Bohemka () je česká evangelická obec v Mykolajivské oblasti na jižní Ukrajině. Má 452 obyvatel a rozlohu 1,182 km².
Historie Bohemku založili v srpnu roku 1905 potomci českých pobělohorských evangelických exulantů původem ze Zelówa v Polsku a evangelíci z Čech bratři Ignác Andrš (* 1844), Fridrich Horta, Fridrich Jelínek (1867–1957), Pavel Poláček (1879–1957) a František Zlatník (1868–1933) s rodinami. V roce 1912 Češi z Bohemky založili 47 km jihovýchodně od Bohemky vesnici Veselynivku.
Všude na Ukrajině, kde sídlili krajané, úrodná půda a jejich pracovitost přinášely dobré hospodářské výsledky (s výjimkou roků neúrody). Tak to bylo i v Bohemce. Proto za peníze jednotlivých hospodářů, sboru nebo družstva (někdy za pomocí vlád okresu a oblasti) byly vystaveny škola (1907, existovala do roku 1927), mlýn (1941, existoval do roku 1976), rybník (1950), elektrárna (1953), vodovod (1960), dům kultury (1963, projekt Karla Kulhavého), cementové chodníky (1967), asfaltová silnice (1967–1987), nová škola (1972), plynovod (1994–1995), kterým Bohemka jako první v okrese zavedla plyn do domácností, Betlémská kaple (1996, architekt Petr Pirochta z Brna, posvěcená 20. října 1996), a nový mlýn (1998). Za peníze družstva bylo zakoupeno ještě před druhou světovou válkou i první nákladní auto AMO (1939). V rámci státní politiky byly zřízeny v Bohemce také funkce zdravotní sestry (1930), veterinárního lékaře (1934) a listonoše (1936), zaveden drátový rozhlas (1930) a pravidelný provoz kin (1932), provedena telefonizace (1956), otevřen obchod (1937), zdravotní středisko (1961), pošta (1966) a knihovna (1967) a zavedeno pravidelné autobusové spojení s okresem (1962).
Občané Bohemky se zúčastnili také 1. a 2. československého odboje. Za první světové války se platila národní daň na účet Masarykovy Československé národní rady a v České družině a československých legiích bojovali starodružiník František Andrle (1892–1972) a vojíni Karel Rejchrt (1894–1972) a Pavel Pujman (1880–1933). Za druhé světové války sloužilo v československé východní armádě (1. československý armádní sbor v SSSR) 62 vojáků a v Rudé armádě – 16 vojáků z Bohemky. Za dobu své existence Bohemka přežila mnoho podobných smrtelně nebezpečných historických událostí: 4 války (rusko-japonská, 1. světová, občanská a 2. světová), několik okupací, únorovou revoluci roku 1917, říjnový převrat roku 1917, 4 hladomory (1921–1922, 1928, 1932–1933, 1947–1948), perzekuce (1927–1951), znárodnění a kolektivizaci (1930), epidemie (1910), národnostní a náboženský útlak, neúrody (1922, 1932, 1947), Černobylskou katastrofu (1986) a existenci největšího a nejsilnějšího totalitního státu v dějinách lidstva – SSSR (1922–1991). Celkové ztráty nejsou přesně známy, ale jen v důsledku uměle vyvolaného hladu v letech 1932–1933 zemřelo 15 krajanů, perzekuci podlehlo kolem 40 krajanů a ve druhé světové válce padlo 13 krajanů v československé východní armádě a 3 v Rudé armádě. V roce 1967 byl odhalen v obci pomník padlým československým vojákům a rudoarmějcům a roce 1990 pomník prvním obyvatelům Bohemky.
Od roku 1962 v obci působí český pěvecký folklórní soubor Bohemské frajerky (v letech 1962–1995 Niva a Bohemka) a od roku 1990 také český krajanský spolek Bohemka (v letech 1990–2005 Čeští bratři). Prvním předsedou spolku byl Ing. Josef Hart (). V letech 2005–2021 byla předsedkyní spolku Olga Andršová () a od 16. ledna 2021 je předsedkyní spolku Helena Hartová (). Nově zvolený předseda/předsedkyně spolku se pak automaticky stává členem České národní rady Ukrajiny.
