Werner Mölders (18. března 1913, Gelsenkirchen – 22. listopadu 1941, Vratislav) byl stíhací pilot německé Luftwaffe, který se zúčastnil španělské občanské války a druhé světové války. Letecké eso Mölders se stal prvním pilotem v historii, který překonal hranici 100 sestřelů.Matyáš, str. 120 Za své bojové úspěchy získal Španělský kříž ve zlatě s meči a brilianty a Rytířský kříž s dubovými ratolestmi, meči a brilianty. Velmi se angažoval ve vývoji nových bojových leteckých taktik. Stál například za vývojem čtyřčlenné letecké formace Schwarm (roj), během vzdušných soubojů s nepřítelem využíval jednoduchou taktiku, kterou lze charakterizovat heslem „udeř na protivníka tvrdě a z velké blízkosti“.

Mölders vstoupil do německého válečného letectva (Luftwaffe) roku 1934 ve věku 21 let. Roku 1938 byl převelen k Legion Condor, která podporovala Francisca Franca během španělské občanské války, a dosáhl 15 sestřelů. Během druhé světové války byl v bitvě o Francii a bitvě o Británii sám třikrát sestřelen, ale zároveň dosáhl 53 potvrzených sestřelů spojeneckých letadel. V roce 1941, kdy měl na svém kontě již 68 vítězství, byl se svojí JG 51 (Jagdgeschwader 51 ~ stíhací eskadra 51) převelen na východní frontu, aby se zapojil do plánovaného útoku na Sovětský svaz. Během 22. června 1941 přidal na své konto další čtyři sestřely a o týden později již překonal rekord 80 vítězství Manfreda von Richthofen z roku 1918. V polovině července téhož roku se celkový počet jeho vzdušných vítězství přehoupl přes hranici 100 uznaných sestřelů.

Nacistické velení mu poté z obav o jeho život neumožňovalo účastnit se rozsáhlejších bojových misí. Ve věku 28 let byl povýšen do hodnosti Oberst (plukovník) a jmenován inspektorem stíhacího letectva. Působil na poloostrově Krym, kde řídil leteckou podporu německého postupu. Po sebevraždě Generalobersta (generálplukovníka) Ernsta Udeta, stíhacího esa z první světové války, byl Mölders povolán do Berlína, aby se zde zúčastnil pohřbu. Během cesty do hlavního města však letoun Heinkel He 111, ve kterém cestoval jako pasažér, zastihla silná bouře a selhal jeden z motorů. Pilot se s letadlem neúspěšně pokusil o nouzové přistání na letišti ve Vratislavi a Mölders po pádu letadla spolu s dvěma dalšími osobami zahynul. Jak nacistická armáda Wehrmacht, tak zprvu i německá spolková armáda Bundeswehr uctívaly jeho památku; jeho jméno nesla stíhací eskadra, torpédoborec a kasárna. Roku 2005 Německý spolkový sněm tyto posmrtné pocty na základě zprávy Úřadu pro vojenskou historii zrevidoval a Möldersovo jméno bylo z názvu eskadry i kasáren odstraněno.

Dětství, vzdělání a raná kariéra Mölders se narodil 18. března 1913 v německém Gelsenkirchenu jako syn středoškolského učitele Victora Mölderse a jeho ženy Annemarie, rozené Riedlové. Byl v pořadí třetím dítětem, měl starší sestru jménem Annemarie, staršího bratra Hanse a mladšího bratra Victora. Jeho otec byl při svém povolání i poručíkem v záloze u 145. královského pěšího pluku a dne 2. března 1915 byl zabit v boji v Argonneském lese. Po smrti manžela se Wernerova matka Annemarie rozhodla přestěhovat i s dětmi do domu svých rodičů ve městě Brandenburg an der Havel.Obermaier a Held 1996, str. 31

V Brandenburgu spatřil malý Werner nový otcovský vzor v místním kaplanovi Erichu Klawitterovi, který v něm postupně probudil víru v Boha.Obermaier a Held 1996, str. 10 Mezi lety 1919 až 1931 Mölders postupně navštěvoval základní školu a poté gymnázium. Během studií se u něj projevil značný zájem o vodní sporty, především veslování. Byl členem dvou místních veslařských klubů, nejprve Saldria-Brandenburg a poté Brandenburger Ruderclub, se kterým se mu dostalo mnohých úspěchů v závodech. Stal se též členem katolického sdružení mládežníků Bund Neudeutschland in der katholischen Jugendbewegung. Gymnaziální studia ukončil na jaře 1931 maturitní zkouškou a zanedlouho poté vyslovil touhu stát se důstojníkem v ozbrojených silách.

