Toskánský palác, někdy zvaný též Thunovský nebo Thun-Hohenštejnský palác, je mohutná barokní stavba palácového typu, která se nachází na západní straně Hradčanského náměstí v městské části Praha 1 na Hradčanech, s číslem popisným 182/IV. V současnosti budovu využívá Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Od roku 1964 je palác chráněn jako kulturní památka a od roku 2026 má status národní kulturní památky.
Dějiny vlevo|náhled|Palác v prosinci 2022 První kamenný dům na tomto místě se připomíná k roku 1350, větší stavbu zde k roku 1491 vlastnil Litvin z Klinštejna, po něm v roce 1534 Šlikové. Tento dům zcela vyhořel při ničivém požáru Hradčan a Malé Strany roku 1541 a dlouho zůstal pustý. Ke spojení původně tří domů v jeden došlo za Oldřicha Felixe z Lobkovic v roce 1656, jeden z nich v zástavě držel Johann hrabě z Rottalu Stavbu barokního paláce zahájil hrabě Michael Osvald z Thun-Hohensteinu před rokem 1690 na místě několika menších obytných domů, které do té doby patřily Rotalům.POCHE Emanuel-PREISS Pavel, Pražské paláce. Odeon 1973, s.46 Hrabě Thun tehdy pojal úmysl vystavět zde své šlechtické reprezentační sídlo v blízkosti Pražského hradu. Dokončení stavby se však již nedožil. V roce 1718 nedostavěnou budovu od Thunů odkoupila Anna Marie Františka, velkovévodkyně toskánská, pro ni stavbu dokončil pravděpodobně architekt a stavitel Václav Špaček, od ní také pochází jméno tohoto paláce.
Stavbu podle projektu francouzského architekta Jeana Baptista Matheye prováděl italský stavitel a architekt Jacopo Antonio Canevalle, jemuž bývají také autorsky připisovány dva pavilony nad hlavním průčelím, které prostupují střechou a jsou spojeny terasou. Objekt má celkem čtyři uzavřená křídla s obdélnvým nádvořím uprostřed. Na západním průčelí nádvorní fasády je vchod do koníren, první klenutý sál slouží jako příležitostná výstavní síň. Po levé straně od vchodu je nika s barokní kašnou a původní sochou Hérakla s kyjem a kůží nemejského lva. Osově souběžná kašna v pravém rohu má chrlič v podobě ryby, doplněný v roce 1998. Bohaté průčelí paláce zdobí dva toskánské erby a dále také sochařská výzdoba na atice, kterou tvoří alegorie Sedmera svobodných umění od Jana Brokoffa (zleva: Gramatika, Dialektika, Rétorika, Astronomie, Aritmetika, Musika, Geometrie). V nároží paláce k Loretánské ulici je vsazena socha archanděla Michaela s plamenným mečem, osobního patrona prvního stavebníka paláce, dílo sochaře Ottavia Mosta. Socha stojí na skalisku mezi postavami andílků s thunskými orlicemi, mezi něž byl dodatečně vsazen erb velkovévodů toskánských. Podle data úmrtí objednavatele bývá stavba datována před rok 1693.POCHE Emanuel-PREISS Pavel, Pražské paláce. Odeon 1973, s.31-32
V roce 1741 objekt zdědila dcera Marie Anna Karolina Luisa Františka, vévodkyně Bavorská. V majetku vévodů Bavorských zůstal až do roku 1770, kdy jej zdědil Karel princ z Pfalz-Zweibrückenu a po něm jeho bratr Maxmilian. Roku 1805 přešla bavorská panství v Čechách na arcivévody habsburské. Od roku 1847 se stal vlastníkem císař Ferdinand I. Dobrotivý. Po jeho abdikaci roku 1848 zůstal v osobním vlastnictví císaře Františka Josefa I. Po roce 1918 se stal majetkem Československé republiky.
Výraznější stavební úpravy probíhaly v letech 1941–1942 podle projektu architekta Bohumíra Kozáka. V roce 1956 byl palác restaurován pro účely vědeckých ústavů.
V letech 1994–1998 proběhla celková rekonstrukce budovy podle projektu architekta Pavla KupkyNPÚ územní odborné pracoviště v Praze, Restaurátorská dokumentace inv.č. RZ 76 G, Kupka Pavel,Rekonstrukce Toskánského paláce pro MZV ČR Hradčanské nám. čp. 182, Praha 1. Podklady pro návrh stavby. 1994, včetně restaurování soch a doplnění chybějících článků výzdoby. Nově bylo do chodníku před budovou zasazeno 12 figurálních patníků z božanovského pískovce, jejichž autorem je Karel Nepraš. V nádvoří byla do průjezdu vsazena mříž s figurou orla na klice.HORYNA, Mojmír. Toskánský palác v Praze: historie a rekonstrukce stavby. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 1999
Pro veřejnost jsou příležitostně přístupné pouze dvě prostory v přízemí západního dvorního traktu, kde se občas konají různé společenské akce nebo výstavy, naposledy v září až listopadu 2025 výstava obrazů Patrika Hábla a kolekce z uměleckých sbírek rodiny Masarykových.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura KUBÍČEK, Alois. Thunovský palác na Hradčanech. Umění, roč. 4 (1956), č. 1, s. 66-71.
Externí odkazy
Hrady.cz Turistik.cz
Kategorie:Paláce na Hradčanech Kategorie:Kulturní památky na Hradčanech (Praha 1) Kategorie:Národní kulturní památky v Praze Kategorie:Barokní paláce v Praze Kategorie:Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Kategorie:Hradčanské náměstí