Evangelický sbor náhled|vlevo|upright=1.5|Betlémská kaple v Bohemce Už za rok, kdy do Bohemky přišel Vilém Rejchrt (1835–1910), rodák ze Zelówa, písmák, kantor a malíř, vznikl evangelický reformovaný sbor, který existoval do roku 1962, kdy byl donucen sovětskou vládou zaniknout. V letech 1910–1962 bratřím sloužili jako kazatelé Václav Pujman (1878–1952) a Vilém Pujman (1896–1967) a potom do roku 1992 František Nechuta (1892–1965), Ludvík Jersák (1893–1968) a Amálie Jersáková (1913–1998), rozená Vintrová. Po vzniku nezávislé Ukrajiny (24. srpna 1991) byl sbor v únoru 1992 obnoven jako český nezávislý evangelický bratrský sbor a úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou (ČCE). Sbor vedou ordinovaní presbyteři Josef Jančík () a Ludmila Sverdlovová (). Bohoslužby probíhají v evangelickém kostele Betlémská kaple a jsou vedeny v češtině. V letech 1907–1996 probíhaly v modlitebně nebo světnici některého z bratří.
Pro obnovení pravého církevního řádu a historické paměti na slavnou bratrskou minulost vyhověla ČCE žádosti bratří a vysílá do Bohemky mladé bohoslovce z Čech. V Bohemce sloužili David Balcar z Prahy (1. listopadu 1994 – 23. dubna 1995), Aleš Mostecký z Kostelce nad Labem (1. října 1997 – 18. května 1998), Daniel Heller z Prahy (27. září 1999 – 28. května 2000) a tajemník Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Petr Brodský (1. října 2002 – 29. dubna 2003). Koordinátorem spolupráce se sborem v Bohemce byl v letech 1997–2006 Petr Brodský, který se v roce 2006 stal celocírkevním kazatelem pro české sbory ve východní Evropě. Po jeho odchodu do penze se v roce 2015 péče o Bohemku ujal farář z Libiše Miroslav Pfann.
Osobnosti LaVerne Andersh, potomek spoluzakladatele Bohemky Ignáce Andrše a spoluorganizátor společenského života rodu Andersh family v USA. Jeho rodina vlastní v Yankton Sioux Indian (indiánská rezervace) v Jižní Dakotě 160 akrů země. Každých pět let se Andršovi v Jižní Dakotě scházejí na tzv. Reunion. Kronika rodu Andersh family vyšla knižně. O rodu se píše v monografii historičky Edity Štěříkové.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura Drbal, Alexandr: Kronika Bohemky a události, vztahujících se k českému životu v Ukrajině a Rusku. – Bohemka; Lviv; Praha, 1961–2003. – 112 s. – [Kronika se uchovává v knihovně Českobratrské církve evangelické v Praze, u Ing. Josefa Harta v Bohemce a u autora]. Bohemce – 100 – Богемці: Збірник матеріалів ЗМІ, присвячений 100-річному ювілею чеського села Богемки Врадіївського району Миколаївської обл. — Врадіївка: ЛиСТоК, 2005. — 19 c. Dopis prezidenta republiky krajanům v Bohemce. In: Český bratr. Roč. 72, č. 16 (1996), s. 15. Drbal, Alexandr: Bohemka. In: Církev v proměnách času 1969–1999: Sborník Českobratrské církve evangelické. Praha: Kalich, 2002. S. 332-333. . Drbal, Alexandr: České Bohemce na Ukrajině je 95 let. In: Český lid. 2000, č. 4, s. 373-375. . Drbal, Alexandr: Kazatelé Pujmanovi z Bohemky a český pobělohorský evangelický exil na jižní Ukrajině. In: Hrozen. 2003 (zvláštní vydání). 12 s. Drbal, Alexandr: Kazatelé Pujmanovi z Bohemky na jižní Ukrajině : K 115. výročí založení české evangelické Bohemky. – Praha : ZS Exulant, 2020. – 16 s. : 4 il., – Pozn. 39. – Čet. lit. – Příl. 1 (Slovníček evangelických kazatelů na Jižní Ukrajině v 19. – 21. století), 2 (Situační plán "Bohemka v roce 1945") Drbal, Alexandr: Potomci českých pobělohorských evangelických exulantů ze Zelova na Ukrajině v 19.