náhled|Alois Hitler náhled|Hrob Aloise a Klary Hitlerových v Leondingu nedaleko Lince Alois Hitler, rodným jménem Alois Schicklgruber (7. června 1837 Strones – 3. ledna 1903 Leonding, Rakousko-Uhersko), byl rakouským celním úředníkem a otcem Adolfa Hitlera.
Původ Alois Hitler byl nemanželským synem neznámého otce a jedné z dcer Johannese Schicklgrubera (1764–1847), sedláka z dolnorakouského Stronesu, a Theresie rozené Pfeisingerové (1769–1821) z rovněž dolnorakouského Dietreichsu. Manželé Jan a Terezie Schicklgruberovi žili na severozápadě Dolních Rakous v Lesní čtvrti (Waldviertel) na panství Waldreichs a obhospodařovali ve vesnici Strones statek číslo 1 s pozemky o 10 hektarech. 15. dubna 1795 se jim narodila dcera Anna Marie, pokřtěná téhož dne ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Döllersheimu, kam byl Strones přifařen. Kmotrovství se ujala Anna Marie Sillipová, selka z Kleinmotten. 1. července 1796 přišla na svět dcera pokřtěná Mariana, jejíž kmotrou byla opět Anna Marie Sillipová. V literatuře bývá Mariana většinou označována jako Marie Anna.
Vídeňský genealog Karl Friedrich von Frank (1894–1975), jehož Adolf Hitler čelící fámám o židovském původu pověřil roku 1932 sestavením rodokmenu, určil za matku Aloise Hitlera a tím za babičku Adolfa Hitlera starší ze sester, Annu Marii Schicklgruberovou. Ke stejnému závěru dospěl genealog Rudolf Koppensteiner. Rakouská historička Anna Marie Sigmundová (* 1955) považuje naopak za matku Aloise Hitlera mladší ze sester Marianu Schicklgruberovou narozenou roku 1796. Mínění Sigmundové zastává i rakouský historik Roman Sandgruber.
Vojenský výcvikový prostor Döllersheim
Po anšlusu Rakouska získala místa spojovaná s mládím Adolfa Hitlera a jeho předky kultovní status. Obec Döllersheim, jejíž součástí bylo rodiště Aloise Hitlera Strones, pojmenovala hlavní náves náměstí Aloise Hitlera. Matka Aloise Hitlera, jejíž původní hrobové místo na döllersheimském hřbitově již nebylo možné určit, získala čestný hrob. Nápis na hrobovém kříži: Zde odpočívá babička vůdce Marie A. Hitlerová, rozená Schicklgruberová, nar. 17. 4. 1795 ve Stronesu, zemř. 7. 1. 1847 v Kl. Motten,Fotografie čestného hrobu v diplomové práci Anabella Lintl, Besucherzentrum Döllersheim, Diplomarbeit, TU Wien, 2021 byl zcela chybný. Roku 1795 se narodila Anna Marie, nikoliv Marie A. neboli Mariana, která přišla na svět roku 1796. Krom toho se Anna Marie nenarodila 17. nýbrž 15. dubna 1795. Nenosila příjmení Hitler, nýbrž Hiedler po svém manželovi Johannu Georgu Hiedlerovi.
Oblast Döllersheimská krajinka (Döllersheimer Ländchen) získaly krátce po anšlusu ozbrojené síly Německé říše Wehrmacht pro zřízení vojenského výcvikového prostoru Döllersheim, dnes vojenský výcvikový prostor Allentsteig. Již v červnu 1938 započalo vysídlování obyvatelstva zakončené v prosinci 1941. Rozhodnutí padlo na tuto oblast z důvodu odlehlosti a řídké osídlenosti, nikoliv proto, že Adolf Hitler chtěl zastřít svůj původ. Stavby ve vylidněném Döllersheimu a okolí zůstaly naopak z piety zachovány a byly hojně navštěvovány turisty.
