Spád je podíl rozdílu dvou hodnot jedné veličiny a rozdílu dvou hodnot veličiny druhé, přičemž první veličina se obvykle zmenšuje a druhá zvětšuje.
Pokud jsou obě veličiny totožné, například délka, teplota, elektrický potenciál, je spád o udáván v procentech nebo v promile. Vztažnou soustavou může být jak prostor, který rozdíl dvou navzájem různých prostorových bodů nebo i čas (případně jejich vzájemná kombinace).
Příklady spádů Výškový spád Představuje pokles výšky se vzdáleností a bývá obvykle udáván jako poměr těchto hodnot, ačkoli ho lze udávat i úhlem. v promile nebo v procentech – pro malé spády – u vodních toků, potrubí, kolejových tratí, silnic. Například 5 ‰ znamená, že na jeden kilometr vodního toku rozdíl hladin činí 5 metrů. ve tvaru zlomku – psáno obvykle ve tvaru 1:x. Například 1:9 znamená, že na 9 metrů délky je pokles o jeden metr výšky. v úhlových stupních – pro velké spády – například spád střechy
Jiné příklady teplotní spád je rozdíl teplot mezi dvěma prostorovými body elektrický spád je rozdíl dvou hodnot elektrického napětí, který udává spád elektrického potenciálu mezi dvěma prostorovými či časovými body
Přenesená význam slova Slovo je používáno i v přeneseném významu, kdy často vyjadřuje rychlý průběh nějaké události či děje – viz frazelogizmus: události nabraly rychlý spád.
Související články gradient hltnost spádnice pád Kategorie:Fyzikální veličiny Kategorie:Topografie