Baktericid, též bakteriocid, je chemická látka, která zabíjí bakterie a v ideálním případě žádné jiné živé organismy. Mezi baktericidy patří dezinficiencia, antiseptika a antibiotika.
Baktericidní dezinficiencia Mezi nejpoužívanější dezinficiencia patří: aktivní chlor – chlornany, chloraminy, dichlorisokyanuráty a trichlorisokyanuráty, kyselina chlorná, oxid chloričitý apod. aktivní kyslík – peroxidy, např. kyselina peroctová, peroxodisíran draselný, perboritan sodný, peruhličitan sodný, karbamidperoxid… jód – jodovaný povidon, Lugolův roztok, jodová tinktura, jodované neionové tenzidy koncentrované alkoholy – hlavně ethanol, propanol, isopropanol a jejich směsi; dále fenoxyethanol a 1- a 2-fenoxypropanol fenolické látky – fenol, kresoly, halogenované fenoly (hexachlorfen, trichlorfenol, tribromfenol, pentachlorfenol) a jejich soli kationové tenzidy, např. kvartérní amoniové sloučeniny (benzalkoniumchlorid, cetyltrimethylamoniumbromid, didecyldimethylamoniumchlorid, cetylpyridiniumchlorid, benzethoniumchlorid a další), jiné látky jako chlorhexidin, glukoprotamin, oktenidindihydrochlorid atd. silná oxidační činidla, např. ozón nebo roztoky manganistanů těžké kovy a jejich soli, např. koloidní stříbro, dusičnan stříbrný, chlorid rtuťnatý, fenylrtuťové soli, síran měďnatý, oxidochlorid měďnatý apod. dostatečně koncentrované silné kyseliny (fosforečná, dusičná, sírová, amidosulfonová, toluensulfonová) dostatečně koncentrované zásady (hydroxid sodný, draselný, vápenatý)
Baktericidní antiseptika Jako antiseptika (tedy baktericidní látky, které lze použít na těle člověka nebo zvířete, na kůži, sliznicích, v ránách apod.) lze použít některé z výše uvedených dezinficiencií, za vhodných podmínek (hlavně koncentrace, pH, teploty a toxicity pro člověka nebo zvíře). Kromě jiných mezi důležité patří: vhodně zředěné chlorové přípravky (např. Dakinův roztok – půlprocentní roztok chlornanu sodného nebo draselného, s hodnotou pH upravenou na 7–8; také půl- až jednoprocentní roztok benzensulfochloramidu sodného jodové přípravky, např. jodovaný povidon v různých galenikách (masti, roztocích, náplastech…), dříve též Lugolův roztok peroxidy, např. karbamidperoxid nebo pufrované roztoky kyseliny peroctové o koncentraci 0,1 – 0,25 % alkoholy samotné nebo s dalšími antiseptiky, zejména pro kožní použití slabé organické kyseliny, např. sorbová, benzoová, mléčná nebo salicylová některé fenoly, např. hexachlorfen, triclosan, Dibromol kationaktivní sloučeniny, např. roztoky benzalkoniumchloridu 0,05 – 0,5 %, chlorhexidinu 0,5 – 4 % nebo oktenidinu 0,1 – 2 % Ostatní látky obecně nelze použít jako bezpečná antiseptika, protože jsou buď žíravé nebo toxické.
Baktericidní antibiotika Baktericidní antibiotika zabíjejí bakterie; bakteriostatická antibiotika jen inhibují jejich růst nebo reprodukci.
Mezi antibiotika inhibující syntézu buněčné stěny patří: beta-laktamová antibiotika – penicilin a jeho deriváty (penamy), cefalosporiny (cefemy), monobaktamy a karbapenemy) vankomycin Mohou existovat i jiné typy podobných antibiotik.
Dalšími baktericidními antibiotiky jsou: daptomycin fluorochinolony metronidazol nitrofurantoin ko-trimoxazol Mohou existovat i jiné typy podobných antibiotik.
Aminoglykosidová antibiotika se obvykle považují za baktericidní, přestože pro některé organismy jsou jen bakteriostatická.
Rozdíl mezi bakteriostatickým a baktericidním účinkem může být závislý na dávce.
Související články Dezinfekce Antiseptikum Antibiotikum Minimální baktericidní koncentrace Fenolový koeficient
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bakteriologie Kategorie:Antibiotika Kategorie:Dezinfekce