–21. století. In: Pamětní knížka na celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě 200 let v Zelowě konaný ve dnech 16. až 22. června 2003 pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky. Praha : Exulant, 2004. S. 26-39. Kovalenko, A.: Bohemka svjatkuje svoje storiččja. In: Visnyk Vradijivščyny. 21. 9. 2005, č. 73 / 8672, s. 2-3 : 20 obr. Smetana Pavel: Betlémská kaple v Bohemce na Ukrajině. In: Kostnické jiskry. 1997, č. 40, s. 3—4. Štěříková, Edita: Zelów. Česká exulantská obec v Polsku. Praha : Kalich, 2002. S. 143-148. . Štěříková, Edita: Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. Praha : Kalich, 2005. S. 145-151, 195, 228, 362. . Uherek, Z. – Valášková, N. – Bažant, A. – Vávra, J. – Klípa, O.: Češi na jižní Ukrajině. In: Český lid. 2000, č. 4, s. 320-330. ISSN 0009-0794. Vávra, Jiří: Hmotné a nehmotné projevy vztahů k mrtvým : Etnoarcheologická studie na příkladu české menšiny v Bohemce a Veselinovce na Ukrajině / Seminář pro středověk, FF UK Praha; Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jan Klápště, CSc. Praha: FF UK, 2004. 67 + LII s. Wczoraj, dziś i … : Życie, dzieje i teraźniejszość braci czeskich w Zelowie. Zelów : Parafia Ewangelicko-Reformowana, 1998. S. 36.
Související články Veselynivka Exulanti Exulant (spolek)
Externí odkazy
Bohemka. In: Spolek pro vojenská pietní místa Bohemská kuchařka / Z receptáře Věry Švarcové; Text Sněžana Brucová-Švarcová, Alexandr Drbal; Fotografie Ondřej Jančík; Editor Jana Šarounová. Praha: Sbor ČCE Praha 2 – Vinohrady, 2009. 24 s. Drbal, Alexandr: Dějiny Bohemky Drbal, Alexandr: Kazatelé Pujmanovi Drbal, Alexandr: Češi na jižní Ukrajině Drbal, Alexandr: Kazatelé Pujmanovi z Bohemky na jižní Ukrajině : K 115. výročí založení české evangelické Bohemky. – Praha : ZS Exulant, 2020. – 16 s. : 4 il., – Pozn. 39. – Čet. lit. – Příl. 1 (Slovníček evangelických kazatelů na Jižní Ukrajině v 19.–21. století), 2 (Situační plán "Bohemka v roce 1945") ČESKÁ EVANGELICKÁ BOHEMKA NA UKRAJINĚ VE VÁLEČNÝCH UDÁLOSTECH 20. STOLETÍ: Seznamy účastníků válek, protinacistického odboje a vojenských misí (1905-1970) / Sebral a uspořádal Ing. Alexandr Drbal; Fotografie a obrázky A. Drbal, Tomáš Stodola, rodinné archivy. – Praha: Zapsaný spolek Exulant, 2021. – 60 s.: 126 obr., 2 mapy v textu. – Příloha 1. "Bohemská česká činná škola" (fotografie s popisem osob); Příloha 2. Orientační plánek "Bohemka v r. 1945"; Příloha 3. "Bohemské památky" (6 obr.); Příloha 4. "Vybraná česká duchovní literatura v Bohemce". - Lit. 153. Stodola, Tomáš: Historie exulantských rodů Andersh Family History & Genealogy UKRAINIAN CANADIAN RESEARCH & DOCUMENTATION CENTRE - МИКОЛАЇВСЬКА ОБЛ. : Меморіальна дошка с. Богемка Evangelický sbor v ukrajinské Bohemce má od loňska novou českou kazatelku Пеленська, Оксана: Жертвами Голодомору 1932-33 років були і чехи із сіл на півдні України Bohemka na sovětské topografické mapě v měřítku 1:100 000 (L-36-2, Rok vyd. 1987) Bohemka (vesnice) na mapy.cz Mapa Bohemky na wikimapia.org Mapa Bohemky na geonames.org
Kategorie:Česká sídla na Ukrajině Kategorie:Dějiny Mykolajivské oblasti Kategorie:Vesnice v Mykolajivské oblasti Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem