náhled|Hnízdo ťuhýka obecného náhled|Ještěr ulovený a napíchnutý na trn ťuhýkem pustinným náhled|Tělo pěnice bělohrdlé napíchnuté ťuhýkem rudohlavým na ostnatý drát (Monte Cuccio, Sicílie, 2000) Ťuhýkovití (Laniidae) je monotypická čeleď čítající necelých 30 druhů pěvců jediného rodu ťuhýk (Lanius). Vědecký název je odvozen z latinského lanius – řezník. Odkazuje na typické chování ťuhýkovitých – napichování ulovené kořisti (hmyzu, malých savců či ptáků, ještěrek aj.) na trny stromů a keřů, někdy i na ostnatý drát. Zde kořist ukládají a vracejí se k ní.CLANCEY, Phillip Alexander. In: FORSHAW, Joseph Michael. Encyclopaedia of Animals: Birds. London: Merehurst Press, 1991, s. 180. ISBN 1-85391-186-0. Napichování však neplní funkci podobnou podzemním zásobám hlodavců aj. Ťuhýci zpravidla kořist napichují, když jsou nasyceni, a konzumují ji zpravidla do 24 hodin (záleží na velikosti kořisti). Napichování kořisti je také prostředek k fixaci kořisti, když ji ťuhýk trhá na malé kousky. Nohy ťuhýků totiž nejsou uzpůsobeny k držení kořisti na rozdíl od nohou dravců (Accipitriformes) sokolů (Falconiformes) a sov (Strigiformes). Ťuhýci mají také schopnost vyvrhovat nestravitelnou část potravy ve formě malého chuchvalce, tzv. vývržku.
Ťuhýkovití jsou většinou malí ptáci, ovšem některé druhy mohou dosáhnout velikosti až 50 cm. Barva opeření je různá.
Ťuhýkovití mají silný zobák, jehož horní čelist je na špičce hákovitě zahnuta dolů. Všichni ťuhýkovití mají (stejně jako sokolovití dravci) na zobáku zejk, což je ostrý výběžek na bocích horní čelisti zobáku (za ohybem špičky), kterému odpovídá zářez na hranách dolní čelisti. Takto uzpůsobený zobák je optimálním nástrojem k usmrcení a porcování kořisti.PODPĚRA, Petr. Ťuhýk obecný – Lanius collurio. In: iFauna [online]. 26 June 2023 [cit. 5. 1. 2024]. Dostupné z: https://www.ifauna.cz/clanky/4184-tuhyk-obecny-lanius-collurio.html
Obývají otevřené krajiny s keři na velkém území Evropy, Asie, Afriky a dva zástupci žijí v Severní Americe (ťuhýk šedý a ťuhýk americký). V Evropě je jejich typickým zástupcem ťuhýk obecný. Jsou monogamní a teritoriální. Na kořist číhají z vhodné pozorovatelny. Hnízdo staví z větviček a travin. Je pevné a dobře ukryté uvnitř trnitých keřů, případně v nižším větvoví stromů.
Názvy Ťuhýci jsou označováni také jako masojídkovéHORÁK, J. Ochrana ptactvu. Slaný: J. Rokyta, [1884?], s. 16. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e7b2b274-3c22-4bc4-bf66-c5661bc144c6. (dříve i masojěd (sg.)https://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx?hw=masoj%C4%9Bdhttps://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/slovniky/digitalni-kopie-detail/JgSlov02/strana-398/termin-TWFzb2dlZA2) nebo křováci.https://zoomagazin.cz/masojidek-nebo-krovak-tuhyk-ma-mnoho-prezdivek-diky-podivnemu-zvyku/
Evoluce skupiny Podle biomolekulárních výzkumů vznikla tato čeleď na území Afriky v době před 9 až 7 miliony let, tedy v pozdním miocénu. Diverzifikace byla velmi rychlá a souvisela nejspíš s rozšířením travnatých stepí. Následně zástupci skupiny opakovaně migrovali do dalších částí světa.FUCHS, Jérôme; ALSTRÖM, Per; YOSEF, Reuven; OLSSON, Urban et al. Miocene diversification of an open-habitat predatorial passerine radiation, the shrikes (Aves: Passeriformes: Laniidae). Zoologica Scripta. 2019, vol. 48, issue 5, s. 571–588. https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/zsc.12363
