Oldřich Stibor (16. března 1901, ŘepištěMatrika narozených Vratimov, 1865-1916, snímek 295, Záznam o narození a křtu u Frýdku-Místku, Rakousko-Uhersko – 10. ledna 1943, Brzeg, Polsko) byl český divadelní režisér. náhled|Dáma s kaméliemi, režie Oldřich Stibor, Olomouc, 1937
Život
Před příchodem k divadlu Narodil se v Řepištích u Paskova jako jedno z dvojčat (bratr téhož roku zemřel). Otec Ludvík Stibor (1860–?) vlastnil usedlost, hospodu a povoznictví; matka Julie, rozená Adámková, se narodila roku 1866.Karel Kašpařík: Můj nejlepší kamarád, In:Divadelní zápisník, ročník I., 1945 – 1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 213 Z osmi dětí rodiny Stiborových přežil dětství Oldřich Stibor a jeho dvě sestry.
V letech 1921–1923 vystudoval v Praze tři semestry práv, poté působil jako policejní úředník na okresním policejním ředitelství v Karviné. V dubnu 1925, když četnictvo zasáhlo v Orlové proti stávkujícím, z tohoto místa odešel a stal se redaktorem Moravskoslezského deníku.Divadelní encyklopedie: Stibor, Oldřich
Profesionální divadelník Od počátku divadelní sezóny 1928/1929 byl Oldřich Stibor zaměstnán v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Poté, co z divadla odešel ředitel Miloš Nový, který Stibora zaměstnal, přešel koncem roku 1930 z Moravské Ostravy do Prahy.
Z několika konzervatoristů (včetně Františka Filipovského) sestavil malý herecký kolektiv Umělecké divadlo a stal se jeho hlavním režisérem. Od roku 1931 přešel do Studia Intimního divadla, vedeného Juliem Léblem,Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 226 kde uvedl hru E. A. Poea Vražda v ulici Morgue.Josef Gabriel: Oldřich Stibor při práci, In:Divadelní zápisník, ročník I., 1945 – 1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 196 Rovněž zde uvedl hru Tak žijí mrtví, kterou sám napsal pod pseudonymem „V. R. Robs“.
Během svého života však působil nejdelší období jako divadelní režisér činohry v Olomouci (od 16. srpna 1931 do roku 1940), kam byl angažován ředitelem Stanislavem Langerem. V roce 1935 se Oldřich Stibor oženil s operní zpěvačkou Ludmilou Červinkovou (1908–1980).
Jednalo se o výrazného levicově orientovaného avantgadního umělce, silně ovlivněného tehdejšími dobovými vzory pocházejícími ze Sovětského svazu, který navštívil soukromě studijně v letech 1935 a 1936, kde se seznámil osobně mj. s režisérem A. J. Tairovem.
Odboj a smrt Za nacistické okupace byl členem ilegálního okresního komunistického vedení na Olomoucku. V dubnu 1940 oznámil tisk, že Oldřich Stibor s manželkou Ludmilou Červinkovou odcházejí z olomouckého divadla do Ostravy. V roce 1940 byl však Stibor zatčen a odsouzen za přípravu velezrady na 8 let; ve vězení zahynul.Karel Kašpařík: Můj nejlepší kamarád; Poslední kapitola, In: In:Divadelní zápisník, ročník I., 1945 – 1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 212, 215
Památka V letech 1958–1991 po něm bylo pojmenováno olomoucké Divadlo Oldřicha Stibora, dnešní Moravské divadlo Olomouc Jeho busta od Stanislava Hanzlíka byla v roce 1970 umístěna v bývalém Smetanově divadle v Praze, nyní Státní opera PrahaPortál Praha: Státní opera Další busta Oldřicha Stibora je v Moravském divadle OlomoucRozhlas Olomouc: Začínal jako policejní úředník, zemřel v nacistickém vězení. Avantgardní režisér Oldřich Stibor V roce 2016 o něm vyšla životopisná kniha Oldřich Stibor: Divadelní režisér a člověk Ulice Oldřicha Stibora je v Olomouci a Řepištích
Literární tvorba Cestou k ochotnickému jevišti (1932) Cestou k jevišti v SSSR (1935)
Odkazy
Reference
Literatura Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada. 2 (14). Ostrava 2001 František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 168–171, 250–252, 344, 352–3, 381, 408 Český biografický slovník XX. století. 3. Q-Ž. Praha 1999 Člověk a režisér Oldřich Stibor. Tvorba, 1976, č. 8 Divadelní zápisník, ročník I., 1945 – 1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 193–217 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 176, 207–8, 226, 262, 265, 371, 387–395, 445, 491–3, 515, 552, 589, 592, 597, 615, 617, 620, 652, 660, 665 Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 204 Šuleř, O.: Laskavé podobizny. Ostrava 2005 Spurná, Helena: Oldřich Stibor – Divadelní režisér a člověk, Univerzita Palackého, Olomouc 2013, Ševčíková, H.: Oldřich Stibor. Olomouc 1981 Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 157, 190,
Externí odkazy
Kalendárium REGO - 16. březen
Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Lidé Moravského divadla Olomouc Kategorie:Lidé Národního divadla moravskoslezského Kategorie:Umělci z Prahy Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Narození 16. března Kategorie:Narození v Řepištích Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 10. ledna Kategorie:Úmrtí v Opolském vojvodství Kategorie:Úmrtí ve věznicích Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Muži Kategorie:Kultura v Řepištích