Dne 1. dubna 1931 vstoupil do Reichswehru a byl zařazen k II. praporu 2. pěšího pluku ve východopruském Allensteinu, na post důstojnického čekatele u pěchoty. Dne 1. října 1931 mu byla udělena hodnost Fahnenjunker-Gefreiter (svobodník–praporečník) a 1. dubna 1932 pak povýšil do hodnosti Fahnenjunker-Unteroffizier (desátník–praporečník). Po dokončení základního vojenského výcviku byl přijat ke studiu na Vojenské škole v Drážďanech (Dresdner Kriegsschule). Dne 1. června 1933 úspěšně složil závěrečné zkoušky a následně byl povýšen na Fähnricha (praporčíka). Mölders byl znovu přeřazen, tentokrát k Preußisches Pionier-Battalion 1 (1. pruský ženijní prapor) v Mnichově. Během prvních let výcviku učinil Mölders první pokusy splnit si sen o létání, když se dobrovolně přihlásil k pilotnímu výcviku, přičemž ale byl označen za fyzicky nezpůsobilého.Forell, str. 17 Po jisté době však učinil další, tentokrát již úspěšný pokus, a byl uznán jako „způsobilý s omezením“ (německy: bedingt tauglich) k započetí leteckého výcviku.Obermaier a Held 1996, str. 11 Po svém povýšení do hodnosti Oberfähnrich (nadpraporčík) ze dne 1. února 1934, nastoupil Mölders k leteckému výcviku na Německé škole dopravního létání (Deutsche Verkehrsfliegerschule) v Chotěbuzi. Výcvik probíhal od 6. února do 31. prosince 1934.Obermaier a Held 1996, str. 11 a 32. 1. března 1934 byl povýšen do hodnosti Leutnant (poručík) a připojil se k nedávno vzniklé Luftwaffe. V dobách, kdy Mölders s létáním začínal, trpěl často nevolností a zvracením. Problémy s nemocí z létání však pouhou silou vůle překonal a výcvik ukončil jako nejlepší z ročníku. Další fáze Möldersova výcviku probíhala od 1. ledna 1935 do 30. června 1935 na škole bojového létání v Tutowě a poté na škole stíhacích pilotů ve Schleißheimu poblíž Mnichova. 21. května 1935 již získal nově vzniklý odznak pilota Luftwaffe.Obermaier a Held 1996, str. 11, 32 a 66

Dne 1. června 1935 byl Leutnant Mölders zařazen k Fliegergruppe Schwerin (I. Gruppe Sturzkampfgeschwader 162 „Immelmann“, zkr. I./StG 162).Wilson, str. 188 Dne 7. března 1936, během remilitarizace Porýní, odletěl Mölders spolu se svou Staffel (letkou) ze základny v Lippstadtu, přelétl Porúří a jako jeden z prvních přistál v Düsseldorfu. V této době poznal Luisu Baldaufovou, se kterou se o pár let později (krátce před svou smrtí) oženil. 20. dubna 1936, v den monumentálních oslav padesátých narozenin Adolfa Hitlera, bylo slavnostně povýšeno mnoho důstojníků, včetně Mölderse. Möldersovi se tohoto dne dostává povýšení do hodnosti Oberleutnant (nadporučík), se zpětnou účinností ke dni 1. dubna téhož roku.

Téhož času se Mölders stal velitelem výcvikové Staffel u II. Gruppe Jagdgeschwader 134 „Horst Wessel“. II. Gruppe spadala pod velení Majora Theo Osterkampa, který se stal jedním z prvních Möldersových vzorů. 15. března 1937 byl Mölders jmenován velitelem 1. Staffel Jagdgeschwader 334 (zkr.: 1./JG 334) a působil jako instruktor ve Wiesbadenu.Obermaier a Held 1996, str. 11–12 a 32.

Legie Condor

V roce 1936 vyslalo nacistické Německo vojenskou pomoc politickému hnutí falangistů bojujícímu ve španělské občanské válce. Součástí pomoci bylo i vyslání Legion Condor. Mölders k ní byl převelen a 14. dubna 1938 tedy připlul lodí do španělského Cádizu. Byl zařazen ke 3. Staffel Jagdgruppe 88 (3. letka 88. stíhací skupina, zkr.: J/88), které velel Adolf Galland, toho času Oberleutnant. Tato Staffel, vyzbrojená dvouplošníky Heinkel He 51, měla svou základnu u řeky Ebro v Provincii Valencia. Jednotka byla později dovyzbrojena modernějšími stíhačkami Messerschmitt Bf 109 C. náhled|vlevo|150px|Formace Schwarm a následné „překřížení zatáčky“ Když se musel Galland dne 24. května 1938 vrátit zpět do Německa, stal se Mölders velitelem celé Staffel.Obermaier a Held 1996, str. 12 15. června dosáhl prvního sestřelu poblíž města Algar, jednalo se o dvojplošník sovětské výroby Polikarpov I-15.Obermaier a Held 1996, str. 13 Do konce roku 1938 se se svými 15 sestřely stal vedoucím leteckým esem Legion Condor. Nad Španělskem mu bylo uznáno sestřelení celkem dvou Polikarpovů I-15, jedenácti Polikarpovů I-16 a jednoho Tupolev SB-2. Navíc si nárokoval sestřel jednoho I-16 ze dne 23. září 1938, který ale nebyl potvrzen.Obermaier a Held 1996, str. 40

