Bylochov () je malá vesnice a část obce Snědovice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Do vesnice vede silnice od osady Strachaly, která pokračuje jako místní komunikace na Bukovec. Osada leží v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Katastrální území Bylochov má rozlohu 2,87 km². Leží v něm také osada Nová Ves.

Historie První písemná zmínka o Bylochovu pochází z roku 1446, kdy vesnice patřila Jindřichu Hrzánovi z Harasova, majiteli blízkých Medonos. Později byl Bylochov rozdělen mezi panství Chcebuz, Radouň a Trnovany. Během třicetileté války vesnice částečně zpustla, protože podle berní ruly z roku 1654 stálo ve vsi osm usedlostí, ale čtyři byly opuštěné.

Jádro vesnice tvoří velké zemědělské usedlosti rozmístěné podél rozvětvené komunikace, které doplňuje množství drobnější chalupnické zástavby. Přestože původní strukturu sídla ve druhé polovině dvacátého století částečně ovlivnily demolice, uchovala si vesnice ráz typický pro oblast Kokořínska.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 134 obyvatel (z toho 61 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 131 Němců. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 153 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 152 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Obyvatelé 281 241 238 201 204 181 206 82 41 40 19 13 23 24 15 Domy 50 45 49 46 46 47 46 30 12 8 19 20 21 23

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byl Bylochov samostatnou obcí, nejprve v okrese Dubá, ale v roce 1950 v okrese Roudnice nad Labem a od roku 1960 v okrese Litoměřice. V letech 1960–1976 byl částí obce Strachaly v okrese Litoměřice. Od 1. května 1976 do 31. prosince 1980 byl částí obce Sukorady v okrese Litoměřice. Od 1. ledna 1981 je částí obce Snědovice v okrese Litoměřice.

Pamětihodnosti náhled|upright|Dům čp. 16

Nejcennější stavbou ve vsi je dům čp. 16 se zděným přízemím, kamennými portálky chlévů a pásovou bosáží zdobenými fasádami. Patro domu, v zadní části přístupné pavlačí s vyřezávanými sloupky, má roubenou konstrukci. Dřevo je obložené barevným břidlicovým obkladem. Dům čp. 9 kombinuje roubené konstrukce v přízemí i v podstávkovém patře, ale zadní část přízemí je zděná a v prvním patře hrázděná. Fasáda zadní části je secesní a pochází nejspíše z dvacátých let dvacátého století. První patro obsahuje zapuštěnou pavlač. Roubené či hrázděné konstrukce mají také domy čp. 27, 28 a 29. Z mladších staveb je významný dům čp. 7 postavený v klasicistním slohu, v jehož lichoběžníkovém štítě se dochovaly zbytky malby Nanebevzetí Panny Marie a druhotně přepsaným vročením 1831.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Litoměřice Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině Kategorie:Sídla v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Snědovice