Taxonomie Rod Lanius ťuhýk severní (Lanius borealis) ťuhýk hlavatý (Lanius bucephalus) ťuhýk dlouhoocasý (Lanius cabanisi) ťuhýk afrotropický (Lanius collaris) ťuhýk obecný (Lanius collurio) ťuhýk barmský (Lanius collurioides) ťuhýk žlutozobý (Lanius corvinus), dříve jako monotypický taxon Corvinella corvina ťuhýk hnědý (Lanius cristatus) ťuhýk východoafrický (Lanius dorsalis) ťuhýk šedý (Lanius excubitor) ťuhýk šedohřbetý (Lanius excubitoroides) ťuhýk obrovský (Lanius giganteus) ťuhýk středoafrický (Lanius gubernator) ťuhýk černobílý (Lanius humeralis) ťuhýk středoasijský (Lanius isabellinus) ťuhýk americký (Lanius ludovicianus) ťuhýk rovníkový (Lanius mackinnoni) ťuhýk stračí (Lanius melanoleucus), dříve jako monotypický taxon Urolestes melanoleucus ťuhýk pustinný (Lanius meridionalis) ťuhýk menší (Lanius minor) ťuhýk žlutavobřichý (Lanius newtoni) ťuhýk běločelý (Lanius nubicus) ťuhýk turkestánský (Lanius phoenicuroides) ťuhýk královský (Lanius schach) ťuhýk rudohlavý (Lanius senator) ťuhýk somálský (Lanius somalicus) ťuhýk běloramenný (Lanius souzae) ťuhýk klínoocasý (Lanius sphenocercus) ťuhýk tibetský (Lanius tephronotus) ťuhýk tygrovaný (Lanius tigrinus) ťuhýk tlustozobý (Lanius validirostris) ťuhýk indický (Lanius vittatus)
Dva druhy rodu Eurocephalus – ťuhýk bělotemenný (Eurocephalus anguitimens) a ťuhýk korunkatý (Eurocephalus ruppelli) – byly považovány za nejprimitivnější ťuhýky.HARRIS, Tony and FRANKLIN, Kim. Shrikes & bush-shrikes: including wood-shrikes, helmet-shrikes, flycatcher-shrikes, philentomas, batises and wattle-eyes. 1st ed. London: Helm, 2000, s. 21. Helm identification guides. ISBN 0-7136-3861-3. Od května 2023 jsou zařazeny do samostatné čeledi Eurocephalidae.McCULLOUGH, Jenna M.; HRUSKA, Jack P.; OLIVEROS, Carl H.; MOYLE, Robert G. and ANDERSEN, Michael J. Ultraconserved elements support the elevation of a new avian family, Eurocephalidae, the white-crowned shrikes. Ornithology. 2023, vol. 140, iss. 3, ukad025. ISSN 0004-8038, EISSN 2732-4613. doi=10.1093/ornithology/ukad025
Odkazy Reference
Literatura
FORSHAW, Joseph Michael. Encyclopaedia of Animals: Birds. London: Merehurst Press, 1991. s. ISBN 1-85391-186-0. HARRIS, Tony and FRANKLIN, Kim. Shrikes & bush-shrikes: including wood-shrikes, helmet-shrikes, flycatcher-shrikes, philentomas, batises and wattle-eyes. 1st ed. London: Helm, 2000. 392 s. Helm identification guides. ISBN 0-7136-3861-3. HOYO, Josep del, ed., ELLIOTT, Andrew, ed. a CHRISTIE, David A., ed. Handbook of the birds of the world. Volume 13, Penduline-Tits to Shrikes. Barcelona: Lynx Edicions, 2008. 879 s. ISBN 84-96553-45-0. HUDEC, Karel, ed. Ptáci = Aves. Díl I. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 1994. 671 s. Fauna ČR a SR, sv. 27. ISBN 80-200-0382-7. MILLER, Alden H. A Comparison of Behavior of Certain North American and European Shrikes. A Comparison of Behavior of Certain North American and European Shrikes. The Condor. 1937, roč. XXXIX, s. 119–122. Dostupné v archivu: https://web.archive.org/web/20110615081607/http://elibrary.unm.edu/sora/Condor/files/issues/v039n03/p0119-p0122.pdf VESELOVSKÝ, Zdeněk. Obecná ornitologie. Praha: Academia, 2001. 357 s., s. obr. příl. ISBN 80-200-0857-8.
Externí odkazy
Kategorie:Čeledi ptáků