Osobní život
Dětství ve Stronesu a Spitalu Alois Hitler nosil po matce až do roku 1876 příjmení Schicklgruber. Narodil se 7. června 1837 ve Stronesu číslo 13, obec Döllersheim, Dolní Rakousy, na statku strýce Johanna Trummelschlagera a tety Josefy rozené Schicklgruberové, mladší sestry Aloisovy matky. Ještě v den narození byl pokřtěn ve farním kostele sv. Petra a Pavla v obci Döllersheim, kam byl Strones přifaren. V matričním záznamu o křtu uděleném farářem Ignazem Rueßkeferem je křestní jméno uvedeno ve formě Aloys. Sloupec pro záznam o otci zůstal prázdný. Ve sloupci pro záznamy o matce je uvedena Marie Anna Schicklgruberová. Trummelschlagerovi se ujali kmotrovství.
10. května 1842 se matka Aloise Schickelgrubera ve farním kostele sv. Petra a Pavla v Döllersheimu provdala za Johanna Georga Hiedlera (28. února 1792 Spital – 9. února 1857 Spital). V matričním záznamu o sňatku je u nevěsty uvedeno křestní jméno Anna. Z udaného věku 47 let vyplývá, že se narodila roku 1795. Ženich byl podle matričního záznamu padesátiletý svobodný mlynářský tovaryš pocházející z dolnorakouské obce Spital a příslušný do dolnorakouské obce Thürnthal ve faře Fels am Wagram. V době sňatku bydlel stejně jako nevěsta ve Stronesu číslo 22. Matriční údaj o svobodném stavu ženicha Johanna Georga Hiedlera není správný. Ve skutečnosti byl vdovcem po Anně Marii Baurové, dceři sedláka Johanna Baura z dolnorakouského Hoheneichu číslo 10, s níž se oženil 23. listopadu 1824 a přivedl ji do svého domova na mlýn v Hoheneichu číslo 23, zvaný později Stidlmühle nebo Stadlmühle. Manželství trvalo velmi krátce a skončilo tragicky. 10. dubna 1825 porodila Anna Marie Hiedlerová rozená Baurová syna pokřtěného jménem Johann, který zemřel o dva dny později. Jeho matka jej následovala na věčnost hned následujícího dne 13. dubna 1825.
Adresa snoubenců Anny Schicklgruberové a Johanna Georga Hiedlera, Strones číslo 22, byl výminek s polnostmi, na němž od roku 1817, poté co statek Strones číslo 1 předal synu Josefu Schicklgruberovi, hospodařil otec nevěsty Johann Schicklgruber do roku 1821 se svou ženou Terezií. Podle historického výzkumu o rodinných formách ve farnosti Cmunt (Gmünd) příslušné do stejného politického okresu jako Strones, byla instituce výminku s poměrně velkým hospodářstvím v Lesní čtvrti velmi rozšířená a nebylo výjimkou, když na výminku žily tři generace. Sedlák se po předání statku mladší generaci stěhoval na výminek i s nezaopatřenými dětmi, mezi něž čítaly neprovdané dcery a velmi často jejich nemanželské děti. Nemanželský původ nebyl v Rakousku v první polovině 19. století v poddanských vrstvách obyvatelstva výjimečný jev. Podíl nemanželsky narozených dětí mezi selským obyvatelstvem Lesní čtvrti kolem poloviny 19. století činil 40 %. Alois Schicklgruber žil s matkou na výminku svého děda Jana Schicklgrubera, který pod jeho střechu přijal i zetě Hiedlera. Po sňatku s Annou Schicklgruberovou pracoval Hiedler na dnes přehradou Dobrastausee zaplaveném mlýně Schloteinmühle u Waldreichsu. Roku 1844 děd Aloise Schicklgrubera výminek ve Stronesu číslo 22 prodal a odstěhoval se s dcerou, zetěm a vnukem k příbuzným Sillipovým do Kleinmottenu číslo 4, vesnice sousedící se Stronesem. V Kleinmottenu zemřela matka Aloise Schicklgrubera 7. ledna 1847. Její jméno je v úmrtní matrice uvedeno ve formě Hiedler MAnna a udán věk 50 let. Příčinou smrti byly dle matričního záznamu úbytě v důsledku plicního otoku. 9. ledna 1847 byla pohřbena v Döllersheimu.