Na základě výjimečných velitelských a bojových schopností byl Mölders 18. října 1938 povýšen na Hauptmanna (kapitána), se zpětnou účinností od 1. října. Svého čtrnáctého a zároveň posledního potvrzeného sestřelu dosáhl 3. listopadu 1938Obermaier a Held 1996, str. 12 a 32 a 5. prosince téhož roku se vrátil zpět do Německa.Obermaier a Held 1996, str. 14, 33 a 40. Od 6. prosince 1938 do března 1939 působil jako člen Inspektorátu stíhacího letectva při Říšském ministerstvu letectví v Berlíně. Jeho úkolem zde byl vývoj nových taktických příruček bojové pilotáže. V březnu 1939 byl jmenován velitelem (Staffelkapitän) 1. Staffel Jagdgeschwader 133 (zkr.: 1./JG 133; ~ 1. letky stíhací eskadry 133), přičemž zde tento post převzal po Oberleutnantovi Hubertusi von Bonin. JG 133 byla později přejmenována na Jagdgeschwader 53 „Pik As“ (česky: Pikové eso).

Za své bojové zásluhy obdržel 4. května 1939 medaile Medalla de la Campaña a Medalla Militar a 6. června téhož roku získal Španělský kříž s meči a brilianty. Legion Condor se do Německa oficiálně vrátila 6. června 1939 a navrátivší se pěší jednotky slavnostně pochodovaly celým Berlínem směrem k Lustgarten, kde vzdaly poslední hold padlým vojákům. Na počest vysoce vyznamenaných vojáků ze Španělské občanské války se v mramorové galerii Říšského kancléřství konal slavnostní banket. Mölders byl usazen ke stolu č. 1 spolu s General der Flieger (generálem letectva) Hugem Sperrlem, španělským generálem Donem Antoniem Arandou, generálem Gonzalem Queipo de Llano, Oberstem Walterem Warlimontem, Oberleutnantem Donatem, Leutnantem Reinhardem Seilerem a Oberfeldwebelem (vrchním šikovatelem) Ignatzem Prestelem.Obermaier a Held 1996, str. 88–92.

Taktické inovace Spolu s dalšími letci se Mölders, na základě zkušeností ze Španělska, podílel na vývoji taktických manuálů pro stíhací piloty Luftwaffe (Jagdwaffe). V jejich rámci byla vyvinuta taktická formace stíhaček zvaná Schwarm (česky: roj).Spick, str. 15 Tato formace pilotům zajišťovala výborný rozhled, rozšířila možnosti vzájemné obrany a dále podpořila možnost iniciativy jednotlivých pilotů. Formace napodobuje uspořádání prstů na rozevřené lidské ruce. Schwarm se dělil na dvě Rotten, každá Rotte sestávala ze dvou letadel: vedoucí (Rottenführer), kterého kousek stranou a s určitým převýšením následovalo jeho číslo (Katschmarek). V rámci manuálů Jagdwaffe bylo též vyvinuto tzv. „překřížení zatáčky“,Holmes, str. 66 které znemožňovalo letounu nacházejícímu se na kraji formace Schwarm, aby se od formace příliš vzdálil v případě nutnosti vykonat prudkou zatáčku v oblastech, kde existovalo značné riziko přímého střetu s nepřítelem. Podobná formace o pěti letounech ve tvaru písmene V, je zmiňována v tréninkovém manuálu Royal Air Force z roku 1922, útočný manévr formace letadel lze pak datovat až do roku 1918. Během Španělské občanské války si oblíbil taktiku souboje s nepřítelem, která spočívala v co nejtěsnějším přiblížení k nepřátelskému letounu a následném využití plné palebné síly svého letadla vůči zmíněnému protivníkovi.

Druhá světová válka

Podivná válka a bitva o Francii

náhled|Plukovník Mölders, 27. listopad 1940 Po vypuknutí druhé světové války byla Möldersova eskadra umístěna při západní hranici Německa, za účelem ochrany regionu Mosela–Sársko–Rýnská Falc.Obermaier a Held, str. 14 8. září 1939 došlo během letu k poruše Möldersova letadla, které se po dopadu převrátilo a Mölders utrpěl poranění páteře, které jej vyřadilo z boje na několik dnů. K letce se navrátil dne 19. září.Prien 1997, str. 40 Následujícího dne dosáhl svého prvního sestřelu druhé světové války,Matyáš, str. 121 když v oblasti Vaalserberg sestřelil francouzský letoun Curtiss H75 ze stíhací letky Groupe de Chasse II/5, za což byl vyznamenán Železným křížem 2. třídy.