Sokratovská metoda je výchovný a vzdělávací postup, při němž se učitel snaží své studenty otázkami přivést k novému poznání. Odvolává se na antického filosofa Sókrata, který v některých svých dialozích říká, že poznání je vlastně rozpomínání a svoji úlohu při tom přirovnává k činnosti porodní báby. Užívá se jak na vysokých školách, tak také v profesním a firemním tréninku kritického myšlení a logické argumentace. Za hlavní přednost metody je považována forma zapojení studentů / účastníků do procesu poznávání a zvýšená motivace přijít věci „na kloub“ oproti pouhému výkladu učitele.
Sókratovy dialogy
náhled| upright=1.0| Modrý čtverec má dvojnásobnou plochu než původní žlutý V řadě raných dialogů hovoří Sókratés s lidmi, kteří jsou pevně přesvědčeni, že jsou odborníci a že něco spolehlivě vědí. Sókratés svými otázkami nejprve zpochybní jejich domnělé vědění a v některých případech je pak dovede k hlubšímu, pravdivějšímu porozumění a náhledu. Příkladem mohou být Platónovy dialogy Euthydémos, Ion a zejména Menón.
V tomto dialogu pozve Menón k rozhovoru prvního otroka, který jde kolem a u něhož je jisté, že o geometrii nic neslyšel. Sókratés mu předloží obtížnou úlohu: ke čtverci o straně dvě stopy má zkonstruovat čtverec s dvojnásobnou plochou. Otrok nejprve myslí, že to bude čtverec s dvojnásobně dlouhou stranou, ale když jej zkonstruuje, zjistí že plocha je čtyřnásobná. Sókratés ho pak otázkami dovede k tomu, aby čtyři části čtverce úhlopříčkami rozpůlil, takže vznikne skutečně čtverec o dvojnásobné ploše, vůči původnímu postavený na roh. Sókratés v tom vidí zřejmé potvrzení své domněnky, že se otrok „rozpomenul“ na to, co jeho nesmrtelná duše už věděla.Platón, Menón. II. 86b
V jiných dialozích, kde se nejedná o geometrii, není Sókratova argumentace tak přesvědčivá a moderní čtenář má dojem, že nutí své partnery volit mezi dvěma alternativami, i když je ve skutečnosti více možností, kdy se alternativy nevylučují a podobně.
Moderní sokratovské rozhovory
Metoda v tradici Nelson/Heckmann
Historiehttps://www.socraticdialogue.org/o-metode/ Web sokratovského sdružení v ČR. Základy moderní metody sokratovského rozhovoru položil göttingenský profesor filosofie Leonard Nelson (1882-1927) ve 20. letech 20. století. Spolu s Minnou Specht založil školu ve Walkenmühle u města Melsungen v Hesensku, kde byli v duchu této metody vyučováni žáci ve věku 12-20 let a to především v oblasti politického vzdělání.
Mezi Nelsonovi žáky a spolupracovníky patřil také vystudovaný fyzik a matematik Gustav Heckmann (1898-1996), který se rozhodl věnovat oproti očekávané profesi technické dráze pedagogické a začal vyučovat na Walkenmühle, kde věnoval rozvíjení metody a její výuce podstatnou část svého života.
Škola ve Walkenmühle byla uzavřena v roce 1933 a Heckmann spolu s Minnou Specht imigrovali do Dánska a posléze do Anglie. Díky tomu se sokratovský rozhovor uchytil také v těchto zemích.
Po válce ztratila sokratovská metoda svůj silně politicky zaměřený charakter, který prosazoval Nelson. Když byla Philosophish-Politische Akademie (PPA) obnovena, nebylo tomu již ve spojitosti z žádnou politickou stranou. Heckman působil po svém návratu do vlasti od roku 1946 jako pedagog v Hannoveru, reformoval tradici sokratovských rozhovorů a v 60. letech spolu s Ernou Benckle a svou ženou Charlotte Heckmann obnovili sokratovské semináře. Ty se tentokrát konaly především na zámku Schwöbber u Hameln, kde byli v praxi této metody vzdělávání další lektoři.
Dnes se lektoři sdružují v organizaci Gesellschaft für Sokratisches Philosophieren, pořádají odborná symposia a podporují vydávání sokratovské literatury. GSP má sídlo v Hannoveru a úzce spolupracuje s PPA, která sídlí v Bonnu. Tato organizace podporuje tradici kritického myšlení vázanou na filosofy Kanta, Friese a Nelsona.
Na mezinárodní úrovni spolupracuje PPA také s anglickou "The Society for the Furtherance of the Critical Philosophy" (SFCP) a společně pořádají mezinárodní konference.
Sokratovský rozhovor není v současné době spojován jen s filosofií, účastní se jej také například pedagogové, lidé, jejichž profese vyžaduje týmovou práci, psychologové atd. Proto lze zmínit také například německou organizaci Pro Argumentis, která se věnuje uplatnění sokratovských principů a filosofického přístupu v současném managementu a řízení firem.
Sokratici v Čechách Sokratovské rozhovory mají v České republice dle školy Nelson/Heckmann tradici zhruba od konce 90. let 20. století. Zatímco občanské sdružení Sokratovské rozhovory vzniklo v říjnu 2009, od roku 1998 pořádá Fakulta humanitních studií UK spolu s německou lektorskou organizací GSP pravidelné třídenní semináře pro studenty v češtině, angličtině a němčině. Tato spolupráce s německou stranou se během let prohloubila a sdružení se nyní podílí na organizaci vícedenních seminářů několikrát ročně v Čechách i Německu. https://drive.google.com/file/d/1gR96oLIA0hjqQEJhJQ8oil-iDZcwOP09/view. Stanovy občanského sdružení Sokratovské rozhovory.
Odkazy
Související články Dialektika Dialog Platón Sókratés Leonard Nelson
Externí odkazy
Podrobný záznam „sókratovské“ diskuse ve třídě Robinson, Richard, Plato's Earlier Dialectic, 2nd edition (Clarendon Press, Oxford, 1953): Ch. 2: Elenchus; Ch. 3: Elenchus: Direct and Indirect Socratic Method Research Portal Sokratovské sdružení v České republice Web T. Maranhao, Therapeutic discourse and Socratic dialogue (Google Books)
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Elenchus. Sv. 8, str. 515 Platón, Euthydémos. Menón. Praha: Oikúmené 1994
Reference
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Filozofie Kategorie:Výukové metody