Abolice (lat. abolitio od abolere = zrušit, odstranit) je pojem trestního práva, označující prerogativu hlavy státu, na základě jejíhož využití vznikne nepřípustnost trestního stíhání. Může být jak ve formě individuální milosti, tak kolektivní amnestie. Spočívá v tom, že oprávněná osoba, např. hlava státu, nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud již zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.
Abolici znalo už římské právo a později bývala výsadou panovníků.Ottův slovník naučný, heslo Abolice. Sv. 1, str. 42 Československé právo ji převzalo z rakouského, české právo ji také připouští. Přičemž do roku 2012 jí, pokud jde o její formu milosti, neomezeně disponoval prezident republiky, poté v obou svých formách vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády, resp. jím pověřeného člena vlády, a následně za ni odpovídá vláda.Ústavní zákon č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Spornost abolice Proti využití abolice lze jednak namítat to, že je jakousi výjimkou z rovnosti před právem nebo že umožňuje různá zneužití, ale také to, že bere obviněnému možnost, aby se před soudem ze svého obvinění očistil.
V českém trestním právu však abolice možnost očištění před soudem nebere, prohlásí-li totiž obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání z tohoto důvodu oznámeno, že na projednání věci trvá, v trestním stíhání se pokračuje. V případě uznání viny se však trest neuloží.§ 11 odst. 4 a § 227 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Příklady abolice Abolice v souvislosti s účasti Čechů v Ukrajinské armádě během Ruské invaze na Ukrajinu (2022).
Odkazy Reference
Související články Amnestie Milost (právo)
Externí odkazy
Kategorie:Právní pojmy Kategorie:Trestní právo procesní Kategorie:Latinské právnické výrazy Kategorie:Odpuštění trestů