Domašov ( Thomasdorf, dříve též Thomasberg) je vesnice, středová část obce Bělá pod Pradědem v okrese Jeseník v Olomouckém kraji. Leží na obou březích řeky Bělé; na severu navazuje na část Adolfovice, na jihu – směrem k Pradědu – pokračuje osada Bělá.

Historie Domašov je zmiňován poprvé roku 1284 jako Thomasbergk a je zřejmě výsledkem kolonizační činnosti vratislavských biskupů, která postupovala od Frývaldova (Jeseníka) proti toku Bělé směrem do Jeseníků. Zda se lokace středně velké vsi (40 lánů) skutečně podařila, však není jisté; roku 1410 je zmiňována jako zpustlá a obnovena byla až v polovině 16. století (1550) již s převážně dřevařským určením a pozměněným jménem Thomasdorf. Domašov se v 16.–18. století značně rozvinul: v roce 1689 se zde registruje úctyhodný počet 67 sedláků a 97 zahradníků a domkářů a Domašov tak byl největší vesnicí frývaldovského panství vratislavských biskupů. Roku 1730 byla na hranicích s Adolfovicemi postaven kostel svatého Tomáše Apoštola a u něj zřízena římskokatolická fara se školou. Další rozvoj podhorského osídlení a nesnadná dostupnost si vynutily zřízení druhého kostela svatého Jana Křtitele v horním Domašově (1796 lokálie, povýšená na faru 1843) a další školy (1793); jejich spádové obvody upevnily rozlišování mezi Dolním a Horním Domašovem (německy Nieder- und Ober-Thomasdorf) do roku 1900.

Obyvatelstvo se v této době živilo zejména těžbou a zpracováním dřeva a jinými činnostmi s velkou spotřebou paliva (potašnictví, drobné hutnictví), jakož i domáckou textilní výrobou. Trvalý pokles počtu obyvatel od poloviny 19. století však naznačuje hospodářskou stagnaci. Od počátku 20. století nabýval na významu turistický potenciál obce.

Za druhé světové války se v obci nacházely zajatecké pracovní tábory Rudohoří (Vietseifen) a Borek (Kieferbach), zejména pro sovětské válečné zajatce. Na prvním z uvedených míst byl v roce 2003 upraven Hřbitov smíření s hroby sovětských zajatců i Němců, kteří přišli o život na konci války. Poslední rekonstrukce hřbitova smíření proběhla v roce 2020.

Obec Domašov byla 14. června 1964 spojena s Adolfovicemi do obce Bělá pod Pradědem.

Obyvatelstvo

náhled|Kostel svatého Jana Křtitele horní Domašov

V Domašově je evidováno 381 adres: 345 čísel popisných (trvalé objekty) a 36 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 289 domů, z toho 250 trvale obydlených.

Pamětihodnosti Římskokatolický farní kostel svatého Tomáše Apoštola v dolním Domašově (kulturní památka). Vrcholně barokní stavba z let 1726–1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z roku 1892 a je od Aloise Baucha z Vidnavy, další obrazy pocházejí od Leopolda Willmanna a Rudolpha Templera. Fara v Dolním Domašově (kulturní památka) – barokní budova z roku 1766 Římskokatolický farní kostel svatého Jana Křtitele v horním Domašově (kulturní památka) – klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí svaté Barbory od Felixe Ivo LeicheraSamek (1994), s. 39-40. Kostel je kulturní památkou ČR. Poutní kaple Mariin pramen náhled|Kostel svatého Tomáše Apoštola dolní Domašov Hřbitov sovětských válečných zajatců v údolí Zaječího potoka – Borek (kulturní památka)

Přírodní památky Červenohorské sedlo – na katastru Domašova je zejména původní chata z roku 1903 přírodní rezervace Borek u Domašova (reliktní bor na křemencové suti) a Vysoký vodopád

Území Domašova pokrývají i: Chráněná krajinná oblast Jeseníky Ptačí oblast Jeseníky (pro jeřábka lesního a chřástala polního)

Fotogalerie náhled|Hřbitov Smíření Rudohoří

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jeseník Kategorie:Sídla ve Zlatohorské vrchovině Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Bělá pod Pradědem