Hector Hugh Munro (18. prosince 1870 Akyab, Barma – 14. listopadu 1916, Beaumont-Hamel, Francie), používající umělecký pseudonym Saki, byl britský spisovatel, který zahynul v 1. světové válce. Ve své době vyvolal živý, ale pomíjivý ohlas aktuální politickou satirou, otiskovanou po částech ve známých londýnských časopisech. Největší popularitu si ovšem získaly jeho krátké povídky s hutně koncipovaným příběhem, které dokázal obdařit i mnoha nadčasovými postřehy. Munro byl průkopníkem novodobé povídky v době, kdy jako specifický literární druh neměla dosud tolik pěstitelů.
Život H. H. Munro se narodil 18. prosince 1870 v Barmě, kde jeho otec sloužil jako vrchní policejní inspektor, ale už ve velmi útlém věku byl po matčině smrti v Anglii svěřen do péče dvou staropanenských tet, k nimž nikdy citově nepřilnul. V nepřívětivém prostředí venkovského domu, kde mu kamarády nahrazovala domácí zvířata, prožil se svými dvěma staršími sourozenci, bratrem a sestrou, neradostné dětství. Situace se zlepšila, když se po návratu z Barmy ujal jeho výchovy otec. S ním Hector procestoval značnou část Evropy, včetně krátkého pobytu v Praze. Zklamal však asi otcovo očekávání, když se po vážném onemocnění v Barmě, kam odjel nastoupit místo v koloniální správě, musel vrátit do Anglie. Rekonvalescence si vyžádala několik let pobytu na venkově. Potom se však k překvapení celé rodiny vypravil do Londýna, aby se pokusil uplatnit jako spisovatel.
Svým dějepisným zálibám dal Munro průchod v dějepisné práci Počátky ruské říše (The Rise of the Russian Empire, 1900), první veřejný úspěch se však dostavil až poté, co ve Westminster Gazette začal uveřejňovat Alenku ve Westminsteru (Alice in Westminster, 1900–1902), sérii črt, v nichž formou parodického pokračování slavné Carrollovy Alenky v říši divů posměšně satirizoval postup britské vlády v búrské válce. Mezitím začal Munro publikovat povídky. Jejich první soubor Reginald, 1904 představuje Sakiho charakteristického hrdinu, bystrého a společensky nezodpovědného mladíka, který se svými vtipy rád baví na účet usedlého, úctyhodného okolí. Munro se potom pilně věnoval žurnalistice a jako zpravodaj na cestách po cizině nasbíral mnoho zajímavých poznatků a zkušeností. Pobyt v Petrohradě jej vybavil dobrou znalostí ruských poměrů a vzpomínky na ruské prostředí se pak mimo jiné uplatnily v povídkové sbírce Reginald v Rusku (Reginald in Russia, 1910). Další soubor povídek, Z letopisů Clovisových (The Chronicles of Clovis, 1911), představil čtenářům jako strůjce či komentátora humorných situacích nového hrdinu Clovise, jakéhosi vylepšeného Reginalda, který se dále připomíná v některých povídkách ze Sakiho dalších povídkových cyklů, Bestie a nadbestie (Beasts and Super-Beasts, 1914) a Hračky míru (The Toys of Peace, posmrtně 1919). Příznivý ohlas kritiky vyvol předtím i Sakiho krátký román Nemožný Bassington (The Unreable Bassington, 1912), plný autobiografických motivů a reminiscencí a románová fantazie Za časů Vilémových (When Wiliam Came, 1913), beletrizující autorovu antiutopistickou představu Anglie okupované Němci.
Brzy po vypuknutí první světové války narukoval Munro do britské armády a v listopadu 1916 padl ve Francii.
Pseudonym Pseudonym si Munro vybral pod vlivem Fitzgeraldova překladu Čtyřverší Omara Chajjáma. Saki je odvozeno z perského sákí, což v překladu znamená číšník.
Dílo 1900: The Rise of the Russian Empire 1902: Not-So-Stories 1902: The Westminster Alice 1904: Reginald 1910: Reginald in Russia 1911: The Chronicles of Clovis 1912: The Unbearable Bassington 1914: Beasts and Super-Beasts 1914: The East Wing 1914: When William Came 1923: The Toys of Peace 1924: The Square Egg and Other Sketches 1924: The Watched Pot 1926-1927: The Works of Saki 1930: Collected Stories 1933: Novels and Plays 1934: The Miracle-Merchant 1950: The Best of Saki 1963: The Bodley Head Saki 1981: Saki 1976: The Complete Saki 1976: Short Stories 1995: The Secret Sin of Septimus Brope, and Other Stories
České výbory Kruté šprýmy (1961, 1968, 1995, překlad Bedřich Fučík) Léčba neklidem (1968, 1990 s datem 1989, překlad František Vrba, 39 povídek) Hranaté vejce (1997, překlad Marta Staňková, 37 povídek) Vůl v chryzantémách (2015, 25 povídek v překladu 25 autorů, 7 povídek přeloženo poprvé; poznámka: 11 těchto povídek vyšlo v Léčbě neklidem, 5 povídek v Hranatém vejci, povídka Slepá skvrna v Krutých šprýmech) Český rozhlas 1997 Povídky Podivné příběhy lorda Clovise, účinkují: Viktor Preiss, Alena Vránová, Otakar Brousek st., Petr Nárožný, Helga Čočková, Byzantská omeleta, účinkovali: Michal Pavlata, Marie Drahokoupilová, Barbora Hrzánová, Jana Drbohlavová; překlad: František Vrba, dramatizace: Jan Žáček, režie: Josef Červinka.
Odkazy
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Britští spisovatelé Kategorie:Oběti první světové války Kategorie:Muži