Špalíková brzda je brzda, kde brzdný účinek vzniká přitlačením brzdového špalíku (zdrže) na povrch pohybujícího se dílu. Brzdový špalík odebírá pohybujícímu se dílu kinetickou energii, která se mění v teplo. Teplo je nutné vhodným způsobem odvádět.
Brzdový špalík má pracovní plochu tvarově odpovídající brzděnému protikusu. Během provozu se brzdový špalík průběžně obrušuje a ubývá.
Historie Nejstarší špalíkové brzdy se používaly u kočárů a zemědělských povozů. Pákou nebo vřetenovým mechanismem se přitlačuje dřevěný špalík přímo na obruč loukoťového kola. U kolejových vozidel se pro výrobu brzdových špalíků zhruba od roku 1860 používá šedá litina. Tu lze u nákladních železničních vozů najít dodnes. U modernějších konstrukcí není brzdový špalík kovový, ale z kompozitního materiálu.
Brzdění jízdních kol U nejstarších jízdních kol (vybavených protišlapací brzdou na zadním kole) tlačil gumový špalík brzdy přímo na plášť (pneumatiku) předního kola; tento typ byl nahrazen ráfovou brzdou, kde není účinek závislý na nahuštění pneumatiky a špalík neopotřebovává plášť pneumatiky. V počátcích motorismu byly takovou brzdou vybavena i některá motorová kola, měl ji i první český automobil NW Präsident.
Pronyho brzda Výraz špalíková brzda se též užívá pro měřicí tzv. Pronyho brzdu, kterou se měří výkon motoru.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura Josef Dostál, Petr Heller; Kolejová vozidla I; Západočeská univerzita v Plzni 2007;
Související články Brzda Brzdová zdrž
Externí odkazy
Kategorie:Brzdy Kategorie:Části jízdního kola Kategorie:Železniční vozy