a roku 1773 byl povýšen do rytířského stavu a zároveň s tím získal do znaku klenot – zeď a ruce střílející šíp z luku.

Josef (1748–1815) byl guberniálním radou a krajským hejtmanem v Plzni a roku byl 1814 povýšen do stavu svobodných pánů. Jan Nepomuk (1795–1880) byl krajským hejtmanem v Nymburku a zabýval se také malířstvím.

Na počátku 20. století získal baron Richard (1864–1934) statek a zámek Kluky u Čáslavi. Jeho synové Mikuláš (1909–1971) a Hugo (1911–1989) po nacistické okupaci Československa v září 1939 za sebe a také za bratra Bedřicha (1913–1995) podepsali Národnostní prohlášení české a moravské šlechty.

Někteří potomci rodu v roce 1948 resp. 1968 emigrovali, ale někteří žijí v Čechách: Mikulášův syn Ondřej Daczický (1948–2026) a jeho dcery Kateřina Daczická (* 1975), která se provdala za Pavla Slámu (* 1972) a má s ním dcery Veroniku Sofii (* 2010) a Terezu Sofii (* 2015), a Barbora Daczická (* 1981). Používají tedy podobu svého jména ve formě Daczický(á).

Erb vlevo|náhled|Erb Dačických na bráně kutnohorského pivovaru. Také se zde vaří pivo Dačický podle Mikuláše Dačického z Heslova V červeném štítu stojí stříbrná zeď a na ní ruce napínající luk žluté barvy mezi dvěma křídly, tento klenot dostali roku 1773 současně s povýšením do rytířského stavu. Třetí klenot, lva s mečem, získali povýšením do panského stavu roku 1814.

Vývod z předků (část) Bernard Jan (od 1773), rytíř Dačický z Heslova (1709–1787), ženatý s Johanou Josefou Wigrenovou Johana Dačická z Heslova († 31. července 1784), dne 12. listopadu 1766 se provdala za Johanna Antona Seelinga, c. a k. správce okresu a báňského radního ve Schladmingu a Wieliczce Bernard Josef rytíř (od 1814) svobodný pán Dačický z Heslova (1748–1815), c. a k. guberniální rada a okresní hejtman v Plzni. Byl ženatý s Marií Karolinou Weidmannovou z Demoreni Jan Nepomuk svobodný pán Dačický z Heslova (1795 – 3. prosince 1880), c. a k. okresní komisař Berounského okresu (v. v.), od roku 1824 se oženil s Marií Aloysií Fischerovou Berta svobodná paní Dačická z Heslova (* 30. června 1825), dne 4. ledna 1851 se provdala za Heinricha Medera z Nemes-Apaty († 17. srpna 1878), c. a k. majora (v. v.). Hugo svobodný pán Dačický z Heslova (* 14. května 1830), c. a k. kapitán ve 4. husarském pluku (v. v.), dne 3. září 1861 se v Praze oženil s Bertou Eissnerovou z Eisensteinu (* 6. listopadu 1836) Richard Benedikt Emil svobodný pán Dačický z Heslova (* 24. července 1864), c. a k. poručík, od roku 1908 se oženil s říšskou hraběnkou Ilkou Waldbottovou z Bassenheim-Bornheimu Irena Berta Henrieta Emma svobodná paní Dačická z Heslova (* 30. prosince 1865) Emil Jan Alfred svobodný pán Dačický z Heslova (* 21. září 1867), c. a k. poručík Berta Henrieta Julie svobodná paní Dačická z Heslova (* 17. října 1873), v roce 1906 provdaná za Stanislava de Saraca Artur Mikuláš Karel Dačický z Heslova (12. prosince 1874 – 1945), c. a k. okresní komisař v Karlových Varech, v roce 1902 se oženil s Marií Komersovou z Lindenbachu Rosina svobodná paní Dačická z Heslova (* 19. března 1835), od roku 1860 provdaná za Ludwiga Schreitera rytíře ze Schwarzenfeldu († 18. dubna 1863)

Odkazy Reference

Literatura

Související články Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů Modrá krev

Externí odkazy

Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Měšťanské rody