Matriční záznam o úmrtí matky Aloise Schicklgrubera a matriční záznam o jeho narození, kde je jako matka uvedena Marie Anna Schicklgruberová, se zdají potvrzovat tezi rakouských historiků Sigmundové a Sandgrubera, že matkou Aloise Schicklgrubera byla mladší ze sester Schicklgruberových (*1796). Proti této tezi stojí fakt, že pouze při uzavření sňatku Anny Schicklgruberové s Georgem Hiedlerem mluvil kněz se snoubenci osobně. Při křtu dítěte uděleném bezprostředně po porodu nebyla matka přítomna, kněz se proto musel stejně jako při pohřbu spolehnout na údaje zprostředkované kmotry resp. příbuznými. Křestní jména Anna a Georg, zaznamenaná do matriky při svatbě Schicklgruberové s Hiedlerem, byla s největší pravděpodobností skutečně užívanými jmény snoubenců, což svědčí pro výzkumy genealogů von Franka a Koppensteinera, kteří za matku Aloise Schicklgrubera považovali Annu Marii Schicklgruberovou (*1795). Aloisův děd Johann Schicklgruber přežil svou dceru o třičtvrtě roku. 12. listopadu 1847 zemřel v Kleinmottenu číslo 9 na stařeckou slabost.
Nejpozději v souvislosti s matčinou smrtí byl Alois Schicklgruber poslán na vychování k Johannu Nepomukovi Hüttlerovi (1807–1888), mladšímu bratrovi jeho nevlastního otce, sedlákovi ve Spitalu číslo 36. Rovněž Johann Georg Hiedler se vrátil do rodného Spitalu, kde zemřel 9. února 1857 v domě č.p. 49. Příjmení obou bratrů je v matrikách psáno rozdílně, příjmení Hiedler je odvozeno od slova Hiedl, bavorsko-rakouského nářečního výrazu pro vyvěračku, místo vyústění podzemního vodního toku na povrch. V církevních matrikách se mimo tvary Hiedler a Hüttler objevují varianty Hidl, Hietler, Hittler a konečně Hitler.
První manželství s Annou Glasslovou (1864/1873–1883) První sňatek uzavřel Alois Hitler s o čtrnáct let starší Annou rozenou Glasslovou (1823–1883), dcerou daňového úředníka Josefa Glassla z dolnorakouského Theresienfeldu. Datum a místo sňatku nejsou známy. Německo-americký žurnalista Konrad Heiden (1901–1966), autor první vědecky zpracované biografie Adolfa Hitlera vydané poprvé v Curychu roku 1936, uvádí podle dnes ztraceného personálního aktu Aloise Hitlera rok svatby 1864. K tomuto datu se přiklání i rakouský historik Roman Sandgruber. Do roku 1873 klade datum sňatku Marie Pernsteinová († 1955), od roku 1913 učitelka a v letech 1921 až 1933 ředitelka obecné dívčí školy v Braunau na Innu. Persteinová sbírala materiál k dětství a mládí Adolfa Hitlera, mezi jiným výpovědi braunauských pamětníků o rodině Hitlerově, a zanechala soukromé poznámky sepsané v letech 1938 až 1939. Fotokopie rukopisu je uložena v archivu mnichovského Institutu pro soudobé dějiny. Podle Konrada Heidena i Marie Pernsteinové byla Anna Glasslová schovankou a adoptivní dcerou zámožného celního úředníka Josefa Hoerera ze solnohradského Radstadtu. Oba uvádějí, že bezdětné manželství bylo 7. listopadu 1880 rozvedeno okresním soudem v Braunau na Innu. Rozvod znamenal oddělení společné domácnosti, tzv. rozvod od stolu a lože, nikoliv církevní rozluku manželství, které formálně existovalo nadále. Anna Hitlerová rozená Glasslová zemřela 6. dubna 1883 ve věku šedesáti let na úbytě. Její stav v úmrtní matrice je udán jako manželka celního úředníka, místo úmrtí Braunau na Innu, Ringelgasse 149 (nyní Palmstrasse 19).
1876: změna příjmení z Schicklgruber na Hitler