Opatovice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se zhruba čtrnáct kilometrů jižně od centra Brna a pět kilometrů severoseverovýchodně od Židlochovic. Žije zde obyvatel. Rozkládají se na katastrálním území Opatovice u Rajhradu v Dyjsko-svrateckém úvalu. Západním okrajem intravilánu obce protéká potok Dunávka.
Obec Opatovice sousedí s obcemi Rajhradice, Měnín, Blučina a městem Rajhrad, vše v okresu Brno-venkov.
Název Místní jméno Opatovice je odvozeno od skutečnosti, že vesnice patřila do majetku rajhradského benediktinského kláštera, takže byla pod správou břevnovských opatů. Výraz „opatovice“ je akuzativem k plurálu „opatovici“, tj. „lidé opatovi“. Roku 1349 je zaznamenán tvar (de) Opatowicz, v roce 1406 (villa) Opatowicz, v 18. století Oppatowitz, v 19. století německy Opatovitz a česky Opatovice, od roku 1924 jsou úředním názvem Opatovice.
Historie Archeologické nálezy dokládají osídlení již v době kamenné. Falzum zakládací listiny rajhradského kláštera z 13. století, hlásící se do roku 1048, zmiňuje ves Opatovice. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349. Oblast byla ve 13. století postižena válečnými taženími, v 17. století třicetiletou válkou. V polovině 17. století sem byli v důsledku vylidnění způsobeném touto válkou přesídleni poddaní rajhradského kláštera z Ostrovačic a Domašova, kde se rušily stříbrné doly. V roce 1769 téměř celá ves vyhořela. Jádro vesnice tvořila náves (nyní ulice Na Návsi), postupně se však obec rozšiřovala. V roce 1771 bylo zavedeno číslování domů. Obec spadala pod správu rajhradského kláštera až do roku 1848.
V roce 1920 byla obec elektrifikována. Německá okupace začala 15. března 1939 a o tři dny později přijeli do Opatovic němečtí vojáci. Za druhé světové války byly v obci zavedeny přídělové lístky na potraviny, povinné odvody obilí a dobytka a byly vyhlášeny zákazy kulturních akcí. Některé usedlosti musely být „dobrovolně“ postoupeny německým rodinám. Mladí občané byli nasazováni na nucené práce. Od 17. dubna 1945 probíhaly v okolí boje. Opatovice byly osvobozeny 24. dubna 1945 vojáky 3. ukrajinského frontu. Těsně před osvobozením Němci zapálili věž kostela a zničili většinu mostů v okolí.
Roku 1996 došlo k plynofikaci obce. Důležitou součástí rozvoje bylo na přelomu tisíciletí také vybudování vodovodu, kanalizace s čističkou odpadních vod či telefonního spojení. Obec investovala do místního rozhlasu, stejně jako do odpadového hospodářství. Urbanistický rozvoj obce probíhal v severní části kolem Brněnské ulice, kde vznikla Nová ulice.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel Počet domů
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. října 2007.
Doprava Po východní hranici katastru prochází dálnice D2. Obcí vede v severojižním směru silnice III/41614 Rajhradice – Opatovice – Blučina.
Pamětihodnosti
kostel svatého Karla Boromejského z let 1868–1869 pískovcový kříž z roku 1865 na hřbitově pamětní kámen a pamětní kámen s nápisem z poloviny 17. století západně od obce
Osobnosti František Hořava (1906–1974), sochař a malíř Zdeněk Valnoha (* 1973), fotbalista
Galerie
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Rajhrad
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Brno-venkov Kategorie:Obce v okrese Brno-venkov Kategorie:Sídla v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Cyklistická stezka Brno–Vídeň Kategorie:Mikroregion Rajhradsko Kategorie:Region Židlochovicko